Dnes je Earth Overshoot Day, den překročení zdrojů Země: Kritický závod lidstva o obnovení rovnováhy
V roce 2024 připadá Den překročení zdrojů Země na 1. srpna. Jedná se o datum, kdy poptávka lidstva po přírodních zdrojích převýší schopnost Země je v daném roce obnovit. Tento milník upozorňuje na to, že v současné době využíváme přírodu 1,7krát rychleji, než se ekosystémy naší planety dokáží obnovit.
Den překročení zdrojů Země, vyhlášený organizací Global Footprint Network, označuje okamžik, kdy začínáme vyčerpávat přírodní kapitál naší planety, což způsobuje značné ekologické škody. Důsledkem tohoto nadměrného využívání je odlesňování, eroze půdy, ztráta biologické rozmanitosti a zvyšování množství oxidu uhličitého v atmosféře, což vede k častějším extrémním projevům počasí a omezení produkce potravin.
Přestože je Den překročení zdrojů Země v posledních deseti letech konzistentní, stále se vyskytuje již v letních měsících, což svědčí o přetrvávajícím tlaku na naši planetu. Toto neustálé překračování limitů vede v průběhu času ke kumulaci škod a zhoršování dopadů environmentální krize.
Overshoot day v jednotlivých zemí střední a východní Evropy
Ve střední a východní Evropě se dny překročení limitů v jednotlivých zemích značně liší:
Česká republika: duben: 18. duben
Slovensko: květen: 12. května
Maďarsko: 12: květen: Maďarsko: 25. května
Bulharsko: 2. června
Rumunsko: červenec 20
Ukrajina: září: 30. září
Z toho jasně vyplývá, že Česká republika nejvíce nadužívá přírodní zdroje, srovnatelně s Německem, zatímco Ukrajina je na tom podstatně lépe než ostatní země v regionu i celosvětový průměr.
Řešení #MoveTheDate
Existují finančně schůdná řešení, která mohou pomoci posunout toto datum (#MoveTheDate) a vytvořit udržitelnou budoucnost. Příležitosti existují v pěti klíčových oblastech: Města, energie, potraviny, obyvatelstvo a planeta.
Energie: Snížení emisí CO2 z fosilních paliv na polovinu by mohlo #MoveTheDate o tři měsíce.
Města a podniky: Nová generace podniků zaměřených na oběhové hospodářství již stojí v čele tím, že snižuje překročení limitů a zároveň expanduje. Tyto podniky jsou připraveny získat významnou hodnotu v budoucnosti definované změnou klimatu a omezením zdrojů.
Mapa řešení #MoveTheDate vyzývá k podpoře stávajících řešení. Uživatelé se mohou vzájemně propojovat na základě geografie a zaměření zájmu, což urychlí realizaci nových projektů v reálném světě.
Jak probíhá výpočet pro stanovení Overshoot Day?
Datum Earth Overshoot Day je každoročně vyhlašováno 5. června, na Světový den životního prostředí a vypočítá se tak, že se biokapacita planety (množství ekologických zdrojů, které je Země schopna vyprodukovat za rok) vydělí ekologickou stopou lidstva (naší poptávkou za daný rok) a vynásobí počtem dní v roce. Protože letošní rok je přestupný a má 366 dní, výpočet je následující:
(biokapacita Země / ekologická stopa lidstva) x 366 = den překročení zdrojů Země.
Společná tisková zpráva Greenpeace ČR, České společnosti ornitologické, WWF, Arniky, Hnutí DUHA a STUŽ k 17. 6. 2024
Rada Evropské unie, složená ze zástupců členských států, dnes schválila nařízení o obnově přírody. Byl to poslední krok nutný k tomu, aby tento zákon mohl začít platit.
Dnes, po napínavé diskusi, Rada EU pro životní prostředí konečně přijala zákon o obnově přírody. Tento výsledek je obrovskou výhrou pro evropskou přírodu, opatření v oblasti klimatu, občany a budoucnost.
Česká republika od začátku tento zákon podporovala, cesta ke konečnému schválení však nebyla vůbec jednoduchá. Poté, co evropské instituce dohodly kompromisní znění a zákon prošel evropským parlamentem, ukázalo se, že po změně názoru některých členských zemí nemá v Radě potřebnou většinu. Teprve díky změně postoje Rakouska získal zákon opět potřebnou podporu 20 zemí, které představují 66 % evropské populace.
Naplnění zákona, pokud k němu členské státy skutečně přistoupí odpovědně, může zvrátit neblahý trend poklesu biodiverzity v Evropě a napomoci k obnově krajiny ve velkém měřítku. A to jak řek a potoků, tak lesů i krajinných prvků na zemědělské půdě a ve městech a obcích.
Martin Rexa, koordinátor zemědělské kampaně Hnutí DUHA, k tomu řekl: „Schválení tzv. zákona o obnově přírody je skvělou zprávou pro přírodu i pro společnost. Bez obnovy přírody nemůžeme zvrátit alarmující úbytek biodiverzity nebo připravit naši společnost na dopady klimatické změny. I díky podpoře ministra Petra Hladíka může nyní Česko začít připravovat svůj národní plán, jak cílů zákona dosáhne co nejsmysluplněji a nejefektivněji. Naše lesy i zemědělská krajina to potřebují.“
Vlastimil Karlík, odborník na ochranu přírody ze spolku Arnika, k tomu dodává: „Zákon od počátku podporovala a sledovala evropská občanská společnost. Petici za jeho schválení podepsalo přes milion evropských občanů, podporu vyjádřilo přes 6000 vědců, více než 100 ekonomických subjektů a občanská sdružení z celé Evropy.”
Jan Freidinger, vedoucí biodiverzitní kampaně Greenpeace, uvádí: „Obnova a ochrana přírody je náš nejlepší spojenec v době klimatické krize. Pomůže všem, kteří již dnes čelí dopadům změn klimatu, od farmářů po lidi ve městech, které sužují vlny veder. Je proto těžko pochopitelné, že se z procesu přijímání stala doslova kovbojka a dlouho se zdálo, že zákon skončí pod stolem. Na druhou stranu je povzbuzující vidět, že existují politici, kteří zákon o obnově přírody uhájili i v nejkritičtějších chvílích a že mezi ně patří i ministr Petr Hladík.”
Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické, říká:„Schválení nařízení o obnově přírody je skutečně přelomové. Je to poprvé v historii, kdy se součástí právního řádu stává povinnost obnovovat přírodu. Evropa tímto rozhodnutím potvrzuje, že dokáže uvažovat v širších souvislostech a vidí dál, než za horizont jednoho volebního období. Přírodu potřebujeme všichni, abychom mohli dýchat, pít a jíst, ale i abychom si měli kde odpočinout nebo z čeho se radovat. Obnova přírody bude trvat desetiletí, ale právě proto je potřeba začít už dnes. Dnešní rozhodnutí je obrovským vítězstvím budoucích generací nad pohodlností těch současných.”
Pavel Šremer, místopředseda Společnosti pro trvale udržitelný život (STUŽ), upozorňuje, že přijaté výsledné znění legislativy k obnově přírody je sice daleko slabší, než původní návrh Evropské komise, ale je důležitým začátkem obnovy evropské přírody a krajiny: ” Je třeba poděkovat všem, kteří se podíleli na její přípravě, včetně našich českých reprezentantů, kteří odvedli velký kus práce zvláště při našem předsednictví v Radě EU i později.”
Kompromisní návrh nařízení o obnově přírody EU dojednán i díky českým europoslancům
Společná tisková zpráva Arniky, Beleca, České společnosti ornitologické, Greenpeace ČR, Hnutí Duha a WWF
Praha, 10. listopadu 2023
Dnes v časných ranních hodinách zástupci Evropského parlamentu, Evropské Rady Evropy a Evropské komise dohodli výsledné znění Nařízení o obnově přírody. Až Nařízení formálně schválí Parlament i Rada, stanou se země Evropské unie prvními na světě, které obnovu přírody uzákonily. Evropa tak potvrzuje svoji roli lídra v řešení jedné ze dvou velkých krizí, kterým lidstvo čelí – katastrofálnímu úbytku přírodní rozmanitosti.
Nařízení o obnově přírody má stanovit konkrétní závazné cíle a postup kroků, naplňujících závazky Evropské unie v oblasti ochrany biologické rozmanitosti, která i v Evropě alarmujícím způsobem klesá. Proti původnímu návrhu Evropské komise se zvedla překvapivě silná opozice, a dlouho hrozilo, že Evropský parlament zákon celkově zamítne. Nakonec zákon těsnou většinou prošel, i díky několika českým europoslancům, kteří dali před stranickou kázní přednost vlastní zodpovědnosti (viz článek Birdlife). Během projednávání v Radě byla pozitivní i role českého státu, konkrétně Ministerstva životního prostředí, jehož přístup byl racionální a směřoval k vyváženému fungování nové legislativy.
V procesu zvaném trialog nyní všechny tři hlavní evropské instituce dohadovaly výsledné znění návrhu. Dojednaný kompromis musí schválit v závěrečném hlasování jak evropský Parlament, tak Rada. Tato hlasování by měla být jen formálními kroky. Vyjednané znění představuje pokrok oproti parlamentnímu návrhu, ovšem za cenu významných ústupků odpůrcům nařízení.
Nevládní organizace vysoce oceňují, že byl do zákona vrácen článek o obnově ekosystémů na zemědělské půdě, který byl dříve parlamentem zcela vyškrtnut. Obdobně významná je i dohoda, že členské státy budou mít povinnost obnovovat významné evropské ekosystémy nejen v územích soustavy Natura 2000, ale i ve volné krajině. Na druhé straně, evropské instituce vložily do zákona četné výjimky, umožňující členským státům rozsah obnovy přírody omezit nebo ji i dočasně pozastavit.
„Doufáme, že nyní bude nařízení schváleno a ihned začne jeho naplňování. Evropská příroda a klima to naléhavě potřebují,“ říká Vlastimil Karlík ze sdružení Arnika.
„Míč se nyní z evropského hřiště přesouvá na to české,” říká Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické. „Nyní je na ministru životního prostředí Petru Hladíkovi, aby zahájil přípravu Národního plánu obnovy přírody. Je totiž jen na nás, jak, kde a kdy začneme naši přírodu obnovovat.”
Jan Freidinger z Greenpeace dodává: „Zákon na obnovu přírody byl a stále je pod obrovským tlakem lobbistů především z agro byznysu. Je proto klíčové, aby členské státy připravily své Národní plány obnovy v otevřeném, transparentním a inkluzivním procesu, což zákon sám o sobě vyžaduje. MŽP by proto mělo co nejdříve zveřejnit návrh tohoto procesu a zahájit konzultace se všemi dotčenými účastníky včetně vědecké obce a nevládních organizací.“
Martin Rexa, koordinátor zemědělské kampaně Hnutí DUHA říká: „Je dobře, že se v trialozích do zákona vrátila opatření k obnově zemědělských ekosystémů. Vzhledem k jejich významnosti v evropské krajině jsou totiž z hlediska adaptace krajiny a zemědělství na klimatickou změnu i obnovy biodiverzity zásadní. Nyní ale bude záležet na ministru Hladíkovi, aby nezbytná obnova nezůstala jen na papíře.”
Poznámka: K tematice Nařízení o obnově přírody uspořádaly Česká společnost ornitologická a WWF-CEE v loňském roce konferenci v Národním muzeu v Praze. Její závěry i plný záznam jsou k dispozici na ZDE.
Pro víc informací kontaktujte odborníka Arniky na zahraniční projekty Vlastimila Karlíka (vlastimil.karlik@arnika.org, 604774153 nebo tiskového mluvčího Arniky Luboše Pavloviče (lubos.pavlovic@arnika.org, 606 727 942).
Poslední výzva k přijetí ambiciózního zákona o obnově přírody, který by skutečně naplnil svůj potenciál
Tento čtvrtek se očekává, že se Evropský parlament, Rada a Komise shodnou ohledně zákona EU o obnově přírody. Je to jejich poslední příležitost, jak zákonný rámec upravit tak, aby efektivně potlačoval dopady změny klimatu a úbytku biologické rozmanitosti.
Zajištění účinnosti zákona o obnově přírody
Před nadcházejícím jednáním, které se uskuteční 9. listopadu, je v sázce mnoho. Po pokusu Evropského parlamentu oslabit zákon v červenci, mají zástupci poslední šanci začlenit do konečného znění několik klíčových prvků. Jedním z nejdůležitějších aspektů je zavedení kvantifikovaných a právně závazných cílů pro všechny klíčové ekosystémy, včetně zemědělských ekosystémů a rašelinišť. Obnova odvodněných rašelinišť představuje významný krok k účinnému zmírnění dopadů změny klimatu a přizpůsobení se této globální výzvě. Proto je klíčové, aby tato opatření byla zahrnuta do konečného znění zákona. Projednávaná legislativa by měla být klíčovou součástí Evropské zelené dohody, kterou iniciovala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, a měla by sloužit jako významný nástroj EU pro implementaci Globálního rámce pro biodiverzitu. Selhání při dosažení smysluplné dohody by vážně ohrozilo schopnost EU naplnit své domácí i mezinárodní závazky v oblasti biologické rozmanitosti a změny klimatu a bezprostředně ohrozilo zejména evropské občany, hospodářství a životní prostředí.
Dosavadní průběh jednání
Intenzivní a komplexní jednání probíhající mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí dosud přinášela řadu výzev. Očekává se, že Rada a Komise budou snažit nalézt společné řešení, které propojí ambiciózní postoj Rady s postojem Parlamentu.
S ohledem na naléhavost vzájemně provázaných klimatických a biodiverzitních krizí vyzývá koalice #RestoreNature všechny tři instituce k dosažení silné dohody. Tato dohoda by Evropě poskytla smysluplný zákon umožňující rozsáhlou obnovu klíčových ekosystémů v přírodě. Vzhledem k tomu, že všechny obavy Parlamentu byly během jednání úspěšně vyřešeny, očekává se plná podpora Parlamentu pro konečné znění zákona.
Masivní podpora historicky prvního zákona EU o obnově přírody
Po několika měsících nebývalé podpory pro zavedení historicky prvního zákonu EU o obnově přírody přichází na řadu závěrečná jednání. Partneři kampaně #RestoreNature shromáždili více než milion podpisů a vzkazů od občanů, více než 6 000 vědců, přes 100 podniků a přes 200 nevládních organizací – všichni naléhají na rozhodnující činitele, aby přijali silný zákon, který obnoví degradované ekosystémy.
Koalice #RestoreNature, kterou tvoří WWF EU, BirdLife Europe, ClientEarth a EEB, zdůrazňuje: ,,Nyní je poslední příležitost, kdy lze zákon o obnově přírody postavit na správnou cestu. Loni v létě nám katastrofální události, jako jsou povodně v Řecku, lesní požáry ve Středomoří a extrémní horka po celé Evropě, důkladně ukázaly, že není času nazbyt. Smysluplný zákon o obnově přírody, obsahující kvantifikované a právně závazné cíle pro klíčové ekosystémy, má příležitost ochránit evropské občany, hospodářství a životní prostředí.“
Společná tisková zpráva Arniky, České společnosti ornitologické,Greenpeace, Hnutí DUHA, WWF Střední a východní Evropa
Příroda dnes vyhrála nad politikařením,Evropský parlament podpořil tzv. Zákon na obnovu přírody
Štrasburk/Brusel 12. července 2023 – Evropský parlament dnes v přelomovém hlasování podpořil právně závazné cíle na obnovu zničené evropské přírody. Nařízení o obnově přírody – první významný právní předpis na ochranu biologické rozmanitosti v EU za posledních 30 let a první na obnovu přírody na světě – odolal silnému odporu konzervativních a pravicových poslanců. Pozitivní výsledek byl ale vykoupen řadou oslabujících kompromisů, včetně odstranění cílů pro podporu polních ptáků nebo krajinných prvků. Konečné znění zákona bude dohodnuto po jednáních mezi zástupci Evropského parlamentu, vládami členských států a Evropskou komisí.
Jan Freidinger z Greenpeace k tomu řekl: „Dnešní hlasování není jen vítězstvím pro přírodu, ale především pro všechny obyvatele EU. Na zdravé a odolné přírodě závisí naše ekonomika, zemědělství i kvalita života. Bez zdravé a odolné přírody nemáme šanci v době stupňující se klimatické krize na dobré životní podmínky. Je povzbuzující, že řada českých europoslanců ukázala odvahu a hlasovala pro přírodu a neztotožnila se s pozicí své frakce. Méně povzbudivé je, že europoslanci původní návrh Komise výrazně oslabili“
Zdeněk Vermouzek z České společnosti ornitologické komentuje: „S postupující krizí přírodní rozmanitosti i klimatu si uvědomujeme svoji závislost na přírodě čím dál naléhavěji. Schválení zákona o obnově přírody nám dává šanci začít nový život – obrazně i doslova, tedy tam, kde už skoro žádný nezůstal. Je velice potěšující, že většina poslanců, včetně některých konzervativních, nepodlehla falešným argumentům a přes vysoce zpolitizovanou diskusi hlasovala pro obnovu přírody a budoucí prosperitu Evropy. Každé euro investované do obnovy přírody se vrátí minimálně 8x.“
Martin Rexa z Hnutí DUHA k tomu řekl: „Podpoření návrhu na obnovu přírody je důležitým politickým momentem, který může nasměrovat Evropu k žitelnější budoucnosti. Bohužel se však ukázala síla dnes možná nejmocnější lobby, totiž agroprůmyslové lobby, která přesvědčila i některé vládní poslance, aby odstranili ze znění zákona cíle pro šetrnější zemědělství. Jako by snad zemědělství a zemědělská krajina byly svět sám o sobě. Například polní ptáci tak utřou. Je nyní na Radě EU včetně ministra Hladíka, aby cíle pro šetrnější zemědělství v jednání s Evropským parlamentem ve finálním znění zákona udrželi.“
Cílem návrhu Evropské komise je do roku 2030 obnovit degradovanou přírodu na 20 % pevninských a mořských oblastí v EU a do roku 2050 na všech degradovaných oblastech. V roce 2021 Evropská agentura pro životní prostředí zjistila, že 81 % ekosystémů v EU je ve „špatném“ stavu. Zákon o obnově přírody se tak stane jedním ze dvou klíčových pilířů strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – ochrany přírody a její obnovy – a vůbec prvním právním předpisem výslovně zaměřeným na obnovu evropské přírody.
Více než 6 000 vědců vyjádřilo své znepokojení nad nepřesnostmi a dezinformacemi, které šíří odpůrci zákona o obnově přírody, včetně falešných hrozeb pro potravinovou bezpečnost a zaměstnanost a podpořilo přijetí zákona.
Nařízení na obnovu přírody bylo i jedním z priorit českého předsednictví a česká vláda ho podpořila i na nedávném jednání Rady ministrů životního prostředí. Přesto někteří europoslanci vládních stran – Tomáš Zdechovský, Veronika Vrecionová, Evžen Tošenovský a Michaela Šojdrová hlasovali pro odmítnutí návrhu. Pozitivním překvapením bylo, že pro odmítnutí nehlasoval Alexandr Vondra, Dita Charanzová a Martina Dlabajová. Návrh na odmítnutí o 12 hlasů neprošel a v závěrečném hlasování obnovu přírody podpořili: Stanislav Polčák, Michaela Šojdrová, Tomáš Pospíšil, Luděk Niedermayer, Alexandr Vondra, Radka Maxová, Marcel Kolaja, Mikuláš Peksa a Markéta Gregorová.
Kontakty:
Zdeněk Vermouzek, Česká společnost ornitologická, 773 380 285, verm@birdlife.cz
Příloha: Hlasování českých europoslanců a europoslankyň
V prvním hlasování se hlasovalo o tom, zda parlament celý návrh nařízení odmítne. S výsledkem + 312, – 324, / 12 hlasování neprošlo.
Prostřední sloupec ukazuje hlasování o odstranění článku 9, který obsahuje cíle na obnovu populací polních ptáků nebo obnovu vysoce biodiverzitních krajinných prvků. Hlasování uspělo s výsledkem + 336, – 313, / 6.
V posledním hlasování se hlasovalo, zda výsledný text po schválení a odmítnutí všech pozměňovacích návrhů Evropský parlament pošle do tzv. trialogů, tedy jednání s Evropskou komisí. Hlasování uspělo s výsledkem + 336, – 300, / 13.
Europoslanec/europoslankyně
Odmítnutí zamítnutí zákona na začátku hlasování
Odstranění cílů pro udržitelnější zemědělství (čl. 9)
Společná tisková zpráva Arniky, Beleca, České společnosti ornitologické, Greenpeace, Hnutí DUHA, WWF Střední a východní Evropa
Zákon o obnově evropské přírody rozdělil Evropský parlament. Rozhodne se v červenci.
Brusel 27. června 2023 – Členové výboru Evropského parlamentu pro životní prostředí (ENVI) se dnes na svém hlasování neshodli na podpoře tzv. zákona (nařízení) na obnovu přírody. Čeští členové výboru europoslanci Stanislav Polčák (STAN/EPP) a Alexandr Vondra (ODS/ECR) nenašli odvahu hlasovat a raději se nechali zastoupit náhradníky. Výsledek hlasování 44:44 ukazuje, že pro schválení stačil jen jeden hlas navíc.
Nicméně dnešní zamítnutí zprávy ENVI výboru k tomuto nařízení je příležitostí pro Evropský parlament přijmout nejen ambicióznější, ale i konzistentnější text nařízení. Plénum Evropského parlamentu bude o Nařízení o obnově přírody hlasovat 12. července, a to v původním návrhu Komise, který je výrazně ambicióznější než neodsouhlasený text výboru. Vlády členských států přitom podpořily nařízení na jednání ministrů životního prostředí 20. června, jakkoli v méně ambiciózní podobě, než byl původní návrh Komise.
Jan Freidinger z Greenpeace k tomu dodal: “Dnešní rozkol v ENVI výboru, kde polovina poslanců hlasovala pro zákon o obnově přírody a polovina proti, dokazuje, že obnova přírody je stále rozdělujícím tématem, a to především kvůli dezinformační kampani konzervativních a pravicových stran a zemědělské lobby. Nyní je čas, aby poslanci Evropského parlamentu na plenárním zasedání hlasovali na základě vědeckých doporučení a nepodléhali lobistům a falešným zprávám a podpořili návrh Komise.”
Lenka Fryčová, expertka WWF v Česku: “Každý měsíc vědci přináší nová hrozivá varování o škodách, které pácháme na přírodě. Vědci jasně říkají, že bez obnovy přírody nás čeká rozsáhlé vymírání a kolaps naší schopnosti produkovat potraviny a přežít globální oteplování. Je ostudné, že politici a lobbisté šíří lež, že obnova příroda a zemědělství jsou v rozporu. Evropský parlament musí tyto dezinformace ignorovat a hlasovat pro obnovu evropské přírody.“
Vlastimil Karlík, Arnika: “Poslanci ve výboru pro životní prostředí hlasující proti kompromisnímu návrhu prokázali zarážející neúctu k přírodě a příštím generacím. Nezapomeňme jim to při příštích evropských volbách.”
Martin Rexa z Hnutí DUHA: “Obnovu mezí a mokřadů v české krajině, zastavení úbytku biodiverzity, vytvoření krajiny odolné vůči zhoršujícím se dopadům klimatické změny – to všechno a mnohé další mají nyní v ruce všichni naši čeští europoslanci. Budeme bedlivě sledovat, jestli budou hájit zájmy společnosti a žitelnou budoucnost, nebo se k nim obrátí zády. Klíčové budou zejména hlasy europoslanců z KDU-ČSL, STAN, TOP 09, ODS a ANO.”
Cíle návrhu zákona o obnově přírody
Cílem návrhu Evropské komise je do roku 2030 obnovit degradovanou přírodu na 20 % pevninských a mořských oblastí v EU a do roku 2050 na všech degradovaných oblastech. V roce 2021 Evropská agentura pro životní prostředí zjistila, že 81 % ekosystémů v EU je ve „špatném“ stavu.
Proti zákonu se postavily konzervativní a pravicové politické strany a lobbistické organizace zemědělského průmyslu, přičemž předseda středopravicové Evropské lidové strany (EPP) Manfred Weber na zasedání výboru pro životní prostředí 15. června přeskupil poslance strany, aby získal co nejvíce hlasů proti návrhu. To se týkalo i europoslance Stanislava Polčáka, který veřejně deklaroval podporu nařízení, ale nakonec se stáhl a nechal se při hlasování zastoupit. Pravicovým europoslancům se ve výboru pro životní prostředí nepodařilo zákon zcela zlikvidovat, ale podařilo se jim odložit cíl obnovy přírody stanovený v návrhu zákona na rok 2035 a snížit jej na polovinu, aby bylo obnoveno pouze 10 % přírodních oblastí, a oslabit další návrhy. Na dnešním pokračování jednání výboru jeho členové výboru hlasovali proti odeslání doporučení k novému zákonu EU o obnově přírody na plenární zasedání Parlamentu. Původní cíle a další návrhy budou nyní znovu předloženy k hlasování na plenárním zasedání Parlamentu .
Více než 3 000 vědců vyjádřilo své znepokojení nad nepřesnostmi a dezinformacemi, které šíří odpůrci zákona o obnově přírody, včetně falešných hrozeb pro potravinovou bezpečnost a zaměstnanost.
Další kroky
Evropský parlament má o zákonu o obnově přírody hlasovat na svém plenárním zasedání 12. července. Pokud bude zákon schválen, bude následně postoupen k třístranným jednáním mezi Evropským parlamentem, vládami členských států a Evropskou komisí s cílem dohodnout se na konečném znění.
Společná tisková zpráva Hnutí DUHA, České společnosti ornitologické a WWF Central and Eastern Europe
Ministerstvo zemědělství navrhuje znovu oslabit klíčové požadavky na ekologii v zemědělských dotacích – zhorší tím dopady klimatické změny i úbytek biodiverzity
středa 28. června 2023
Česká republika na včerejším jednání Rady EU pro zemědělství a rybolov požadovala s šesti dalšími státy, aby i pro rok 2024 byly významně omezeny zásadní ekologické podmínky pro čerpání dotací ze Společné zemědělské politiky. [1] Důvodem má být nepříznivé počasí, které negativně ovlivňuje hospodaření v některých evropských zemích, a přetrvávající dopady války na Ukrajině. Podobné výjimky byly přitom jako údajně výjimečné vydány již v minulém a letošním roce. [2] Ekologické organizace považují tento postup za nepřijatelný.
Zemědělské dotace SZP jsou podmíněny souborem pravidel, které mají omezit negativní vlivy zemědělství na životní prostředí (tzv. Dobrý zemědělský a environmentální standard, DZES). Jedna z výjimek v rámci podmínky DZES 8 by umožnila i v roce 2024 na půdě ležící ladem pěstovat potraviny a používat pesticidy. Půda ležící ladem je přitom spolu s biopásy, mezemi, mokřady nebo remízky zásadní pro zastavení úbytku biodiverzity nebo ochranu půdy. Podmínka DZES 8 požaduje po zemědělcích, čerpajících dotace, vyčlenit alespoň 3 % půdy pro tyto tzv. neprodukční plochy.
Podobně navrhuje ministerstvo zemědělství zneplatnit podmínku střídání plodin (DZES 7). To je přitom základní způsob, jak snižovat spotřebu pesticidů nebo chránit půdu před degradací, a v ČR jsou často nevhodné plodiny pěstovány i několikrát po sobě. Analýza VÚMOP přitom odhalila, že více jak 60 % zemědělců pěstuje tzv. zlepšující plodiny pouze na 0 – 5 % výměry půdy, ačkoli dle dobré praxe by se mělo zastoupení pohybovat na 20 %. Česko také požaduje umožnit rozorávání pastvin, aby bylo uvolněno místo k intenzivnější produkci potravin.
Na jednání Rady EU se proti udělování výjimek postavil komisař Janusz Wojciechowski, který v souladu s vědeckým poznáním upozornil, že “negativní dopad výjimek zdrží přechod na odolnější zemědělství”. [3] Proti udělování výjimek se také postavilo přes 110 ekologických organizací, které poukázaly mj. na to, že např. v roce 2022 bylo na zrušených úhorech pěstováno v naprosté většině krmivo pro dobytek a ne potraviny pro lidi. [4] Proti výjimkám se také postavili vědci, kteří upozornili, že “opouštění cílů udržitelnosti nás před současnou krizí neochrání; naopak ji zhorší a učiní trvalou.” [5]
Odklady DZES nejsou jediným krokem, kterým ministerstvo zemědělství oslabuje ekologické ambice nových zemědělských dotací. V březnu umožnila zemědělcům obejít povinnost vyčlenit část orné půdy pro přírodu a biodiverzitu tím, že zemědělci mohli tzv. neprodukční plochy vyčlenit v rámci luk a pastvin. [6] Oslabena byla také podmínka omezení velikosti monokultur na 10 ha na silně erozně ohrožených plochách. Podle posledních informací panuje také nejistota, jestli se od roku 2024 zlepší ochrana před vodní erozí, jak předpokládá schválený Strategický plán SZP.
Martin Rexa, koordinátor zemědělské kampaně Hnutí DUHA, řekl:“Ministerstvo zemědělství prokazuje velmi krátkozraký přístup, když potřebnost výjimek odůvodňuje zhoršeným počasím v některých zemích. S prohlubující se klimatickou krizí už totiž nelze očekávat, že zažijeme mnoho let bez výjimečného počasí. To se stane spíše pravidlem. Naopak se ukazuje velká nepřipravenost naší i evropské krajiny na dopady klimatické krize. Právě proto potřebujeme vytvářet nové plochy pro přírodu, právě proto potřebujeme lépe pečovat o půdu. Je alarmující, že si toto ministerstvo zemědělství neuvědomuje a dělá kroky přímo proti tomu.”
Alžběta Procházková, zemědělská expertka WWF Central and Eastern Europe, řekla:“Zemědělská politika i politika životního prostředí sice z různých pozic, ale obě zásadním způsobem ovlivňují zemědělskou krajinu. Úzká spolupráce těchto resortů je proto nezbytná. Pan Marek Výborný se právě ujímá vedení Ministerstva zemědělství. Co asi chce MZe tímto návrhem vzkázat Ministerstvu životního prostředí? Své environmentální požadavky na zemědělskou krajinu si strčte zase na rok za klobouk? Tento přístup by neměl ministr Hladík akceptovat. Doufáme, že se oběma ministrům podaří otevřít v otázkách problémů zemědělské krajiny konstruktivní meziresortní diskusi.”
Václav Zámečník, zemědělský specialista České společnosti ornitologické, řekl:“Pokud chceme udržitelně zemědělsky hospodařit v krajině, musíme se začít lépe starat o přírodní zdroje – půdu, vodu a biodiverzitu. Pouze zdravá a funkční krajina dokáže produkovat potraviny i v nových podmínkách, kterým čelíme v důsledku klimatických změn. I proto se v roce 2020 27 zemí EU přihlásilo k tzv. Zelené dohodě, jejíž součástí je do roku 2030 zajistit na 10 % zemědělské půdy neprodukční prvky s vysokou rozmanitostí nebo navýšení výměry ekologického zemědělství na 25 % celkové zemědělské plochy. Současné snahy ministerstva zemědělství příliš naděje na tolik potřebnou změnu krajiny nepřináší.”
Zpráva OSN o klimatu (IPCC) odhaluje stále závaznější dopady klimatické krize, ale i řešení, která již máme k dispozici.
V nové rozsáhlé zprávě IPCC jsou obsaženy nejnovější vědecké poznatky o stavu našeho klimatu. Šestá hodnotící zpráva ukazuje, jak změna klimatu mění naši planetu, a upozorňuje na řadu řešení, která mohou a musí přijmout vlády, podniky, města i jednotlivci jednat.
Vědecké poznatky jsou naprosto jasné: náš klimatický systém je v krizi, a to kvůli našim činům. Změna klimatu je způsobena lidskou činností; především spalováním znečišťujících fosilních paliv (uhlí, ropy a plynu) a devastací přírody. Naposledy byla hladina CO2 v naší atmosféře na takové úrovni před více než dvěma miliony let. Od předindustriální doby jsme již planetu oteplili o 1,1 °C, což zapříčinilo nebezpečné narušení přírody a dopady na lidi po celém světě.
Globální emise skleníkových plynů byly v letech 2010 až 2019 vyšší, než v kterémkoli předchozím desetiletí v historii lidstva. Omezení oteplování na 1,5 °C je zásadní a my jsme daleko od cíle. Oteplení nad 1,5 °C by způsobily ještě horší následky. Docházelo by k častějším a silnějším extrémním projevům počasí a pro lidi a přírodu by se stali nesnesitelnými. Na takové podmínky by bylo v některých případech téměř nemožné se přizpůsobit , zejména proto, že některé změny, které by to vyvolalo (například vymírání druhů), jsou nevratné. Vlády celého světa se v Pařížské dohodě dohodly, že se pokusí omezit oteplování na 1,5 °C nad předindustriální úroveň, aby se vyhnuly nejhorším možným dopadům změny klimatu a zajistily příznivou budoucnost pro život.
Nejnovější vědecké poznatky ukazují, že musíme snížit emise mnohem více a mnohem rychleji. Abychom omezili oteplování na hranici 1,5 °C, musíme snížit CO2 o 43 % do roku 2030 (tedy za pouhých sedm let!).
Můžeme se přizpůsobit a být odolnější, ale existují limity.
Naše planeta a její obyvatelé jsou odolní, ale některé dopady se projevují příliš rychle a příliš silně na to, abychom se stačili včas přizpůsobit. Čím déle budeme s přijetím opatření otálet, tím méně možností nám zbyde.
Podle IPCC žije přibližně 3,6 miliardy lidí v podmínkách, které jsou vůči změně klimatu velmi zranitelné. Klimatická krize je pro mnoho lidí každodenní realitou. Od roku 2008 bylo více než 20 milionů lidí ročně vystěhováno v důsledku extrémních jevů souvisejících s počasím. Přestože komunity, vlády a podniky na celém světě pracují na řešeních, jak se přizpůsobit oteplování našeho světa, pokrok je stále nerovnoměrný a nedostatečný.
Všechna potřebná řešení již máme
Zpráva přináší i několik opravdu skvělých novinek: již máme dostupná řešení, jak omezit oteplování na 1,5 °C. Přibližně 20 zemí je živým důkazem toho, že je možné snížit emise, a čistá energie je levnější než kdykoli předtím. Za posledních deset let klesly náklady na solární energii a lithium-iontové baterie (používané pro skladování energie) o obrovských 85 %, rovněž náklady na větrnou energii se snížily o 55 %. Došlo také k exponenciálnímu růstu, například v případě zavádění elektromobilů, jejichž počet se zvýšil stonásobně.
To nejlepší na všech těchto řešeních? Mohou být přínosná i pro životy, živobytí a přírodu, což nám umožní budovat naši společnost a ekonomiku udržitelnějším způsobem.
Je také zřejmé, že zatímco přecházíme k řešením, jako jsou obnovitelné zdroje energie, musíme se také postupně vzdát znečišťujících zdrojů energie (uhlí, ropy a plynu), které jsou největší příčinou klimatické krize. Oteplení na 1,5 °C prostě nemůžeme udržet, aniž bychom změnili náš energetický systém. IPCC potvrzuje, že jen emise ze stávající infrastruktury fosilních paliv by vyčerpaly náš zbývající uhlíkový rozpočet na 1,5 °C.
Příroda je náš spojenec
Věda ukazuje, jak neuvěřitelná je příroda – zpomalila globální oteplování a pomohla nás ochránit před závažnějšími dopady oteplování. Světové oceány, rostliny, zvířata a půda pohltily 54 % emisí skleníkových plynů, které lidstvo vypustilo za posledních 10 let.
Příroda je neoddiskutovatelnou součástí řešení klimatické krize. Musíme ji podpořit.
Ministr Nekula na poslední chvíli významně oslabil podporu biodiverzity
21.02.2023: Společná tisková zpráva Hnutí DUHA, České společnosti ornitologické a WWF Central and Eastern Europe.
Vyčlenění alespoň tří procent orné půdy pro přírodu a biodiverzitu mělo být hlavní novou ekologickou podmínkou pro dotace ze Společné zemědělské politiky. Opatření mělo napomoci řešit alarmující úbytek biodiverzity, vyčerpání půdy a potřebu adaptovat krajinu na klimatické změny. Ministerstvo zemědělství však na středeční jednání vlády po netransparentní přípravě a na poslední chvíli předkládá ke schválení nařízení, které zemědělcům umožní povinnost obejít. [1] Ekologické organizace považují kroky ministerstva za neakceptovatelné.
Nařízení umožní, že zemědělec si nově bude moci tzv. “neprodukční” plochy (krajinné prvky, úhory atd.) čistě formálně vyčlenit z luk a pastvin místo z orné půdy, aniž by se v krajině cokoli fyzicky změnilo. Mnozí zemědělci tak v rámci vyčlenění těchto tří procent nebudou muset vytvořit žádné nové plochy na orné půdě. Právě ve zpestření rozsáhlých ploch orné půdy novými prvky byla hlavní naděje a smysl opatření. Již tak slabé ambice zemědělských dotací by schválením dostaly velkou ránu a sliby z programového prohlášení vlády o vyčlenění 10 % zemědělské plochy pro přírodu do roku 2030 by se rozplynuly. Zemědělci navíc za plnění této podmínky získají peníze nejen v rámci základních plateb, ale i v rámci speciální environmentální platby, tzv. celofaremního ekoschématu, jehož cílem by mělo být významně zlepšit stav životního prostředí v zemědělské krajině. [2] Stav životního prostředí se přitom nadále zhoršuje, ubývá např. polního ptactva, půda je stále více ohrožena erozí. [3]
Podle ekologických organizací je skandální také netransparentní postup, kterým ministerstvo na poslední chvíli změnu prosadilo. Do mezirezortního připomínkového řízení v prosinci minulého roku ještě vložilo podobu nařízení, které vyčlenění ploch z luk a pastvin neumožňovalo. Vyhovělo až připomínkám zemědělských organizací, o takto zásadní změně však pak již veřejně neinformovalo a neumožnilo o ní diskuzi. [4] Podle výroku ministerstva zemědělství o změně vědělo i ministerstvo životního prostředí, ale nepodařilo se mu dosáhnout významnějších úprav. [5] Změna nařízení umožní převést louky a pastviny na tzv. zelené úhory, což není nic jiného než travnatý porost, který se pouze nesmí hnojit, poséct či spásat. Samotnou možnost vyčlenit jako plochu pro přírodu zelené úhory přitom ministerstvo minulý rok umožnilo také až po tlaku zemědělců. Původně navrhovalo pouze tzv. nektarodárné kvetoucí úhory. Tyto změny tak umožnily hlavní ekologický prvek nových zemědělských dotací postupnými kroky významně rozmělnit. Tato změna přitom není jediným oslabením ekologických ambicí v posledních týdnech. Podobně netransparentně také ministerstvo rozhodlo o omezení povinnosti maximální velikosti monokultur na 10 ha na půdě ohrožené erozí. Oproti původním 4 % orné půdy se nyní bude vztahovat zhruba jen na 2,5 %. Omezení se naopak původně mělo od roku 2024 rozšířit na zhruba 16 % půdy.
“Zdálo se, že co posvětila Evropská komise, už je dané a pro tuto chvíli neměnné. Ministerstvo zemědělství mluvilo o nutnosti naplnění ducha environmentálních opatření. Zdánlivě drobné úpravy předkládaného nařízení vlády však přinášejí významnou změnu a ducha opatření jednoznačně vykrádají. Zdá se, že se na polích ani v novém období Společné zemědělské politiky mnoho nových druhově pestrých prvků neobjeví.”
Alžběta Procházková, zemědělská expertka WWF Central and Eastern Europe
Martin Rexa, koordinátor zemědělské kampaně Tohle Žeru Hnutí DUHA, řekl: „Vlk se nažere a koza zůstane celá. Nic jiného tato změna provedená na poslední chvíli není. Plochy pro přírodu vzniknou na papíře, ale v krajině se v podstatě nic nezmění. Jsme postupem ministerstva zemědělství skutečně šokováni. Zkrátka přijdou nejen polní ptáci, včely nebo zajíci, ale také občané, kteří tyto dotace platí a kteří budou čím dál víc doplácet na to, že stát takto uhýbá z řešení, která kvůli klimatické změně i úbytku biodiverzity musíme udělat.”
Václav Zámečník, zemědělský specialista České společnosti ornitologické, řekl: „Práce na nové zemědělské politice začaly už v polovině roku 2018. Měla přinést zlepšení environmentálního stavu zemědělské krajiny a právě do povinného vymezení neproduktivních ploch vkládaly ochranářské organizace velké naděje. Po 4 a půl letech jednání a schválení dokumentu v Bruselu předkládá Ministerstvo zemědělství ústupek, který ocení možná někteří zemědělci, ale k oživení orné půdy nepřispěje.“
Poznámky: [1] https://odok.cz/portal/zvlady/jednani-detail/2023-02-22/ 3. položka. Jedná se o nařízení vlády307/2014 Sb., o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů. Jedná se o změnu znění § 3 odst. 4: „(4) Úhorem se rozumí zemědělsky obhospodařovaná orná půda ležící ladem, včetně ploch vyňatých z produkce v souladu s požadavky stanovenými podle přímo použitelného předpisu Evropské unie4), která byla v bezprostředně předcházejícím období nejméně po dobu 1 roku vedena v evidenci půdy s kulturou standardní orná půda, travní porost, trvalý travní porost, chmelnice, vinice, ovocný sad, rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích, plocha s víceletými produkčními plodinami, jiná trvalá kultura nebo školka.“ Změna umožní již tento rok změnit TTP na úhory.”
[2] V rámci podmínek pro základní platby, tzv. DZES, již ministr Nekula zavedl výjimku pro neprodukční plochy minulý rok. https://hnutiduha.cz/aktualne/ministr-nekula-riskuje-dalsi-zhorseni-biodiverzity-kvality -pudy-chce-odlozit-zasadni [3] Podle Zprávy o životním prostředí 2020 např. vzrostlo ohrožení větrnou erozí z 23 na 37 % zemědělské půdy: https://www.cenia.cz/wp-content/uploads/2022/12/Zprava_ZP_CR_2021.pdf str. 96. I nadále také klesají stavy polního ptactva: https://www.facebook.com/jakub.hruska.923/posts/pfbid02ju8PsHvbhvJ29icJnmd8d3pMv8Gei3FTpNxk79UppxSgY5cF85kcsDzPd7X9hQ9Pl [4] Technický postup reagující na změnu sice zveřejnilo na webových stránkách (https://eagri.cz/public/web/mze/farmar/LPIS/novinky/ohlasovani-uhoru-u-a-umozneni-zmen-z.html), ale ne v sekci věnující se SZP, a také změnu neoznámilo na veřejném jednání k SZP 27. ledna, kde o jiných změnách informovalo. [5] https://www.youtube.com/watch?v=ZMNz76wUT14 Webinář MZe pro zemědělce (46. minuta). MŽP dosáhlo pouze nepovolení možnosti v 1. a 2. zónách CHKO a NP, což je však marginální část ploch
Kontakty: Martin Rexa, koordinátor zemědělské kampaně Hnutí DUHA, 775 894 642, martin.rexa@hnutiduha.cz Václav Zámečník, zemědělský specialista České společnosti ornitologické, 776 368 360, zamecnik@birdlife.cz Alžběta Procházková, zemědělská expertka WWF Central and Eastern Europe, 775 147 742, aprochazkova@wwfcee.org Aleš Miklík, tiskový mluvčí Hnutí DUHA, 604 131 131, ales.miklik@hnutiduha.cz
Děkujeme za podporu, díky vám se podařilo, že Rada EU formálně přijala nařízení o obnově přírody 17. června 2024. Členské státy nově budou mít povinnost zavést opatření vedoucí k obnově alespoň 20 % pevninských a mořských oblastí EU do roku 2030 a všech ekosystémů, které potřebují obnovu, do roku 2050
OBNOVA PŘÍRODY
PŘÍRODA, JAK JI ZNÁME, MIZÍ
Ztrácíme přírodu nebývalým tempem. Na celém světě hrozí vyhynutí milionů druhů a stav ekosystémů, na nichž jsme závislí, se zhoršuje rychleji než kdykoli předtím [1]. Za posledních 50 let (od roku 1970) jsme ztratili 69% populací volně žijících živočichů. A důvodem je lidská činnost. Nyní máme šanci to změnit. V boji proti úbytku biodiverzity a klimatické krizi nám může pomoci silný a ambiciózní zákon o obnově přírody, bude-li přijat brzy.
VEŘEJNÁ VÝZVA NA PODPORU NAŘÍZENÍ O OBNOVĚ PŘÍRODY
Nová výzva: Podepsaných 200 organizací vyzývá všechny členské státy EU, poslance Evropského parlamentu a Evropskou komisi, aby urychleně přijali silný zákon o obnově přírody, který by byl vhodný pro řešení dvojí krize v oblasti biologické rozmanitosti a klimatu.
Nevládní organizace, vědci i firmy proto vyzývají českou vládu a české europoslance a europoslankyně, aby dostáli závazkům plynoucím z programového prohlášení vlády i globální závazkům. Seznam požadavků a signatářů naleznete ve veřejné výzvě níže.
JAK SE MŮŽETE ZAPOJIT?
Podpořte zákon o obnově přírody
Děkujeme více než 1 milionu lidí, co podepsalo dopis na podporu zákona o obnově přírody.
PARTNEŘI PODÍLEJÍCÍ SE NA OBNOVĚ PŘÍRODY
Děkujeme
CO JE ZÁKON O OBNOVĚ PŘÍRODY
Dne 22. června 2022 zveřejnila Evropská komise dlouho očekávaný návrh zákona EU o obnově přírody. Komise navrhuje obnovu nejméně 20 % suchozemských a mořských oblastí EU do roku 2030 a obnovu všech degradovaných ekosystémů do roku 2050.
Půjde tak o první celoevropský zákon, který stanoví právně závazné cíle obnovy přírody. Pokud budou jeho cíle dostatečně ambiciózní, stane se jedinečnou příležitostí pro odvrácení krize biologické rozmanitosti a klimatu.
Kdy se rozhodne o konečném znění zákona?
Tento zákon, v silné a ambiciózní podobě, potřebujeme co nejdříve, aby pomohl do Evropy navrátit biologickou rozmanitost a posilovat její odolnost. Většina opatření na obnovu našich ekosystémů se musí uskutečnit do roku 2030.
po zveřejnění návrhu v červnu 2022 se diskuse přesunula do Evropského parlamentu a Rady v rámci procesu spolurozhodování
zasedání Výboru pro životní prostředí – 5. června 2023
setkání ministrů životního prostředí – 20. června 2023 (ENVI Council)
hlasování Evropského parlamentu – červenec 2023
Proč potřebujeme obnovit přírodu co nejdříve? #RESTORENATURE
Evropská biologická rozmanitost je v alarmujícím stavu. Abychom úbytek biodiverzity zastavili, nestačí přírodu pouze chránit. Musíme také investovat do její obnovy.
pouze 23 % druhů (sledovaných podle směrnic EU o ochraně přírody) je v dobrém stavu
Evropa není výjimkou: 81 % chráněných stanovišť a 63 % druhů v EU má špatný stav z hlediska ochrany [2]
CO NÁM OBNOVA PŘÍRODY PŘINESE?
5 hlavních důvodů, proč obnovit naši přírodu
PROČ POTŘEBUJEME OBNOVIT PŘÍRODU?
Obnova přírody přináší řešení pro úbytek biodiverzity a krizi klimatu. Má ale také velký význam pro naše zdraví, naši bezpečnost a ekonomiku.
Zastavení úbytku biologické rozmanitosti
navrácení místní flóry a fauny
Řešení klimatické krize
přírodní stanoviště ukládají CO2
Ochrana před přírodními katastrofami
lesy a mokřady snižují počet povodní
Pozitivní vliv na lidské zdraví
pobyt v přírodě prospívá naší pohodě
Posílení místní ekonomiky
posílení potravinové bezpečnosti a zásobování díky udržitelným postupům
PŘÍPADOVÉ STUDIE
Podívejte se na klimatické, ekonomické, zdravotní a potravinové přínosy obnovy přírody v praxi.
EKONOMICKÉ PŘÍNOSY
Investice do obnovy přírody přinášejí socioekonomické přínosy, které zdaleka převyšují počáteční náklady, od posílení místní ekonomiky až po obnovu sociální struktury postindustriálních regionů.
Obnova přírody je klíčem k dlouhodobé potravinové bezpečnosti v Evropě. Fakta a souvislosti vysvětluje případová studie od WWF EPO, BirdLife, ClientEarth a European Environmental Bureau.
Investice do obnovy přírody nabízejí nesčetné výhody pro lidské zdraví a pohodu, od snižování rizika určitých onemocnění až po posílení našeho duševního zdraví.
Pro plynulý chod webových stránek používáme soubory cookie. Kliknutím na „Přijmout vše“ souhlasíte s používáním VŠECH souborů cookie. Kliknutím na „Nastavení cookies“ můžete udělit kontrolovaný souhlas k jednotlivým cookie. Více informací najdetezde
This website uses cookies to improve your experience while you navigate through the website. Out of these, the cookies that are categorized as necessary are stored on your browser as they are essential for the working of basic functionalities of the website. We also use third-party cookies that help us analyze and understand how you use this website. These cookies will be stored in your browser only with your consent. You also have the option to opt-out of these cookies. But opting out of some of these cookies may affect your browsing experience.
Necessary cookies are absolutely essential for the website to function properly. These cookies ensure basic functionalities and security features of the website, anonymously.
Cookie
Délka
Popis
cookielawinfo-checkbox-analytics
11 months
This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Analytics".
cookielawinfo-checkbox-functional
11 months
The cookie is set by GDPR cookie consent to record the user consent for the cookies in the category "Functional".
cookielawinfo-checkbox-necessary
11 months
This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookies is used to store the user consent for the cookies in the category "Necessary".
cookielawinfo-checkbox-others
11 months
This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Other.
cookielawinfo-checkbox-performance
11 months
This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Performance".
viewed_cookie_policy
11 months
The cookie is set by the GDPR Cookie Consent plugin and is used to store whether or not user has consented to the use of cookies. It does not store any personal data.
Functional cookies help to perform certain functionalities like sharing the content of the website on social media platforms, collect feedbacks, and other third-party features.
Performance cookies are used to understand and analyze the key performance indexes of the website which helps in delivering a better user experience for the visitors.
Analytical cookies are used to understand how visitors interact with the website. These cookies help provide information on metrics the number of visitors, bounce rate, traffic source, etc.
Advertisement cookies are used to provide visitors with relevant ads and marketing campaigns. These cookies track visitors across websites and collect information to provide customized ads.
Other uncategorized cookies are those that are being analyzed and have not been classified into a category as yet.
Spravovat Souhlas s cookies
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
FunkčníVždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistické
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
