polečná tisková zpráva Arniky, Beleca, České společnosti ornitologické, Greenpeace ČR, Hnutí DUHA, STUŽ a WWF
Evropský parlament dal zelenou obnově přírody
Praha, 27. února 2024
Evropský parlament dnes pohodlnou většinou schválil definitivní podobu Nařízení o obnově přírody (Nature Restoration Law). Právní normu ještě musí schválit Rada Evropy, to se však již považuje spíše za formalitu. Příprava plánů, které mají zajistit obnovu významných ekosystémů včetně řek, lesů, zeleně ve městech a zemědělské krajiny, se tak v členských zemích může rozběhnout naplno.
Nařízení na obnovu přírody je zásadní milník v ochraně přírody, první svého druhu. Jeho hlavní myšlenkou je, že k zastavení krize biodiverzity a klimatu již nestačí přírodu pouze chránit, ale je potřeba ji aktivně obnovovat tam, kde byla narušena. Obsahuje cíle pro zlepšení ekosystémů, které nejen zaručují pestrou a bohatou krajinu, ale jsou klíčové také pro zvýšení odolnosti vůči klimatické změně i pro její zmírňování. Patří mezi ně například posílení zásoby uhlíku v minerálních půdách nebo zvýšení počtu krajinných prvků s vysokou rozmanitostí na zemědělské půdě.
Nevládní organizace oceňují, že tak Evropský parlament učinil i ve vypjaté atmosféře útoků proti environmentální legislativě před evropskými volbami. Ve skutečnosti totiž obnova přírody zajistí dlouhodobou prosperitu celé společnosti, včetně zemědělců, lesníků a dalších profesí, které jsou na fungující přírodě závislé.
Potěšující je i to, že pro obnovu přírody hlasovali poslanci napříč politickým spektrem. Potvrzuje to skutečnost, že zdravou přírodu potřebujeme všichni bez rozdílu. Je třeba poděkovat i těm českým europoslancům a europoslankyním, kteří pro zákon zvedli ruku, a to v některých případech i proti doporučení jejich evropské frakce.
Evropská komise poprvé zveřejnila návrh nařízení 22. června 2022. Nyní, po více než roce a půl vyjednávání a debat, má zákon svou finální verzi, s cílem udělat Evropu odolnější a zdravější.
České Ministerstvo životního prostředí již před tímto rozhodujícím hlasováním svolalo pracovní skupiny k jednotlivým tématům obnovy přírody, jako jsou lesy, zemědělská krajina nebo řeky. V nich budou zástupci státu, odborníků, hospodářů i nevládních organizací po následující dva roky diskutovat, jak naši krajinu obnovit. Nevládní organizace oceňují tento otevřený a odpovědný přístup ministra životního prostředí Petra Hladíka, který by měl zajistit, že z obnovy přírody budou mít užitek opravdu všichni. Národní plán obnovy přírody, který takto vznikne, je totiž tím opravdovým jízdním řádem, který si musí vytvořit každá evropská země sama.
Jak hlasovali čeští europoslanci a europoslankyně?
Lenka Fryčová, WWF: ,,Skvělá zpráva, teď zbývá tento legislativní rámec naplnit konkrétními a efektivními opatřeními na národní úrovni. Udělejme maximum pro to, abychom tuto příležitost pro přírodu i pro nás využili na maximum!”
Pavel Šremer, Společnosti pro trvale udržitelný život (STUŽ): ,,Vítáme vítězství rozumu nad politikařením. Pro naši zemi rozoraných mezí, úrodné půdy odnesené erozí a rozvrácených lesů bude velkou pomocí, pokud této nové legislativy na obnovu přírody využijeme. Důležitá bude participace občanů při tvorbě a realizaci národního plánu obnovy.”
Zdeněk Vermouzek z České společnosti ornitologické uvádí: ,,Obnova přírody je obrovská příležitost. Nejen pro přírodu samotnou, ale i pro všechny, kdo jsou na ní závislí. Zemědělci potřebují zdravou půdu, která bude plodit i za několik desetiletí, lesníci potřebují lesy schopné odolat změně klimatu, a zdravou vodu potřebujeme všichni každý den. Je skvělé, že je Evropa první na světě, kdo se tyhle základní přístupy snaží stavět na roveň krátkodobému finančnímu měřítku.”
Vlastimil Karlík z Arniky komentuje: ,,Do poslední chvíle nebylo jisté, jak to dopadne. Jsem velice rád, že příroda nepadla za oběť odporu proti všemu ekologickému, který v poslední době v Evropě sílí za podpory nacionalistů a populistů, ale kterému bohužel občas podléhají i některé tradičně demokratické strany.”
Jan Freidinger z Greenpeace dodává: ,,Dnešní hlasování je obrovským úspěchem pro lidi i přírodu. Obnova přírody pomůže všem, farmářům, lidem ve městech, všem, kteří již dnes čelí dopadům změn klimatu. Obnova a ochrana přírody je náš nejlepší spojenec v době klimatické krize. Důležité je, aby Česko co nejdříve připravilo Národní plán obnovy přírody, začalo ho realizovat a vyčlenilo na to dostatek zdrojů, ideálně přesměrovat dotace které ničí přírodu na její ochranu a obnovu, k čemuž jsme se mimo jiné zavázali na mezinárodní úrovni.”
Martin Rexa z Hnutí DUHA dodává: ,,V posledních týdnech se evropští i čeští politici uchylovali k politicky lacinému a populistickému oslabování ekologického směřování, zejména v rámci podmínek zemědělských dotací. Schválení nařízení o obnově přírody přináší opět trochu optimismu, že politici naslouchají vědcům a uvědomují si, že bez obnovy přírody nemůže ani zemědělství dlouhodobě fungovat.”
KONTAKTY
Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické, 773 380 285, verm@birdlife.cz Lenka Fryčová, vedoucí českého programu WWF, 602 750 309, lenka.frycova@wwf-cee.org Vlastimil Karlík, odborník na ochranu přírody Arnika, 604774153, vlastimil.karlik@arnika.org Jan Freidinger, Greenpeace, 734620843, jan.freidinger@greenpeace.org Martin Rexa, zemědělský odborník Hnutí DUHA, 775 894 642, martin.rexa@hnutiduha.cz Pavel Šremer, místopředseda Společnosti pro trvale udržitelný život, 732 966 595; sremer@seznam.cz
Společná tisková zpráva Hnutí DUHA, České společnosti ornitologické a WWF v Česku
Evropská komise i ministr Výborný chtějí opět oslabit ekologické požadavky zemědělských dotací. Skutečné problémy zemědělství tím neřeší
středa 7. února 2024
Ministerstvo zemědělství chce na základě povolení od Evropské komise umožnit zemědělcům rozorat úhory a další prospěšné plochy pro stále chřadnoucí přírodu. Ty jsou přitom jednou z hlavních ekologických podmínek zemědělských dotací ze Společné zemědělské politiky (SZP). Důvody zatím ministerstvo nezveřejnilo. V lednu také navrhlo odložit nové podmínky pro ochranu půdy před vodní erozí o další rok. [1] Jedná se tedy o další rychle za sebou navržené zásadní oslabení ekologických ambic Strategického plánu SZP. Nově navržená výjimka přitom skutečné problémy zemědělců nevyřeší, napsaly ekologické organizace ministrům Výbornému a Hladíkovi v otevřeném dopise. [2]
Výjimka z opatření tzv. “neprodukčních ploch” [3], které mělo pomoci zvrátit úbytek biodiverzity a posílit celkovou ekologickou stabilitu zemědělské krajiny včetně adaptace na klimatickou změnu, má platit již pro tento rok. V rámci podmínky musí zemědělci pro získání dotací od roku 2023 vyčlenit alespoň 3 % orné půdy pro krajinné prvky, půdu ležící ladem (květnaté nebo travnaté úhory) nebo ochranné pásy. Další 4 % pak mohou plnit i např. produkčním pěstováním vojtěšky, hrachu nebo meziplodinami. Výjimka od Evropské komise umožní zemědělcům plnit všech 7 % pouze produkčními plodinami a postupy, které mají z pohledu biodiverzity omezenou hodnotu.
Ministerstvo zemědělství chce navíc výjimky využít i pro titul tzv. celofaremní ekoplatby, která má mít jasné environmentální benefity oproti základní platbě na hektar. Již loni přitom ministerstvo zásadně podmínku ploch pro přírodu oslabilo, když zemědělcům umožnilo pro rok 2023 a 2024 úhory vykazovat jen formálně na loukách a pastvinách místo na orné půdě. [4]
Výjimka přitom dle ekologických organizací nepovede k řešení skutečných problémů evropského ani českého zemědělství, zbytečně polarizuje debatu a vede do slepé uličky. Nezajistí důstojné podmínky a příjmy zemědělcům, ani nevyřeší nízké výkupní ceny komodit, a přitom oddálí adaptaci krajiny a zemědělství na dopady klimatické změny a nápravu přetrvávajícího úbytku biodiverzity. V otevřeném dopise proto organizace ministry Výborného a Hladíka vyzvaly, aby rozhodnutí přehodnotili. [2]
Evropská komise výjimku zdůvodňuje zejména snahou ulevit zemědělcům ze zemí (zejména na jihu Evropy), které byly v minulém roce zasaženy extrémními klimatickými událostmi, jako jsou sucha, požáry nebo povodně. [5] Evropské ekologické organizace však komisi kritizují, že zaváděné rozvolnění je pouhým “obětním beránkem” ve snaze uspokojit snadnými ústupky zemědělce, kteří v některých zemích Evropy protestují za důstojné příjmy a nerovné podmínky na trhu. [6] Česko navíc minulý rok těmito událostmi nebylo výrazněji zasaženo.
Ministerstvo návrh na výjimku spolu s návrhem odkladu protierozních podmínek na podzim 2025 předkládá na jednání Monitorovacího výboru Strategického plánu Společné zemědělské politiky (dále MV SZP) 9. února. Ten se k návrhu vyjádří a ministerstvo poté odešle návrhy Evropské komisi. Ministerstvo přitom nepředložilo k návrhu žádná data ani důvody, proč chce podmínky oslabit, a přitom chce na jednání změnu od MV SZP ihned odsouhlasit.
Jde tedy o další z řady oslabení ekologických ambic nových zemědělských dotací. Kromě odkladu protierozních pravidel o rok a půl byla také seškrtána ambice omezit v erozně ohrožených oblastech maximální velikost monokultury na 10 ha; omezení se dle původního Strategického plánu mělo od tohoto roku rozšířit ze 4 na zhruba 16 % půdy [7], ale nedošlo k tomu. Ministerstvo také selhává v podpoře krajinných prvků [8] a postavilo se proti ambicióznímu omezování pesticidů v Evropě [9].
Martin Rexa, koordinátor zemědělské kampaně Tohle Žeru Hnutí DUHA, řekl: „Tyto návrhy, ať už ze strany Evropské komise nebo ministerstva, jen staví falešnou zeď mezi zemědělce a ochranu přírody. Zemědělcům je potřeba zajistit důstojné příjmy a stabilitu, po kterých protestující zemědělci v Evropě volají. Ale ekologická legislativa není jejich nepřítelem a politici by ji neměli pro laciné body obětovat. Ministr Výborný zatím ve své funkci pouze oddaluje nebo oslabuje environmentální snahy. Je to pro nás zklamání, čekali jsme od něho více. Oddalování adaptace krajiny a podpory biodiverzity zemědělcům v dlouhodobém výhledu uškodí a v krátkodobém jim férové příjmy nezajistí.”
Václav Zámečník, zemědělský specialista České společnosti ornitologické, řekl: „Odborná obec se shodne na faktu, že v zemědělské krajině dochází k trvalému poklesu biodiverzity a bez posílení její ekostabilizační funkce budeme svědky rostoucí zranitelnosti farem vůči povodním, suchu a erozi. Slibně nakročenou cestu k udržitelnějšímu hospodaření ale brzdí politická rozhodnutí na evropské i národní úrovni. Zrušení skutečně neprodukčních ploch přispěje ke zvýšení produkce na již nasyceném trhu a příjmy zemědělců se tím rozhodně nezvýší. Současně se bude dále prohlubovat závislost zemědělců na vnějších vstupech, jako jsou hnojiva a pesticidy.”
Alžběta Procházková, zemědělská expertka WWF v Česku, řekla: „Do zemědělských dotací teče každý rok přibližně třetina rozpočtu Evropské unie. I přes tuto závratnou částku se nedaří nastavit podmínky tak, aby zemědělci mohli za důstojných podmínek produkovat kvalitní potraviny a zároveň zemědělská činnost nedevastovala životní prostředí. Obojí je nutné pro budoucnost Evropy a jedno s druhým souvisí. Pokud ochranu životního prostředí budeme stále odsouvat, budou se i problémy zemědělců dále prohlubovat.”
[3] Jedná se o podmínku DZES 8. Podmínky DZES, neboli Dobrý zemědělský a environmentální stav, jsou základní podmínky, které musí plnit každý zemědělec, aby měl na zemědělské dotace nárok.
Omezení monokultur na 10 ha platí pro silně erozně ohrožené plochy (tzv. SEO). Dle původního Strategického plánu se měly tyto plochy rozšířit ze zhruba 60 tisíc hektarů na 400 tisíc. Nový protierozní systém však místo rozšíření SEO vytváří nové kategorie Mírně erozně ohrožené půdy s vyšším a s nižším rizikem (tzv. MEO 1 a MEO 2), čímž k rozšíření omezení monokultur na 10 ha nedojde.
Způsob, jakým vyrábíme a konzumujeme potraviny, je jednou z hlavních příčin změny klimatu a nejvýznamnějším faktorem úbytku přírody, který stojí za téměř 70 % úbytku biodiverzity na celém světě.[1] Potravinové systémy jsou zodpovědné za přibližně 30 % celosvětových emisí skleníkových plynů. Změna je nezbytná, abychom předešli nevratným škodám na přírodě a našem zdraví.
Nová zpráva od WWF Střední a východní Evropy s názvem „Plate of change” (Zdravý talíř, Zdravá planeta: Kompas k udržitelnému stravování) představuje stravovací přístup, který přináší dvojí výhodu – splňuje národní nutriční požadavky a zároveň snižuje ekologickou stopu našeho stravování.
Výběr potravin není pouze otázkou osobních preferencí. Je také hluboce ovlivněn tím, co je dostupné, cenově přijatelné a přístupné, i způsobem prodeje a propagace potravin.
5. února 2024, Praha
WWF, Světový fond na ochranu přírody, dnes představuje nová doporučení pro zdravé a udržitelné stravovací návyky ve střední Evropě, nazvaný “Livewell”. Udržitelný jídelníček vypracovaný environmentální organizací nejenže odpovídá národním nutričním standardům, ale zároveň efektivně snižuje ekologickou stopu našeho stravování. Tento vědecký přístup, původně vytvořený ve Velké Británii, byl upraven tak, aby odpovídal středoevropským nutričním, geografickým, kulturním a tržním podmínkám. Poskytuje konkrétní rady ohledně sestavování udržitelného jídelníčku tak, abychom do roku 2030 podpořili splnění cílů pařížské klimatické dohody. Nová vydaná zpráva WWF “Zdravý talíř, Zdravá planeta” zdůrazňuje, že individuální volby našeho jídelníčku mají velký dopad na životní prostředí a klima. Přináší doporučení, která mohou výrazně snížit emise a omezit ztrátu biologické rozmanitosti a zároveň podpořit přechod k zemědělským postupům šetrným k přírodě.
Dosažení zdravé a udržitelné stravy je reálné v rámci stávajících společenských zvyklostí, a to bez nutnosti dodatečných nákladů.Navrhovaný jídelníček je flexibilní a zahrnuje pestrou škálu potravin. Obsahuje vysoký podíl rostlinných bílkovin a umírněné množství masa, mléčných výrobků, vajec a ryb. Klade také důraz na konzumaci celozrnných potravin a doporučuje minimalizovat příjem potravin s vysokým obsahem tuku, soli a cukru, stejně jako vysoce zpracovaných potravin.
Obecně platí, že sortiment potravin, které používáme, je velmi úzký. Celých 75 % světových zásob potravin zahrnuje pouze dvanáct druhů plodin a pět druhů zvířat.[2] EU jdou téměř dvě třetiny roční spotřeby obilovin na krmení hospodářských zvířat.[3]Česká populace konzumuje v průměru trojnásobek doporučeného maximálního množství soli. Přibližně polovina populace uvádí, že nekonzumuje ani jednu porci ovoce nebo zeleniny denně. Je alarmující, že přibližně polovina všech úmrtí v regionu je způsobena rizikovými faktory chování, z nichž nejvýznamnější je strava. Při zlepšení zdravotního stavu české populace by se 65letí Češi mohli v budoucnu cítit a užívat si stejně kvalitního života jako dnešní 55letí.
„Lidstvo čelí trojí výzvě: jak zajistit potravinovou a výživovou bezpečnost pro všechny a zároveň udržet globální oteplování na 1,5 °C a zastavit úbytek přírody. Potraviny, které konzumujeme, a jejich náročný způsob výroby přispívají k úbytku přírody, znečišťování vodních toků, vyčerpávání půdy a zhoršování potravinové a výživové bezpečnosti,” říká Irene Lucius, regionální ředitelka ochrany přírody WWF-CEE. „Zdraví planety je úzce spjato s naším zdravím. Upřednostňování rostlinné stravy a zároveň omezení spotřeby masa je zásadní jak pro nás, tak pro naši planetu.”
Způsob stravování není jen otázkou osobních preferencí: výběr potravin je silně ovlivňován tím, co je k dostání, co je cenově dostupné a jakým způsobem se s potravinami obchoduje.
Nejúčinnější politické změny jsou ty, které se zaměřují na potravinové prostředí a zajišťují, aby měl každý občan přístup ke zdravým a udržitelným potravinám a mohl si je dovolit – nespoléhají se pouze na individuální volbu. Odborníci WWF připomínají doporučená opatření, která mohou podnikatelé v potravinářství přijmout, aby poskytli spotřebitelům udržitelnější možnosti, jako např:
upravit cenovou politiku potravin tak, aby se zdravější a udržitelnější výrobky staly pro zákazníky cenově nejdostupnější volbou;
stanovit si ambiciózní cíle pro zvýšení prodeje bílkovin z rostlinných zdrojů;
zavést systém měření prodeje živočišných a rostlinných bílkovin s ohledem na jejich uhlíkovou stopu a pravidelně zveřejňovat podíl rostlinných a živočišných bílkovin na celkovém prodeji v ročním členění.
,,Zdravé a udržitelné potraviny by měly být dostupné a cenově přijatelné pro každého, a to jak nyní, tak i v budoucnu. Vlády a potravinářské firmy musí hrát zásadní roli při umožnění a podpoře přechodu na zdravou a udržitelnou stravu, zejména v době dnešní krize životních nákladů,” říká Lenka Fryčová, expertka na udržitelnost WWF-CEE a jedna z autorek zprávy. „Nezapomínejme ale, že každá malá změna má význam. I my jako jednotlivci máme moc a odpovědnost k této změně přispět. Není třeba, aby někdo podnikal drastické kroky; je třeba, aby velké množství lidí udělalo řadu malých kroků.”
Zpráva „Zdravý talíř, zdravá planeta” vznikla v rámci zastřešujícího partnerství mezi WWF-CEE a společností Tesco Central Europe. WWF-CEE a Tesco společně podporují posun k udržitelnější produkci a spotřebě potravin v České republice, Maďarsku a na Slovensku. Další podrobnosti o partnerství naleznete zde.
Lenka Fryčová, vedoucí českého zastoupení WWF Střední a východní Evropa, lfrycova@wwfcee.org, +420 602 750 309
O WWF
WWF je jednou z největších a nejzkušenějších nezávislých organizací na ochranu přírody na světě, která má více než pět milionů příznivců a celosvětovou síť působící ve více než 100 zemích. Posláním WWF je zastavit degradaci přírodního prostředí planety a budovat budoucnost, v níž budou lidé žít v souladu s přírodou, a to zachováním světové biologické rozmanitosti, zajištěním udržitelného využívání obnovitelných přírodních zdrojů a podporou snižování znečištění a nehospodárné spotřeby.
Jako člen celosvětové sítě WWF existuje WWF Střední a východní Evropa (WWF-CEE), aby podporoval poslání WWF v sedmi zemích střední a východní Evropy. Mezi členské organizace patří WWF-Bulharsko, WWF-Maďarsko, WWF-Rumunsko, WWF-Slovensko, Světový fond na ochranu přírody na Ukrajině a WWF v České republice. Více o WWF v Česku na: www.wwfcz.org.
Poznámky :
(1) Grooten M. Bending the Curve of Biodiversity Loss. (Almond REA, Petersen T, eds.). WWF; 2020. https://wwfin.awsassets.panda.org/ downloads/lpr_2020_full_report.pdf (2) FAO. Women: users, preservers and managers of agrobiodiversity. Published online 1999. https://www.fao.org/3/x0171e/x0171e03. htm#P181_22270 (3) European Commission. Cereals – European Commission. Published October 12, 2023. Accessed December 21, 2023. https://agriculture.ec.europa.eu/ farming/crop-productions-and-plant-based-products/cereals_en
Praha 18. ledna 2024 – WWF včera představilo Příručku péče o půdu. Křest proběhl při slavnostním promítání mezinárodně oceňovaného dokumentárního filmu Život pod Zemí (Planet Soil) o pestrosti a důležitosti života půdních organismů pro zemědělskou produkci. Film uvedl jeho producent Ignas van Schaick. Příručku pokřtil přední půdní biolog a zároveň poradce českého prezidenta pro životní prostředí a udržitelnost Ladislav Miko. Cílem Příručky péče o půdu je přispět k udržitelnějšímu hospodaření a lepší ochraně naší zemědělské půdy.
Stav půd v České republice není uspokojivý. Více než polovina zemědělských půd čelí vodní erozi a více než 20 % půd je ohroženo erozí větrnou. Odborníci odhadují, že v důsledku zadržuje půda v Česku o 40 % méně vody, než by mohla. Půdy navíc trápí nadměrná kyselost, utužení podorničí, nedostatek klíčových živin a další problémy. Tyto faktory významně snižují výnosy, což posiluje klíčovou roli péče o půdu pro produkční a ekonomický úspěch zemědělských podniků. Například roční ztráty půdy vodní erozí ministerstvo zemědělství odhadlo až na 21 milionů tun ročně, přičemž finanční ztráty dosahují až 10 miliard ročně. Erozní ohrožení se navíc vlivem klimatických změn bude, podle všech očekávání, stupňovat.
Příručka Péče o půdu je uceleným průvodcem pro hospodaření s půdou. Umožňuje pochopení jejího stavu díky identifikaci zranitelných oblastí na pozemku a navrhuje příslušná opatření k ochraně půdy. Dále se zabývá správným používáním minerálních a přírodních hnojiv a poskytuje informace o vhodných opatřeních na zadržení vody v půdě. Příručka klade důraz na spolupráci mezi hospodářem a vlastníkem pozemku při péči o půdu a podporuje efektivní a udržitelné zemědělské postupy. Věnuje se také legislativním aspektům péče o půdu a analyzuje vztahy v dodavatelsko-odběratelských vztazích. Příručka poskytuje informace o dostupných dotacích, které lze využít v rámci ochrany půdy a směřuje čtenáře k relevantním zdrojům pro získání dalších informací. Příručku péče o půdu si můžete stáhnout zde.
Tento průvodce pro zemědělce ukazuje, že i když je půda zdrojem pomalu obnovitelným, úpravou zemědělských postupů můžeme významně přispět ke zlepšení jejího stavu.
Alžběta Procházková, zemědělská expertka WWF v Česku, zdůrazňuje: ,,Zdravá půda je základem dobré úrody a podmínkou stabilních výnosů a kvality plodin, ale také základem zdravé krajiny a podmínkou kvality a dostatku vodních zdrojů. Půda je také místem obrovské biodiverzity, jak dokládá i film Život pod zemí. Péče o půdu je základem ochrany zemědělské krajiny.”
Dominika Čermáková, expertka sdružení odborníků na poradenství v oblasti péče o půdu Vše pro půdu a spoluautorka Příručky péče o půdu: Dostatek kvalitní organické hmoty v půdě pozitivně ovlivňuje půdní strukturu. Optimální stav půdní struktury zajišťuje odolnost půdy vůči utužení i erozi a půda také lépe odolává klimatickým extrémům.
Eva Procházková, odbornice z nevládní organizace NUIK a spoluautorka Příručky péče o půdu: Příručka má za cíl pomoci zemědělcům snadněji se orientovat v problematice péče o půdu a vnímat ji i v jiných souvislostech, než byli doposud zvyklí. Obsahuje spoustu kontaktů na odborné instituce, které pomohou najít vhodné řešení a podat pomocnou ruku.
Příručku péče o půdu sestavili Alžběta Procházková (WWF), Dominika Čermáková (Vše pro Půdu), Eva Procházková (NUIK) a Vojtěch Kotecký (COŽP UK).
WWF-CEE děkuje společnosti Tesco Central Europe za poskytnutí finanční podpory na vypracování této příručky. WWF-CEE a Tesco společně podporují posun k udržitelnější produkci a spotřebě potravin v Česku, Maďarsku a na Slovensku. Další podrobnosti o partnerství naleznete zde.
Společná tisková zpráva Hnutí DUHA, České společnosti ornitologické a WWF v Česku
Ministr Výborný chce odložit potřebnou ochranu půdy proti erozi o další rok. Hrozí další oslabení ekologických ambic nových zemědělských dotací.
čtvrtek 11. ledna 2024
Ministerstvo zemědělství chce Evropskou komisi požádat o odklad nových podmínek pro účinnější ochranu půdy před vodní erozí v rámci zemědělských dotací z podzimu 2024 až na podzim 2025. Původně se přitom počítalo se začátkem platnosti od jara 2024. Důvodem odkladu je pomalá příprava implementace podmínek ze strany státu. Ekologické organizace s odkladem nesouhlasí. Žádají spuštění podmínek v přechodním režimu, který by pomohl zemědělcům i státu protierozní systém vyzkoušet a předejít budoucím problémům. Zároveň náhradou žádají o zvýšení ochrany životního prostředí v rámci jiných dotačních podmínek, jelikož se jedná už o několikáté oslabení ekologických ambic Společné zemědělské politiky.
Strategický plán Společné zemědělské politiky (SZP), schválený vládou v říjnu 2022, počítal od jara 2024 se sladěním podmínek dotací (tzv. DZES 5) s tzv. protierozní vyhláškou, podle které se snižuje přípustná potenciální ztráta půdy z ha ze 17 tun na 9 tun. [1] V rámci nově domluvených podmínek se má výměra orné půdy vyžadující protierozní ochranu rozšířit z 580 tisíc ha na 1,28 milionu ha z celkových 2,43 milionu ha. Na těchto plochách bude možné pěstovat erozně náchylné plodiny (např. kukuřice nebo řepka) výhradně s půdoochrannými technologiemi, které jsou oproti současnému nevyhovujícímu stavu účinnější.
V červenci 2023 se ministr Výborný dohodl s ministrem životního prostředí Petrem Hladíkem na odkladu na červenec 2024, který byl komentován jako “menší časový odklad”, díky kterému “budou mít [zemědělci] alespoň čas se na změnu připravit.” [2] Na podzim vláda požádala Evropskou komisi o změnu pravidel s účinností od 1. července 2024 s kladným vypořádáním. [3] Z důvodu pomalých příprav implementace na straně státu však nyní hrozí, že se pravidla naplno od podzimu spustit nepodaří. Ministerstvo zemědělství proto chce požádat Evropskou komisi o další odklad, tentokrát o celý rok. Z pěti let trvání tohoto období SZP by tak nové podmínky platily jen dva a půl roku.
Roční ztráty půdy vodní erozí přitom Ministerstvo zemědělství odhaduje potenciálně až na 21 milionů tun ročně, přičemž finanční ztráty dosahují až 10 miliard ročně. Erozní škody se vlivem klimatické změny navíc zvýší do roku 2030 až dvojnásobně. [4] Vodní erozí je ohrožena polovina zemědělsky obhospodařované půdy. Větrnou erozí, kterou stát zatím nijak koncepčně neřeší, je pak ohrožena třetina půdy.
Další odklad účinnějších protierozních pravidel by znamenal opětovné oslabení environmentálních ambic, které byly do Strategického plánu zakotveny. V únoru umožnila vláda po první dva roky zemědělcům obcházet povinnost vyčlenit část orné půdy pro přírodu a biodiverzitu. [5] Významně se také omezila povinnost maximální velikosti monokultur na 10 ha na půdě ohrožené erozí. Omezení se dle původního Strategického plánu mělo od tohoto roku rozšířit ze 4 na zhruba 16 % půdy [6], ale nedošlo k tomu.
Ekologické organizace nesouhlasí s dalším odkladem protierozních ochrany o celý rok. Pokud nelze podmínky spustit naplno od podzimu 2024, měly by být spuštěny v přechodním režimu, ve kterém by bylo možné “vychytat mouchy” pro plné spuštění. S myšlenkou přechodného, “zkušebního” režimu přišel přitom sám ministr Výborný např. v souvislosti s novým systémem kontrol AMS [7], jehož zavedení tento rok vystavilo zemědělce potížím. Vedle přechodného režimu je také potřeba snížené ekologické ambice kompenzovat v jiných oblastech. Ohroženost půdy erozí trvale vyřeší jen dostatečně pestrá krajina. Ministerstvo by proto mělo učinit konkrétní kroky k podpoře krajinných prvků, jako jsou meze nebo liniová zeleň, a dalších mimoprodukčních ploch, které mohou rozdělit velké erozně ohrožené lány v naší krajině. V současné době je jejich podpora silně nedostatečná.
Martin Rexa, koordinátor zemědělské kampaně Tohle Žeru Hnutí DUHA, řekl: „I když s opětovným odkladem protierozních pravidel zásadně nesouhlasíme, nechceme kvůli pomalému postupu státu přílišně zatížit zemědělce, kteří by nedostali dostatek času na přípravu na nová pravidla. Proto je potřeba systém spustit ve zkušebním režimu, což pomůže zemědělcům i státu, a zároveň zvýšit ekologické ambice v jiných oblastech. Odklad na podzim 2025 bez ničeho je ale neospravedlnitelný a neobhajitelný.”
Václav Zámečník, zemědělský specialista České společnosti ornitologické, řekl: „Problémy s erozí jsou jen jedním z mnoha důsledků necitlivých zásahů do krajiny v posledních desetiletích. Jakkoli je zřejmé, že bez dobré přípravy není možné nový systém spustit, další odklad posunu ke zdravější krajině by byl špatnou zprávou i s ohledem na stále viditelnější dopady klimatických změn. Dobře naplánovanou protierozní ochranou je navíc možné podpořit i biodiverzitu zemědělské krajiny, která má bohužel stále klesající trend. Pozitivní je nicméně fakt, že celá řada zemědělců už dnes přísnější protierozní ochranu praktikuje.”
Alžběta Procházková, zemědělská expertka WWF v Česku, řekla: „Monitoring Protierozní vyhlášky v praxi zachytí jen jednotky procent nastalých erozních událostí. Nové nastavení preventivních protierozních opatření (DZES 5) povede zemědělce k tomu, aby hospodařili na svých pozemcích s respektem ke kontextu místní krajiny a hydrologie a erozním událostem předcházeli. Tento přístup naše zemědělská krajina dlouhodobě postrádá. Na kvalitě půdy navíc přímo záleží její schopnost zachytit srážkovou vodu, a tedy i odolnost zemědělství vůči stále častějším srážkovým a teplotním výkyvům.
Poznámky: [1] https://eagri.cz/public/portal/-a31876—TvBUcDz6/strategicky-plan-spolecne-zemedelske-politiky-ceske-republiky-na-obdobi-2023-2027-schvalene-zneni-verze-1.3 Str.183 Podmínky DZES, neboli Dobrý zemědělský a environmentální stav, jsou základní podmínky, které musí plnit každý zemědělec, aby měl na zemědělské dotace nárok. Tzv. protierozní vyhláška je Vyhláška č. 240/2021 Sb. o ochraně zemědělské půdy před erozí. [2] https://eagri.cz/public/portal/mze/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/x2023_pro-hospodareni-na-erozne-ohrozenych.html [3] https://eagri.cz/public/portal/-a31870—bHs0x0GQ/strategicky-plan-spolecne-zemedelske-politiky-ceske-republiky-na-obdobi-2023-2027-schvalene-zneni-verze-2.1 Str. 77 [4] https://eagri.cz/public/portal/mze/puda/ochrana-pudy-a-krajiny/degradace-pud/vodnieroze-pudy [5] https://hnutiduha.cz/aktualne/vlada-potvrdila-vyznamne-oslabeni-podpory-biodiverzity-v-zemedelskych-dotacich [6] Omezení monokultur na 10 ha platí pro silně erozně ohrožené plochy (tzv. SEO). Dle původního Strategického plánu se měly tyto plochy rozšířit ze zhruba 60 tisíc hektarů na 400 tisíc. Nový protierozní systém však místo rozšíření SEO vytváří nové kategorie Mírně erozně ohrožené půdy s vyšším a s nižším rizikem (tzv. MEO 1 a MEO 2), čímž k rozšíření omezení monokultur na 10 ha nedojde. [7] https://eagri.cz/public/portal/mze/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/ministr-zemedelstvi-evropska-komise-musi-zmenit-pravidla-pro-kontroly-zemedelcu-prvni-rok-nove-szp-se-jejich-pocet-zdvojnasobil
Společná tisková zpráva Arniky, Beleca, České společnosti ornitologické, Greenpeace ČR, Hnutí Duha, STUŽ a WWF
Výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu dnes schválil konečné znění zákona o obnově přírody. Byl to předposlední krok nutný ke schválení tohoto zákona, o kterém by měl Evropský parlament definitivně hlasovat koncem února 2024.
Nařízení na obnovu přírody je klíčová právní norma, která má Evropské unii pomoci naplnit závazky vyplývající z mezinárodních dohod o ochraně biodiverzity a klimatu. Obsahuje cíle pro zlepšení stavu řek a potoků, lesů i zemědělské krajiny – ekosystémů, které nejen zaručují pestrou a bohatou krajinu, ale jsou i klíčové pro adaptaci i zmírňování klimatické změny.
Ještě včera ale nebylo zřejmé, zda zákon výborem projde, a to přesto, že byl oproti původnímu návrhu Evropské komise značně oslaben a doplněn o významné ústupky zejména směrem k zemědělským podnikatelům. Podle pravidel rozhodování v Evropské unii by europoslanci mohli zákonu už hlasováním ve výboru vystavit zákonu stopku. I díky českému europoslanci Alexandru Vondrovi však zákon nakonec výraznou většinou (53:28) prošel. Další český zástupce ve výboru ENVI Stanislav Polčák byl na hlasování nepřítomný.
„Ve Výboru pro životní prostředí dnes převládla zodpovědnost s velkou převahou. Pokud bude podobně hlasovat i celý Evropský parlament, opravdu se dočkáme zdravější a odolnější Evropy. Prospěch z toho nakonec budeme mít všichni,“ říká ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek.
„Tato právní norma formou nařízení Evropského parlamentu a Rady povede k prvním krokům změněného přístupu k těžce zkoušené české krajině a nyní bude na celém plénu Evropského parlamentu, aby nařízení dalo zelenou,” upozorňuje Pavel Šremer ze Společnosti pro trvale udržitelný život (STUŽ).
Koalice #RestoreNature, kterou tvoří organizace BirdLife Europe, ClientEarth, EEB a WWF EU, říká: „Je povzbudivé vidět, jak podpora zákona od uzavření dohody vzrostla; Výbor pro životní prostředí nyní prokázal jasné odhodlání připravit tento zákon před příštími evropskými volbami. Stále je však zklamáním, že někteří poslanci Evropského parlamentu nejsou ochotni chránit Evropu a její občany před ničivými dopady změny klimatu a úbytkem biologické rozmanitosti. Nyní je na plénu Parlamentu, aby následovalo jejich příkladu a hlasovalo pro zákon o obnově přírody.“
Kompromisní návrh nařízení o obnově přírody EU dojednán i díky českým europoslancům
Společná tisková zpráva Arniky, Beleca, České společnosti ornitologické, Greenpeace ČR, Hnutí Duha a WWF
Praha, 10. listopadu 2023
Dnes v časných ranních hodinách zástupci Evropského parlamentu, Evropské Rady Evropy a Evropské komise dohodli výsledné znění Nařízení o obnově přírody. Až Nařízení formálně schválí Parlament i Rada, stanou se země Evropské unie prvními na světě, které obnovu přírody uzákonily. Evropa tak potvrzuje svoji roli lídra v řešení jedné ze dvou velkých krizí, kterým lidstvo čelí – katastrofálnímu úbytku přírodní rozmanitosti.
Nařízení o obnově přírody má stanovit konkrétní závazné cíle a postup kroků, naplňujících závazky Evropské unie v oblasti ochrany biologické rozmanitosti, která i v Evropě alarmujícím způsobem klesá. Proti původnímu návrhu Evropské komise se zvedla překvapivě silná opozice, a dlouho hrozilo, že Evropský parlament zákon celkově zamítne. Nakonec zákon těsnou většinou prošel, i díky několika českým europoslancům, kteří dali před stranickou kázní přednost vlastní zodpovědnosti (viz článek Birdlife). Během projednávání v Radě byla pozitivní i role českého státu, konkrétně Ministerstva životního prostředí, jehož přístup byl racionální a směřoval k vyváženému fungování nové legislativy.
V procesu zvaném trialog nyní všechny tři hlavní evropské instituce dohadovaly výsledné znění návrhu. Dojednaný kompromis musí schválit v závěrečném hlasování jak evropský Parlament, tak Rada. Tato hlasování by měla být jen formálními kroky. Vyjednané znění představuje pokrok oproti parlamentnímu návrhu, ovšem za cenu významných ústupků odpůrcům nařízení.
Nevládní organizace vysoce oceňují, že byl do zákona vrácen článek o obnově ekosystémů na zemědělské půdě, který byl dříve parlamentem zcela vyškrtnut. Obdobně významná je i dohoda, že členské státy budou mít povinnost obnovovat významné evropské ekosystémy nejen v územích soustavy Natura 2000, ale i ve volné krajině. Na druhé straně, evropské instituce vložily do zákona četné výjimky, umožňující členským státům rozsah obnovy přírody omezit nebo ji i dočasně pozastavit.
„Doufáme, že nyní bude nařízení schváleno a ihned začne jeho naplňování. Evropská příroda a klima to naléhavě potřebují,“ říká Vlastimil Karlík ze sdružení Arnika.
„Míč se nyní z evropského hřiště přesouvá na to české,” říká Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické. „Nyní je na ministru životního prostředí Petru Hladíkovi, aby zahájil přípravu Národního plánu obnovy přírody. Je totiž jen na nás, jak, kde a kdy začneme naši přírodu obnovovat.”
Jan Freidinger z Greenpeace dodává: „Zákon na obnovu přírody byl a stále je pod obrovským tlakem lobbistů především z agro byznysu. Je proto klíčové, aby členské státy připravily své Národní plány obnovy v otevřeném, transparentním a inkluzivním procesu, což zákon sám o sobě vyžaduje. MŽP by proto mělo co nejdříve zveřejnit návrh tohoto procesu a zahájit konzultace se všemi dotčenými účastníky včetně vědecké obce a nevládních organizací.“
Martin Rexa, koordinátor zemědělské kampaně Hnutí DUHA říká: „Je dobře, že se v trialozích do zákona vrátila opatření k obnově zemědělských ekosystémů. Vzhledem k jejich významnosti v evropské krajině jsou totiž z hlediska adaptace krajiny a zemědělství na klimatickou změnu i obnovy biodiverzity zásadní. Nyní ale bude záležet na ministru Hladíkovi, aby nezbytná obnova nezůstala jen na papíře.”
Poznámka: K tematice Nařízení o obnově přírody uspořádaly Česká společnost ornitologická a WWF-CEE v loňském roce konferenci v Národním muzeu v Praze. Její závěry i plný záznam jsou k dispozici na ZDE.
Pro víc informací kontaktujte odborníka Arniky na zahraniční projekty Vlastimila Karlíka (vlastimil.karlik@arnika.org, 604774153 nebo tiskového mluvčího Arniky Luboše Pavloviče (lubos.pavlovic@arnika.org, 606 727 942).
Úplně první roční odhad ekonomické hodnoty vody a sladkovodních ekosystémů činí 58 trilionu USD – což odpovídá 60 % světového HDP.
Degradace řek, jezer, mokřadů a vodonosných vrstev ohrožuje jejich ekonomickou hodnotu a nenahraditelnou úlohu při zajišťování nejen potravinové bezpečnosti, ale i zdraví lidí a celé planety.
U příležitosti Světového dne potravin WWF aktivně vyzývá podniky, aby se bezodkladně ujaly vedení transformace potravinářského průmyslu a přijaly „Principy WWF pro udržitelné potravinové systémy ve střední Evropě.“
16. října (Budapešť, Bratislava, Praha) – Voda, nejcennější a zároveň nejpodceňovanější světový zdroj, je jádrem narůstající globální krize, která ohrožuje nejen potravinovou bezpečnost, ale i zdraví lidí a celé planety, varuje nová zpráva WWF. Zpráva Vysoká cena levné vody, která byla vydána u příležitosti Světového dne potravin, odhaluje drsnou skutečnost: roční ekonomická hodnota vody a sladkovodních ekosystémů se odhaduje na 58 trilionů dolarů, což odpovídá 60 % celosvětového hrubého domácího produktu (HDP)*.
Zpráva uvádí, že přímé ekonomické užitky, jako je spotřeba vody pro domácnosti, zavlažované zemědělství a průmysl, dosahují minimálně 7,5 trilionu USD ročně.
Odhaduje také, že neviditelné přínosy – mezi něž patří čištění vody, zlepšování zdraví půdy, zadržování uhlíku a ochrana komunit před extrémními povodněmi a suchem – jsou sedmkrát vyšší a dosahují přibližně 50 trilionů dolarů ročně. Světové sladkovodní ekosystémy se však nacházejí v úpadku, což představuje stále větší riziko pro tyto hospodářské ukazatele.
Od roku 1970 svět přišel o třetinu zbývajících mokřadů, zatímco populace sladkovodních volně žijících živočichů klesly v průměru o 83 %. Tento katastrofální trend přispěl k tomu, že stále více lidí čelí nedostatku vody a potravinové nejistotě, protože řeky a jezera vysychají, zvyšuje se znečištění a ubývá zdrojů potravin, například ze sladkovodního rybolovu.
V povodí Dunaje bylo ztraceno 80 % záplavových oblastí, které mají zásadní význam pro zmírnění rizika povodní a sucha, doplňování podzemních vod a filtraci vody. V současné době si zachovává přirozený nebo přírodě blízký stav pouhých 16 % řek v povodí Dunaje a méně než 20 % je ve stavu podobajícím se přirozenosti nebo mírně pozměněném.
Mezi hlavní hrozby pro řeky a záplavová území patří neudržitelné zemědělské postupy. Podle Světové banky se na zemědělství v současnosti spotřebuje více než 70 % vody, kterou lidstvo využívá.
Nadměrné čerpání vody pro zavlažování plodin snižuje množství vody dostupné pro jiné účely, například pro přirozené toky podporující rybolov, a přispívá k nedostatku vody. Intenzivní zemědělská půda zabírá území bývalých záplavových oblastí, což má za následek snížení schopnosti říčních systémů čistit vodu a snížit riziko povodní a sucha. Nadměrné používání hnojiv mezitím způsobuje rozsáhlé znečištění, které ovlivňuje povrchové a podzemní vody.
„Ohrožení říčních systémů je hrozbou pro potravinovou bezpečnost. Pouze ochrana a obnova řek a jejich současných i bývalých záplavových území a zadržování vody v krajině pomocí přirozených opatření na retenci vody, nám může pomoci udržet produktivitu zemědělských systémů i do budoucna. Abychom toho dosáhli, musíme podporovat přírodě prospešnou produkci potravin, zachovat volně tekoucí řeky, uplatňovat udržitelné postupy využívání půdy, které se lépe přizpůsobí přírodním podmínkám a usnadní přirozené zadržování vody, a přijmout stravovací návyky, které sníží poptávku po produktech zatěžujících sladkovodní zdroje,“ říká Irene Lucius, regionální ředitelka ochrany přírody WWF-CEE.
„Nejenže naše současné postupy výroby potravin poškozují sladkovodní ekosystémy, ale jsou také označovány za hlavního přispěvatele ztráty biologické rozmanitosti a změny klimatu. Způsobují erozi půdy a snižují schopnost krajiny vyrovnat se s nedostatkem vody a suchem. Přesto právě potravinářský průmysl dokáže přispět k pozitivní změně, pokud přijme osvědčené postupy pro udržitelnost,“ dodala Lucius.
U příležitosti Světového dne potravin připomíná environmentální organizace podnikům Principy WWF pro udržitelné potravinové systémy ve střední Evropě. Tato doporučení založená na vědeckých poznatcích mají podpořit obchodní řetězce, zpracovatele a výrobce potravin na jejich cestě k udržitelnosti. V dokumentu jsou stanoveny konkrétní cíle v sedmi kritických enviromentálních oblastech:
Klima: Snížení emisí skleníkových plynů ve všech oblastech v souladu s vědecky podloženým cílem 1,5 stupně.
Plýtvání potravinami: snížení ztrát potravin a plýtvání potravinami o 50 % ve všech fázích dodavatelského řetězce do roku 2030.
Obaly: 100 % recyklovatelných obalů, žádné nadbytečné obaly. Všechny materiály jsou získávány udržitelným způsobem a maximálně se využívá recyklovaných materiálů.
Odlesňování a přeměna půdy: dodavatelské řetězce zemědělských komodit jsou 100% bez nutnosti odlesňování a další přeměny půdy.
Zemědělství: konkurenceschopné a udržitelné zemědělství schopné zadržovat vodu v krajině a podporovat biologickou rozmanitost a zároveň zamezit degradaci půdy a úniku živin.
Rybolov a akvakultura: 100 % mořských plodů z udržitelných zdrojů do roku 2030. Používá se pouze certifikovaných zdrojů mořských plodů.
Strava: zvýšení podílu rostlinných potravin v průměrném jídelníčku.
Dokument obsahuje také doporučená opatření a advokační priority podřízené jednotlivým cílům. Více informací o zásadách naleznete zde.
Společný tiskový komentář Hnutí DUHA, České společnosti ornitologické a WWF Central and Eastern Europe
Agrární komora svým postojem proti přírodě škodí zemědělcům, kteří s krajinou a půdou nakládají poctivě
pondělí 21. srpna 2023
Agrární komora vydala 17. srpna 2023 tiskovou zprávu “Kvůli povinným úhorům může klesnout výroba chleba v Česku o 160 milionů bochníků“, ve které se tvrdě vymezila vůči vyčleňování tzv. neprodukčních ploch, podmínce zemědělských dotací v nové Společné zemědělské politice (SZP). [1] Environmentální organizace považují použité argumenty za zavádějící a demagogické. Podle nich jsou takové snahy Agrární komory škodlivé a slepé vůči problémům, kterým zemědělské hospodaření čelí. Zbytečně polarizují zemědělskou i širokou veřejnost, aniž by přinášely konstruktivní řešení. Ignorují také fakt, že dotace, na které je podmínka navázaná, jsou veřejnými finančními prostředky, které mají zajistit udržitelné zemědělské hospodaření a finančně kompenzují zemědělce za plnění požadovaných podmínek.
Česká zemědělská krajina částečně přišla oschopnost odolávat dopadům probíhajících klimatických změn, a to vinou nešetrných zásahů v druhé polovině 20. století (scelování polí, odstranění krajinných prvků nebo odvodnění krajiny) a v důsledku intenzifikace hospodaření právě díky dotacím ze SZP po roce 2004 [2]. Zároveň sledujeme neustálý pokles početnosti i druhové pestrosti celé řady rostlinných a živočišných druhů. Právě nové podmínky zemědělských dotací se přitom snaží stav krajiny zlepšit a jsou pro českou krajinu jednoznačně více příležitostí než hrozbou.
Martin Rexa, koordinátor zemědělské kampaně Hnutí DUHA, k tomu řekl: “Agrární komora zbytečně poštvává své členy proti správným snahám podpořit ozdravení půdy, zastavit alarmující úbytek biodiverzity, snížit znečištění vod pesticidy a adaptovat krajinu na dopady klimatické změny. Zjednodušuje a manipuluje fakty, bagatelizuje problémy, kterým krajina i zemědělství čelí. Tím svým členům reálně škodí, protože proti nim poštvává i veřejnost, která je právoplatně znepokojena současným stavem. Chápeme že zemědělci mohou tzv. neprodukční plochy vnímat jako komplikaci a je potřeba je lépe podpořit, ale cestou není je takto nesystémově odmítat.”
“Snahy o zlepšení stavu zemědělské krajiny přináší každá nová reforma SZP, ale i přes jednoznačné doklady o jejich potřebnosti ze strany vědců a veřejnou poptávku veřejnosti se stále nedaří nastavit takové podmínky zemědělských dotací, aby se podařilo zvrátit dosavadní negativní dopady hospodaření na krajinu. Jedním z důvodů je i postoj zemědělských organizací hájících zejména intenzivní zemědělskou praxi jak na národní úrovni, tak i na úrovni EU. Tisková zpráva Agrární komory plná nepřesností a zavádějících tvrzení je toho dokladem,” doplnil zemědělský specialista České společnosti ornitologické Václav Zámečník.
“Skutečné problémy, které v dlouhodobé perspektivě ohrožují potravinovou bezpečnost Česka a Evropské unie, jsou degradované přírodní zdroje – voda a půda, klimatická změna a úbytek biodiverzity. Přijít s takovýmto strašením v době, kdy extrémy počasí ohrožují úrodu po celém světě, je nevkusné. Je třeba hledat smysluplná řešení pro krajinu a zemědělství a ne se zarytě držet starých pořádků,” podotýká Alžběta Procházková ze Světového fondu na ochranu přírody.
“Je také vidět, že významně selhávají Ministerstva zemědělství a životního prostředí, když nejsou stále schopny vysvětlit mnohým zemědělcům, proč jsou plochy pro přírodu v naší krajině, která utrpěla v minulých desetiletích obrovské šrámy, potřebné. A co by znamenalo nejednat a spoléhat na to, že se současným převažujícím modelem hospodaření se nám důsledky klimatické změny nebo úbytku biodiverzity zázračně vyhnou,” dodává Martin Rexa.
Agrární komora se tímto útokem pravděpodobně snaží v souladu se svou mateřskou evropskou asociací COPA-COGECA [3] zajistit další odložení ekologických požadavků i pro příští rok. S těmito snahami se bohužel potkává s Ministerstvem zemědělství, které na červnovém zasedání Rady Evropské unie požádalo s dalšími státy Evropskou komisi o to samé. [4]
Citace Agrární komory (neseřazené chronologicky) a jejich zpochybnění:
“Nová povinnost vyčlenit tzv. „neprodukční plochy“ spočívá v tom, že nejméně čtyři procenta půdy, kterou zemědělec vlastní nebo si pronajímá a kde by se jinak pěstovaly obiloviny nebo olejniny, nelze obdělávat.” “Zemědělci se museli v letošním roce vyrovnat s novými pravidly, podle kterých musí vyjmout z hospodaření nejméně čtyři procenta orné půdy například na úhory, ochranné pásy a další krajinné prvky. Na této části pole nemohou provádět žádné produkční činnosti.” “Tyto ambiciózní požadavky na pěstitele, které má Česko nastavené mnohem přísněji než v mnoha ostatních členských zemích Evropské unie, mohou ve výsledku prodražit výrobu potravin, což si jistě nepřejí tuzemští producenti, ani zákazníci. Považujeme za nespravedlivé a nerovné, že si některé státy vyjednaly výjimky z dodržování pravidel, která musíme plnit my – čeští zemědělci.”
Ve skutečnosti stačí vyčlenit pouze 3 % půdy, ze které za současných podmínek zemědělec nemůže sklidit produkci. [5] Na dalších 4 % lze pěstovat meziplodiny nebo plodiny vázající dusík (např. vojtěška), které lze např. jako krmivo použít. Alternativní možností je vyčlenit jen 4 % úhorů, ochranných pásů a krajinných prvků.
Oproti jiným státům Česká republika umožnila zemědělcům přeměnit úhory z luk a pastvin, [6] ačkoli evropská podmínka je mířená na podporu v rámci orné půdy. Podmínky jsou tak proti evropskému standardu naopak rozvolněny. Naštěstí se nakonec podařilo tuto výjimku omezit jen do roku 2025.
Zemědělské organizace si také oproti původním návrhům vymohly v rámci tzv. celofaremního ekoschématu počítat mezi úhory tzv. zelené úhory, které mohou spočívat v osetí jen jednou rostlinou, např. trávou. Jejich přínos pro biodiverzitu je tak oproti tzv. nektarodárným úhorům výrazně nižší.
“V praxi to znamená to, že se zde volně rozrůstají jakékoliv rostliny a množí různí živočichové včetně plevelů a škůdců, kteří následně ničí úrodu na celém poli.”
Protipřírodní model implicitně navrhovaný Agrární komorou, tedy intenzivně obhospodařovaná pole a krajina bez jakýchkoli krajinných a přírodních prvků, v kterých by se mohli “množit různí živočichové”, je představa apokalypticky holé agroprůmyslové krajiny a naprosté popření reality toho, že zemědělské hospodaření může fungovat jen díky přírodním procesům. Je také popřením různých státních strategií a koncepcí, které o potřebě obnovovat krajinné prvky a krajinnou pestrost hovoří. [7] Že si takovou představu dovolí vedení zákonem ustanovené a státem podporované instituce komunikovat, je alarmující.
Zemědělci mají možnost úhory sami osít rostlinami z velmi širokého výběru a dokonce mohou každý rok úhor rozorat a založit znovu.
Plochy pro přírodu a biodiverzitu okolo polí stabilizují nebo i zvyšují výnosy plodin skrze zajišťování podpůrných funkcí, jako je opylování, podpora predátorů tzv. škůdců aj. (viz níže). [8] Naopak, rozsáhlé monokultury bez jakýchkoli přírodních prvků jsou nejnáchylnější k rychlému a nekontrolovanému rozšíření tzv. škůdců. Tomu přispívá také časté pěstování plodin po sobě a nevhodné osevní postupy.
“V následujícím roce tak může dojít podle analýzy Agrární komory ČR k úbytku přibližně 86 tisíc hektarů produkční zemědělské půdy. “
Mluvit o úbytku produkční půdy je zcela zavádějící, jelikož na úhorových plochách nebo v krajinných prvcích se půda může naopak částečně vzpamatovat z intenzivního využívání půdy (není možné zde používat pesticidy ani umělá hnojiva),zlepšit své produkční schopnosti a jako útočiště pro užitečné půdní organismy pozitivně ovlivnit i okolní půdu. Úhory je přitom možné po roce až dvou přesouvat.
Mezi lety 1948–1989 bylo rozoráno 270 000 ha luk a pastvin, 145 000 ha mezí (tj. 800 000 km), 120 000 km polních cest, odstraněno bylo 35 000 ha lesíků, hájků, remízků a 30 000 km liniové zeleně. [9]
Vhodně umístěné úhory s pestrou skladbou rostlin mohou plnit mnohé ekologické podpůrné funkce, jako je ochrana půdy před erozí, podpora opylovačů, podpora predátorů škůdců, zádrž vody a adaptace krajiny na dopady klimatické změny atd.
“Z této plochy by mohlo být podle analýzy Agrární komory České republiky vyrobeno například 160 milionů bochníků chleba nebo krmivo pro 170 tisíc prasat.”
“Podle aktuální struktury plodin tak nebudou zasety obiloviny na 47 tisících hektarech (především pšenice a ječmen), některé olejniny na 13,5 tisíci hektarech a pícniny v čele s kukuřicí na zeleno mohou přijít o přibližně 16 tisíc hektarů osevní plochy. … S tím bude následně spojený pokles sklizně pšenice o zhruba 185 tisíc tun, ječmene o bezmála 70 tisíc tun, řepky o 46 tisíc tun, pícnin o 160 tisíc tun, kukuřice na zrno o téměř 22 tisíc tun a cukrové řepy bude méně o takřka 150 tisíc tun.”
“Snížení objemu výroby chleba nebo krmiv pro prasata jsou pouze dva typické příklady z mnoha, které ilustrují, že úbytek osevní plochy některých plodin může mít poměrně zásadní vliv na tuzemský maloobchod s potravinami. Můžeme si potraviny ve větší míře dovážet … spotřebitel bude vystaven ještě většímu kolísání cen, než jakému čelil v roce minulém, kdy se dále propadala soběstačnost ve výrobě potravin, a naopak zvyšovala závislost na dovozech.”
Česká republika je z hlediska obilovin soběstačná ze 157 % (pšenice 190 %, ječmen 130 %), z hlediska cukrové řepy ze 137 %, z hlediska řepky olejné ze 108 %. [10] Ani jeden z avizovaných údajných poklesů produkce tak neohrozí soběstačnost ČR.
Většina v EU vypěstovaných obilnin je použito jako krmivo pro dobytek. [11] V ČR bylo 45 % spotřebované pšenice, 42 % spotřebovaného ječmenu, 79 % spotřebované kukuřice na zrno použito jako krmivo. [10] Evropská spotřeba masa je příliš vysoká z hlediska zdravotního i ekologického a přispívá zhoršování klimatické změny. [12]
Jak ukázaly poslední roky, výkyvy v cenách potravin odvisí od zcela jiných příčin než od ekologických podmínek dotací. Jde zejména o výkyvy v cenách fosilních paliv, ze kterých pochází vnější vstupy do zemědělství (umělá hnojiva, pohonné hmoty atd.) nebo spekulace na trzích s potravinami.
Výnosy plodin jsou zároveň v současné době mnohem více ovlivňovány dopady klimatických změn skrze nepříznivé počasí a nedostatečně adaptovanou krajinu. Např. kvůli loňskému suchu klesla produkce kukuřice na zrno o 35 %. [13] Klimatická změna bude zásadním faktorem v ohrožení potravinové bezpečnosti v budoucích letech. [14]
Demagogický argument porovnávající potenciálně vyrobené chleby oproti tzv. neprodukčním plochám není nový. Byl používán např. v Rakousku v minulém roce v (úspěšné) snaze oslabit ekologické požadavky pod záminkou výkyvů spojených se začátkem války na Ukrajině. Jak se však poté ukázalo, jen na 0,6 % neprodukčních ploch uvolněných pro produkci byla pěstována pšenice, z které se potenciálně mohl chleba vyrobit. Naprostá většina ploch byla použita pro pěstování krmiv pro dobytek. [15]
[2] Reif J. & Vermouzek Z., 2019: Collapse of farmland bird populations in an Eastern European country following its EU accession. Conservation Letters 2019, doi: 10.1111/conl.12585.
[3] https://copa-cogeca.eu/press-releases Tisková zpráva ze 17. července. Zde sama COPA-COGECA přitom varuje před výrazným poklesem produkce v tomto roce právě kvůli extrémnímu počasí napříč Evropou.
Společná tisková zpráva Arniky, České společnosti ornitologické,Greenpeace, Hnutí DUHA, WWF Střední a východní Evropa
Příroda dnes vyhrála nad politikařením,Evropský parlament podpořil tzv. Zákon na obnovu přírody
Štrasburk/Brusel 12. července 2023 – Evropský parlament dnes v přelomovém hlasování podpořil právně závazné cíle na obnovu zničené evropské přírody. Nařízení o obnově přírody – první významný právní předpis na ochranu biologické rozmanitosti v EU za posledních 30 let a první na obnovu přírody na světě – odolal silnému odporu konzervativních a pravicových poslanců. Pozitivní výsledek byl ale vykoupen řadou oslabujících kompromisů, včetně odstranění cílů pro podporu polních ptáků nebo krajinných prvků. Konečné znění zákona bude dohodnuto po jednáních mezi zástupci Evropského parlamentu, vládami členských států a Evropskou komisí.
Jan Freidinger z Greenpeace k tomu řekl: „Dnešní hlasování není jen vítězstvím pro přírodu, ale především pro všechny obyvatele EU. Na zdravé a odolné přírodě závisí naše ekonomika, zemědělství i kvalita života. Bez zdravé a odolné přírody nemáme šanci v době stupňující se klimatické krize na dobré životní podmínky. Je povzbuzující, že řada českých europoslanců ukázala odvahu a hlasovala pro přírodu a neztotožnila se s pozicí své frakce. Méně povzbudivé je, že europoslanci původní návrh Komise výrazně oslabili“
Zdeněk Vermouzek z České společnosti ornitologické komentuje: „S postupující krizí přírodní rozmanitosti i klimatu si uvědomujeme svoji závislost na přírodě čím dál naléhavěji. Schválení zákona o obnově přírody nám dává šanci začít nový život – obrazně i doslova, tedy tam, kde už skoro žádný nezůstal. Je velice potěšující, že většina poslanců, včetně některých konzervativních, nepodlehla falešným argumentům a přes vysoce zpolitizovanou diskusi hlasovala pro obnovu přírody a budoucí prosperitu Evropy. Každé euro investované do obnovy přírody se vrátí minimálně 8x.“
Martin Rexa z Hnutí DUHA k tomu řekl: „Podpoření návrhu na obnovu přírody je důležitým politickým momentem, který může nasměrovat Evropu k žitelnější budoucnosti. Bohužel se však ukázala síla dnes možná nejmocnější lobby, totiž agroprůmyslové lobby, která přesvědčila i některé vládní poslance, aby odstranili ze znění zákona cíle pro šetrnější zemědělství. Jako by snad zemědělství a zemědělská krajina byly svět sám o sobě. Například polní ptáci tak utřou. Je nyní na Radě EU včetně ministra Hladíka, aby cíle pro šetrnější zemědělství v jednání s Evropským parlamentem ve finálním znění zákona udrželi.“
Cílem návrhu Evropské komise je do roku 2030 obnovit degradovanou přírodu na 20 % pevninských a mořských oblastí v EU a do roku 2050 na všech degradovaných oblastech. V roce 2021 Evropská agentura pro životní prostředí zjistila, že 81 % ekosystémů v EU je ve „špatném“ stavu. Zákon o obnově přírody se tak stane jedním ze dvou klíčových pilířů strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – ochrany přírody a její obnovy – a vůbec prvním právním předpisem výslovně zaměřeným na obnovu evropské přírody.
Více než 6 000 vědců vyjádřilo své znepokojení nad nepřesnostmi a dezinformacemi, které šíří odpůrci zákona o obnově přírody, včetně falešných hrozeb pro potravinovou bezpečnost a zaměstnanost a podpořilo přijetí zákona.
Nařízení na obnovu přírody bylo i jedním z priorit českého předsednictví a česká vláda ho podpořila i na nedávném jednání Rady ministrů životního prostředí. Přesto někteří europoslanci vládních stran – Tomáš Zdechovský, Veronika Vrecionová, Evžen Tošenovský a Michaela Šojdrová hlasovali pro odmítnutí návrhu. Pozitivním překvapením bylo, že pro odmítnutí nehlasoval Alexandr Vondra, Dita Charanzová a Martina Dlabajová. Návrh na odmítnutí o 12 hlasů neprošel a v závěrečném hlasování obnovu přírody podpořili: Stanislav Polčák, Michaela Šojdrová, Tomáš Pospíšil, Luděk Niedermayer, Alexandr Vondra, Radka Maxová, Marcel Kolaja, Mikuláš Peksa a Markéta Gregorová.
Kontakty:
Zdeněk Vermouzek, Česká společnost ornitologická, 773 380 285, verm@birdlife.cz
Příloha: Hlasování českých europoslanců a europoslankyň
V prvním hlasování se hlasovalo o tom, zda parlament celý návrh nařízení odmítne. S výsledkem + 312, – 324, / 12 hlasování neprošlo.
Prostřední sloupec ukazuje hlasování o odstranění článku 9, který obsahuje cíle na obnovu populací polních ptáků nebo obnovu vysoce biodiverzitních krajinných prvků. Hlasování uspělo s výsledkem + 336, – 313, / 6.
V posledním hlasování se hlasovalo, zda výsledný text po schválení a odmítnutí všech pozměňovacích návrhů Evropský parlament pošle do tzv. trialogů, tedy jednání s Evropskou komisí. Hlasování uspělo s výsledkem + 336, – 300, / 13.
Europoslanec/europoslankyně
Odmítnutí zamítnutí zákona na začátku hlasování
Odstranění cílů pro udržitelnější zemědělství (čl. 9)
Pro plynulý chod webových stránek používáme soubory cookie. Kliknutím na „Přijmout vše“ souhlasíte s používáním VŠECH souborů cookie. Kliknutím na „Nastavení cookies“ můžete udělit kontrolovaný souhlas k jednotlivým cookie. Více informací najdetezde
This website uses cookies to improve your experience while you navigate through the website. Out of these, the cookies that are categorized as necessary are stored on your browser as they are essential for the working of basic functionalities of the website. We also use third-party cookies that help us analyze and understand how you use this website. These cookies will be stored in your browser only with your consent. You also have the option to opt-out of these cookies. But opting out of some of these cookies may affect your browsing experience.
Necessary cookies are absolutely essential for the website to function properly. These cookies ensure basic functionalities and security features of the website, anonymously.
Cookie
Délka
Popis
cookielawinfo-checkbox-analytics
11 months
This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Analytics".
cookielawinfo-checkbox-functional
11 months
The cookie is set by GDPR cookie consent to record the user consent for the cookies in the category "Functional".
cookielawinfo-checkbox-necessary
11 months
This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookies is used to store the user consent for the cookies in the category "Necessary".
cookielawinfo-checkbox-others
11 months
This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Other.
cookielawinfo-checkbox-performance
11 months
This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Performance".
viewed_cookie_policy
11 months
The cookie is set by the GDPR Cookie Consent plugin and is used to store whether or not user has consented to the use of cookies. It does not store any personal data.
Functional cookies help to perform certain functionalities like sharing the content of the website on social media platforms, collect feedbacks, and other third-party features.
Performance cookies are used to understand and analyze the key performance indexes of the website which helps in delivering a better user experience for the visitors.
Analytical cookies are used to understand how visitors interact with the website. These cookies help provide information on metrics the number of visitors, bounce rate, traffic source, etc.
Advertisement cookies are used to provide visitors with relevant ads and marketing campaigns. These cookies track visitors across websites and collect information to provide customized ads.
Other uncategorized cookies are those that are being analyzed and have not been classified into a category as yet.
Spravovat Souhlas s cookies
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
FunkčníVždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistické
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
![Obecně platí, že sortiment potravin, které používáme, je velmi úzký. Celých 75 % světových zásob potravin zahrnuje pouze dvanáct druhů plodin a pět druhů zvířat.[2] EU jdou téměř dvě třetiny roční spotřeby obilovin na krmení hospodářských zvířat.[3]Česká populace konzumuje v průměru trojnásobek doporučeného maximálního množství soli. Přibližně polovina populace uvádí, že nekonzumuje ani jednu porci ovoce nebo zeleniny denně. Je alarmující, že přibližně polovina všech úmrtí v regionu je způsobena rizikovými faktory chování, z nichž nejvýznamnější je strava. Při zlepšení zdravotního stavu české populace by se 65letí Češi mohli v budoucnu cítit a užívat si stejně kvalitního života jako dnešní 55letí.](https://www.wwfcz.org/wp-content/uploads/2024/02/Kopie-navrhu-The-Plate-of-Change-2-1024x1024-458x458.png "Obecně platí, že sortiment potravin, které používáme, je velmi úzký. Celých 75 % světových zásob potravin zahrnuje pouze dvanáct druhů plodin a pět druhů zvířat.[2] EU jdou téměř dvě třetiny roční spotřeby obilovin na krmení hospodářských zvířat.[3]Česká populace konzumuje v průměru trojnásobek doporučeného maximálního množství soli. Přibližně polovina populace uvádí, že nekonzumuje ani jednu porci ovoce nebo zeleniny denně. Je alarmující, že přibližně polovina všech úmrtí v regionu je způsobena rizikovými faktory chování, z nichž nejvýznamnější je strava. Při zlepšení zdravotního stavu české populace by se 65letí Češi mohli v budoucnu cítit a užívat si stejně kvalitního života jako dnešní 55letí.")
