Enviromentální dopad potravin: Potravinový řetězec EU, zisky a dopady na životní prostředí
Věděli jste, že za na každý nákup potravin za 100 EUR připadá v průměru 22 g pesticidů? To je stejné množství jako hrst arašídů! Nebo, že uhlíková stopa výroby potravin se téměř zdvojnásobí, pokud se zohlední emise v potravinovém řetězci?
Naše potraviny procházejí od farmy až na stůl mnoha různými fázemi, které ovlivňují planetu na její cestě. Tato brožura #Eat4Change se zabývá emisemi, pesticidy, znečištěním ovzduší, využíváním půdy a věnuje se také prodeji, marketingu a dalším aspektům!
Podívejte se na potravinový řetězec EU a zjistěte, kde se dosahuje největších zisků a jaké jsou největší dopady na životní prostředí.
Informační přehled vychází ze zprávy Boev, P., G. Rijk a M. Stravens (2024, 8. dubna), The Environmental Impact of Food, on Climate, Forests, Land, Water, and Air, Amsterdam, Nizozemsko:Profundo.Byla provedena pro projekt WWF Eat4Change.
Způsob, jakým vyrábíme a konzumujeme potraviny, je jednou z hlavních příčin změny klimatu a nejvýznamnějším faktorem úbytku přírody, který stojí za téměř 70 % úbytku biodiverzity na celém světě.[1] Potravinové systémy jsou zodpovědné za přibližně 30 % celosvětových emisí skleníkových plynů. Změna je nezbytná, abychom předešli nevratným škodám na přírodě a našem zdraví.
Nová zpráva od WWF Střední a východní Evropy s názvem „Plate of change” (Zdravý talíř, Zdravá planeta: Kompas k udržitelnému stravování) představuje stravovací přístup, který přináší dvojí výhodu – splňuje národní nutriční požadavky a zároveň snižuje ekologickou stopu našeho stravování.
Výběr potravin není pouze otázkou osobních preferencí. Je také hluboce ovlivněn tím, co je dostupné, cenově přijatelné a přístupné, i způsobem prodeje a propagace potravin.
5. února 2024, Praha
WWF, Světový fond na ochranu přírody, dnes představuje nová doporučení pro zdravé a udržitelné stravovací návyky ve střední Evropě, nazvaný “Livewell”. Udržitelný jídelníček vypracovaný environmentální organizací nejenže odpovídá národním nutričním standardům, ale zároveň efektivně snižuje ekologickou stopu našeho stravování. Tento vědecký přístup, původně vytvořený ve Velké Británii, byl upraven tak, aby odpovídal středoevropským nutričním, geografickým, kulturním a tržním podmínkám. Poskytuje konkrétní rady ohledně sestavování udržitelného jídelníčku tak, abychom do roku 2030 podpořili splnění cílů pařížské klimatické dohody. Nová vydaná zpráva WWF “Zdravý talíř, Zdravá planeta” zdůrazňuje, že individuální volby našeho jídelníčku mají velký dopad na životní prostředí a klima. Přináší doporučení, která mohou výrazně snížit emise a omezit ztrátu biologické rozmanitosti a zároveň podpořit přechod k zemědělským postupům šetrným k přírodě.
Dosažení zdravé a udržitelné stravy je reálné v rámci stávajících společenských zvyklostí, a to bez nutnosti dodatečných nákladů.Navrhovaný jídelníček je flexibilní a zahrnuje pestrou škálu potravin. Obsahuje vysoký podíl rostlinných bílkovin a umírněné množství masa, mléčných výrobků, vajec a ryb. Klade také důraz na konzumaci celozrnných potravin a doporučuje minimalizovat příjem potravin s vysokým obsahem tuku, soli a cukru, stejně jako vysoce zpracovaných potravin.
Obecně platí, že sortiment potravin, které používáme, je velmi úzký. Celých 75 % světových zásob potravin zahrnuje pouze dvanáct druhů plodin a pět druhů zvířat.[2] EU jdou téměř dvě třetiny roční spotřeby obilovin na krmení hospodářských zvířat.[3]Česká populace konzumuje v průměru trojnásobek doporučeného maximálního množství soli. Přibližně polovina populace uvádí, že nekonzumuje ani jednu porci ovoce nebo zeleniny denně. Je alarmující, že přibližně polovina všech úmrtí v regionu je způsobena rizikovými faktory chování, z nichž nejvýznamnější je strava. Při zlepšení zdravotního stavu české populace by se 65letí Češi mohli v budoucnu cítit a užívat si stejně kvalitního života jako dnešní 55letí.
„Lidstvo čelí trojí výzvě: jak zajistit potravinovou a výživovou bezpečnost pro všechny a zároveň udržet globální oteplování na 1,5 °C a zastavit úbytek přírody. Potraviny, které konzumujeme, a jejich náročný způsob výroby přispívají k úbytku přírody, znečišťování vodních toků, vyčerpávání půdy a zhoršování potravinové a výživové bezpečnosti,” říká Irene Lucius, regionální ředitelka ochrany přírody WWF-CEE. „Zdraví planety je úzce spjato s naším zdravím. Upřednostňování rostlinné stravy a zároveň omezení spotřeby masa je zásadní jak pro nás, tak pro naši planetu.”
Způsob stravování není jen otázkou osobních preferencí: výběr potravin je silně ovlivňován tím, co je k dostání, co je cenově dostupné a jakým způsobem se s potravinami obchoduje.
Nejúčinnější politické změny jsou ty, které se zaměřují na potravinové prostředí a zajišťují, aby měl každý občan přístup ke zdravým a udržitelným potravinám a mohl si je dovolit – nespoléhají se pouze na individuální volbu. Odborníci WWF připomínají doporučená opatření, která mohou podnikatelé v potravinářství přijmout, aby poskytli spotřebitelům udržitelnější možnosti, jako např:
upravit cenovou politiku potravin tak, aby se zdravější a udržitelnější výrobky staly pro zákazníky cenově nejdostupnější volbou;
stanovit si ambiciózní cíle pro zvýšení prodeje bílkovin z rostlinných zdrojů;
zavést systém měření prodeje živočišných a rostlinných bílkovin s ohledem na jejich uhlíkovou stopu a pravidelně zveřejňovat podíl rostlinných a živočišných bílkovin na celkovém prodeji v ročním členění.
,,Zdravé a udržitelné potraviny by měly být dostupné a cenově přijatelné pro každého, a to jak nyní, tak i v budoucnu. Vlády a potravinářské firmy musí hrát zásadní roli při umožnění a podpoře přechodu na zdravou a udržitelnou stravu, zejména v době dnešní krize životních nákladů,” říká Lenka Fryčová, expertka na udržitelnost WWF-CEE a jedna z autorek zprávy. „Nezapomínejme ale, že každá malá změna má význam. I my jako jednotlivci máme moc a odpovědnost k této změně přispět. Není třeba, aby někdo podnikal drastické kroky; je třeba, aby velké množství lidí udělalo řadu malých kroků.”
Zpráva „Zdravý talíř, zdravá planeta” vznikla v rámci zastřešujícího partnerství mezi WWF-CEE a společností Tesco Central Europe. WWF-CEE a Tesco společně podporují posun k udržitelnější produkci a spotřebě potravin v České republice, Maďarsku a na Slovensku. Další podrobnosti o partnerství naleznete zde.
Lenka Fryčová, vedoucí českého zastoupení WWF Střední a východní Evropa, lfrycova@wwfcee.org, +420 602 750 309
O WWF
WWF je jednou z největších a nejzkušenějších nezávislých organizací na ochranu přírody na světě, která má více než pět milionů příznivců a celosvětovou síť působící ve více než 100 zemích. Posláním WWF je zastavit degradaci přírodního prostředí planety a budovat budoucnost, v níž budou lidé žít v souladu s přírodou, a to zachováním světové biologické rozmanitosti, zajištěním udržitelného využívání obnovitelných přírodních zdrojů a podporou snižování znečištění a nehospodárné spotřeby.
Jako člen celosvětové sítě WWF existuje WWF Střední a východní Evropa (WWF-CEE), aby podporoval poslání WWF v sedmi zemích střední a východní Evropy. Mezi členské organizace patří WWF-Bulharsko, WWF-Maďarsko, WWF-Rumunsko, WWF-Slovensko, Světový fond na ochranu přírody na Ukrajině a WWF v České republice. Více o WWF v Česku na: www.wwfcz.org.
Poznámky :
(1) Grooten M. Bending the Curve of Biodiversity Loss. (Almond REA, Petersen T, eds.). WWF; 2020. https://wwfin.awsassets.panda.org/ downloads/lpr_2020_full_report.pdf (2) FAO. Women: users, preservers and managers of agrobiodiversity. Published online 1999. https://www.fao.org/3/x0171e/x0171e03. htm#P181_22270 (3) European Commission. Cereals – European Commission. Published October 12, 2023. Accessed December 21, 2023. https://agriculture.ec.europa.eu/ farming/crop-productions-and-plant-based-products/cereals_en
Lidstvo v současnosti čelí klíčovým výzvám: jak zajistit potravinovou a výživovou bezpečnost pro rostoucí počet obyvatel, zároveň udržet globální oteplování na úrovni 1,5 °C a zastavit ubývání rostlinných a živočišných druhů.
Řešení spočívá v transformaci potravinového systému. Chceme zajistit výživné a cenově dostupné potraviny pro každého, a to v souladu s globálními klimatickými a přírodními cíli.
S naším stravovacím scénářem „Zdraví talíř, zdravá planeta“ směřujeme k dosažení těchto cílů. Klade důraz na zdravé a udržitelné stravování, které nevyžaduje drastické změny ve spotřebních návycích či nadměrné finanční náklady. Přechod na tuto stravu nejen zlepší naše zdraví a životní pohodu, ale také otevře dveře k transformaci zemědělství. Tím umožníme našemu potravinovému systému stát se klíčovým aktérem v budoucnosti s nulovými emisemi, přátelskému k přírodě.
Je reálné snížit emise uhlíku ve stravě tak, aby byl splněn klimatický cíl pro rok 2030, a zároveň přinést značné výhody pro životní prostředí.
DOPORUČENÉ ZMĚNY STRAVOVACÍH NÁVYKŮ
ZELENINA A OVOCE
Podíl zeleniny a ovoce by se v našem jídelníčku měl výrazně zvýšit. Jsou dobrým zdrojem vlákniny, pričemž potraviny rostlinného původu také přinášejí podstatné výhody pro životní prostředí. Pouze malá část Čechů zařazuje do svého jídelníčku pět porcí zeleniny a ovoce denně.
LUŠTĚNINY
Současný podíl luštěnin v našem jídelníčku je výrazně nižší, než by měl podle výživových doporučení pro středoevropský region být. Zvýšení příjmu luštěnin v rámci jídelníčku sestávajícího z větší části z rostlinné stravy může kompenzovat snížený příjem bílkovin a zároveň produkce luštěnin znamená snížení emisí skleníkových plynů.
POTRAVINY ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU
Podle jídelníčku, který doporučuje Livewell, by se množství masa a masných výrobků v českém jídelníčku mělo snížit o více než polovinu. Důrazně je doporučováno úplné vyloučení zpracovaného masa z jídelníčku. Na druhou stranu se doporučuje zvýšit spotřebu vajec, protože dodávají důležité živiny při relativně menším dopadu na životní prostředí.
RYBY A MOŘSKÉ PLODY
Ryby a mořské plody jsou důležitou součástí naší stravy. Tučné mořské ryby mají vysoký obsah omega-3 mastných kyselin s dlouhým řetězcem a jsou dobrým zdrojem vitamínu D. Aby se však předešlo zhoršujícímu se dopadu na rybí populace a mořská stanoviště, bude zásadní získávání ryb a mořských plodů z udržitelných zdrojů anebo alespoň ze zdrojů s nižší ekologickou stopou.
POTRAVIN S OBSAHEM OBILOVIN
Obiloviny jsou důležitým zdrojem energie a vlákniny v našem jídelníčku a také nám poskytují bílkoviny. Jakožto rostlinná potravina mají nižší dopad na životní prostředí, což z nich činí zdravou a udržitelnou alternative.
POTRAVINY S VYSOKÝM OBSAHEM TUKU, SOLI A CUKRU A ULTRAZPRACOVANÉ POTRAVINY
Ve středoevropském regionu konzumujeme příliš mnoho cukru a nasycených tuků. Nahrazení pro – duktů s vysokým obsahem tuku, soli a cukru výživnějšími potravinami včetně ovoce, zeleniny a celozrnných výrobků by přispělo ke zlepšení našeho zdravotního stavu a také by zaručilo, že vzácné přírodní zdroje budeme využívat pouze k výrobě výživově hodnotných potravin.
METODOLOGIE
Tato zpráva vychází z výzkumu, který v roce 2023 provedla společnost Blonk Consultants na zakázku WWF-CEE. Úplný popis použitých metod, zjištěných výsledků a předpokladů tohoto výzkumu naleznete v technické zprávě.
AUTOŘI
Julie Mokrá (Technická univerzita v Liberci), Eliška Selinger (Univerzita Karlova v Praze), Lenka Fryčová (WWF-CEE).
PODĚKOVÁNÍ
WWF-CEE děkuje společnosti Tesco Central Europe za poskytnutí finanční podpory na vypracování této zprávy. WWF-CEE a Tesco společně podporují posun k udržitelnější produkci a spotřebě potravin v Česku, Maďarsku a na Slovensku. Další podrobnosti o partnerství naleznete zde.
Úplně první roční odhad ekonomické hodnoty vody a sladkovodních ekosystémů činí 58 trilionu USD – což odpovídá 60 % světového HDP.
Degradace řek, jezer, mokřadů a vodonosných vrstev ohrožuje jejich ekonomickou hodnotu a nenahraditelnou úlohu při zajišťování nejen potravinové bezpečnosti, ale i zdraví lidí a celé planety.
U příležitosti Světového dne potravin WWF aktivně vyzývá podniky, aby se bezodkladně ujaly vedení transformace potravinářského průmyslu a přijaly „Principy WWF pro udržitelné potravinové systémy ve střední Evropě.“
16. října (Budapešť, Bratislava, Praha) – Voda, nejcennější a zároveň nejpodceňovanější světový zdroj, je jádrem narůstající globální krize, která ohrožuje nejen potravinovou bezpečnost, ale i zdraví lidí a celé planety, varuje nová zpráva WWF. Zpráva Vysoká cena levné vody, která byla vydána u příležitosti Světového dne potravin, odhaluje drsnou skutečnost: roční ekonomická hodnota vody a sladkovodních ekosystémů se odhaduje na 58 trilionů dolarů, což odpovídá 60 % celosvětového hrubého domácího produktu (HDP)*.
Zpráva uvádí, že přímé ekonomické užitky, jako je spotřeba vody pro domácnosti, zavlažované zemědělství a průmysl, dosahují minimálně 7,5 trilionu USD ročně.
Odhaduje také, že neviditelné přínosy – mezi něž patří čištění vody, zlepšování zdraví půdy, zadržování uhlíku a ochrana komunit před extrémními povodněmi a suchem – jsou sedmkrát vyšší a dosahují přibližně 50 trilionů dolarů ročně. Světové sladkovodní ekosystémy se však nacházejí v úpadku, což představuje stále větší riziko pro tyto hospodářské ukazatele.
Od roku 1970 svět přišel o třetinu zbývajících mokřadů, zatímco populace sladkovodních volně žijících živočichů klesly v průměru o 83 %. Tento katastrofální trend přispěl k tomu, že stále více lidí čelí nedostatku vody a potravinové nejistotě, protože řeky a jezera vysychají, zvyšuje se znečištění a ubývá zdrojů potravin, například ze sladkovodního rybolovu.
V povodí Dunaje bylo ztraceno 80 % záplavových oblastí, které mají zásadní význam pro zmírnění rizika povodní a sucha, doplňování podzemních vod a filtraci vody. V současné době si zachovává přirozený nebo přírodě blízký stav pouhých 16 % řek v povodí Dunaje a méně než 20 % je ve stavu podobajícím se přirozenosti nebo mírně pozměněném.
Mezi hlavní hrozby pro řeky a záplavová území patří neudržitelné zemědělské postupy. Podle Světové banky se na zemědělství v současnosti spotřebuje více než 70 % vody, kterou lidstvo využívá.
Nadměrné čerpání vody pro zavlažování plodin snižuje množství vody dostupné pro jiné účely, například pro přirozené toky podporující rybolov, a přispívá k nedostatku vody. Intenzivní zemědělská půda zabírá území bývalých záplavových oblastí, což má za následek snížení schopnosti říčních systémů čistit vodu a snížit riziko povodní a sucha. Nadměrné používání hnojiv mezitím způsobuje rozsáhlé znečištění, které ovlivňuje povrchové a podzemní vody.
„Ohrožení říčních systémů je hrozbou pro potravinovou bezpečnost. Pouze ochrana a obnova řek a jejich současných i bývalých záplavových území a zadržování vody v krajině pomocí přirozených opatření na retenci vody, nám může pomoci udržet produktivitu zemědělských systémů i do budoucna. Abychom toho dosáhli, musíme podporovat přírodě prospešnou produkci potravin, zachovat volně tekoucí řeky, uplatňovat udržitelné postupy využívání půdy, které se lépe přizpůsobí přírodním podmínkám a usnadní přirozené zadržování vody, a přijmout stravovací návyky, které sníží poptávku po produktech zatěžujících sladkovodní zdroje,“ říká Irene Lucius, regionální ředitelka ochrany přírody WWF-CEE.
„Nejenže naše současné postupy výroby potravin poškozují sladkovodní ekosystémy, ale jsou také označovány za hlavního přispěvatele ztráty biologické rozmanitosti a změny klimatu. Způsobují erozi půdy a snižují schopnost krajiny vyrovnat se s nedostatkem vody a suchem. Přesto právě potravinářský průmysl dokáže přispět k pozitivní změně, pokud přijme osvědčené postupy pro udržitelnost,“ dodala Lucius.
U příležitosti Světového dne potravin připomíná environmentální organizace podnikům Principy WWF pro udržitelné potravinové systémy ve střední Evropě. Tato doporučení založená na vědeckých poznatcích mají podpořit obchodní řetězce, zpracovatele a výrobce potravin na jejich cestě k udržitelnosti. V dokumentu jsou stanoveny konkrétní cíle v sedmi kritických enviromentálních oblastech:
Klima: Snížení emisí skleníkových plynů ve všech oblastech v souladu s vědecky podloženým cílem 1,5 stupně.
Plýtvání potravinami: snížení ztrát potravin a plýtvání potravinami o 50 % ve všech fázích dodavatelského řetězce do roku 2030.
Obaly: 100 % recyklovatelných obalů, žádné nadbytečné obaly. Všechny materiály jsou získávány udržitelným způsobem a maximálně se využívá recyklovaných materiálů.
Odlesňování a přeměna půdy: dodavatelské řetězce zemědělských komodit jsou 100% bez nutnosti odlesňování a další přeměny půdy.
Zemědělství: konkurenceschopné a udržitelné zemědělství schopné zadržovat vodu v krajině a podporovat biologickou rozmanitost a zároveň zamezit degradaci půdy a úniku živin.
Rybolov a akvakultura: 100 % mořských plodů z udržitelných zdrojů do roku 2030. Používá se pouze certifikovaných zdrojů mořských plodů.
Strava: zvýšení podílu rostlinných potravin v průměrném jídelníčku.
Dokument obsahuje také doporučená opatření a advokační priority podřízené jednotlivým cílům. Více informací o zásadách naleznete zde.
LEPŠÍ BUDOUCNOST PRO VŠECHNY: TRANSFORMACE POTRAVINOVÉHO SYSTÉMU
Způsob výroby potravin ve střední Evropě a po celém světě má destruktivní dopady na přírodní ekosystémy, urychluje změnu klimatu a přispívá k vyhynutí druhů. Zemědělství a půdní hospodaření představují téměř 60 % úbytku biologické rozmanitosti a 30 % celosvětových emisí skleníkových plynů, což z nich činí jednu z největších environmentálních hrozeb.
I když se jedná o komplexní problém, máme možnost jej aktivně řešit. Klíčem k řešení je přeměna způsobu, jakým vyrábíme potraviny. Můžeme snižovat emise uhlíku, omezovat ztráty a plýtvání potravinami, obnovovat přírodu a zároveň podporovat místní i zahraniční zemědělce a výrobce, aby zajistili dostatek potravin pro všechny. Naším cílem je vytvořit potravinový systém, který poskytuje udržitelné, zdravé a cenově dostupné potraviny pro všechny obyvatele
PRINCIPY PRO UDRŽITELNÉ POTRAVINOVÉ SYSTÉMY VE STŘEDNÍ EVROPĚ
Potravinářské podniky jsou úzce spjaty se zdravím a stabilitou ekosystémů, protože jsou závislé na plodinách, hospodářských zvířatech a mořských plodech. Je naléhavě, aby podniky působící v potravinářském průmyslu přijaly naléhavá a komplexní opatření pro všechny části potravinového řetězce.
S cílem usnadnit tuto transformaci svolává WWF všechny aktéry potravinového průmyslu ve střední Evropě, od zemědělců po prodejce, aby úzce spolupracovali na udržitelné přeměně potravinového systému.
V říjnu 2022 WWF-CEE zveřejnil „Principy pro udržitelné potravinové systémy„, které poskytují odborná doporučení pro prodejce, zpracovatele a výrobce potravin. Tyto zásady stanovují konkrétní cíle pro potravinářský průmysl v oblastech, jako je klima, plýtvání potravinami, obaly, odlesňování a přeměna, zemědělství, rybolov a akvakultura a stravování.
7 KRITICKÝCH ENVIROMENTÁLNÍCH PROBLÉMŮ SOUVISEJÍCÍCH S POTRAVINOVOVÝM PRŮMYSLEM
Principy WWF pro udržitelné potravinové systémy ve střední Evropě se zabývají sedmi kritickými environmentálními problémy souvisejícími s potravinovým systémem, které vyžadují okamžitou pozornost.
KLIMA
CÍL: Snížit emise skleníkových plynů ve všech oblastech v souladu s vědecky podloženým cílem 1,5 stupně.
POTRAVINOVÝ ODPAD
CÍL: Snížit ztráty a plýtvání potravinami o 50 % ve všech aspektech dodavatelského řetězce do roku 2030.
OBALY
CÍL: 100 % recyklovatelný obal, žádné nadměrné balení. Všechny materiály jsou získávány udržitelným způsobem a maximálně se využívá recyklovaný obsah.
ZEMĚDĚLSTVÍ
CÍL: Konkurenceschopné a udržitelné zemědělství schopné zadržovat vodu v krajině a podporovat biologickou rozmanitost a zároveň zabraňovat degradaci půdy a úniku živin.
RYBÁŘSTVÍ A AKVAKULTURA
CÍL: Do roku 2030 bude 100 % mořských plodů pocházet z udržitelných zdrojů. Všechny zdroje mořských plodů jsou certifikovány.
STRAVOVÁNÍ
CÍL: Zvýšit podíl rostlinných potravin v průměrném jídelníčku.
Zdá se, že potravinový a zemědělský systém EU se nachází ve stavu neustálé krize, kdy se klimatické, geopolitické nebo hygienické výkyvy vzájemně prolínají a vystavují výrobce, dodavatelské řetězce i spotřebitele stále většímu tlaku. Reakce na tyto výzvy se dosud soustředila na ad hoc a často krátkodobá řešení. Je však stále jasnější, že transformace potravinových systémů je nezbytná pro zajištění naší schopnosti dlouhodobě produkovat potraviny, ukončit hlad a zlepšit stravování a řešit četné globální environmentální krize. Toho lze dosáhnout pouze prostřednictvím strukturální transformace společné zemědělské politiky EU (SZP). Podpora spravedlivého přechodu ke skutečné sociální, hospodářské a environmentální udržitelnosti v zemědělském odvětví by měla být smyslem budoucí zemědělské politiky EU. To vyžaduje jasný posun, aby se rozpočet, nástroje a administrativní systémy SZP přeorientovaly na tento nový zastřešující cíl a vizi formulovanou prostřednictvím společné zemědělské a potravinové politiky a politiky hospodaření s půdou.
Základem této nové politiky by měly být následující prvky:
Investování v plném rozsahu do této přeměny
Ukončení necílených škodlivých dotací
Zavedení spravedlivého mechanismu přeměny a spravedlivých podmínek pro zemědělce
Zaměření na výkonnost a odpovědnost
Stanovení nového udržitelného řízení potravinového systému
Změna přístupu k řízení rizik: od zvládání k prevenci
Produkce potravin představuje velkou zátěž pro životní prostředí a zdraví naší planety. Transformace potravinových systémů však v sobě zároveň skrývá potenciál pro řešení těchto problémů, ať už se jedná o klimatickou změnu nebo o vymírání druhů a vyčerpávání přírodních zdrojů. Klíčem k těmto řešením jsou inovace.
Způsoby produkce potravin se liší místo od místa. Je nutné hledat na každém místě taková řešení, která vycházejí ze zdejších podmínek a budou mít žádoucí dopad. Nová studie Světového fondu na ochranu přírody ,,WWF RIGHT INNOVATION, RIGHT IMPACT, RIGHT PLACE” pomáhá odhadnout udržitelnost různých inovativních přístupů v různých kontextech a zajistit co největší dopad těchto inovací v co nejkratším čase.
Rámec pro inovaci potravinových systémů
Přečtěte si novou Studii a rámec pro zavádění inovací do potravinových systémů, která ukazuje všem aktérům, jaké změny a inovativní přístupy zvolit, aby měly co největší přínos v co nejkratším čase s respektem k místním potřebám. Inovace mají zásadní místo v národních plánech transformace potravinových systémů a jsou klíčové pro naplnění cílů udržitelného rozvoje do roku 2030 – pro zdravou a udržitelnou budoucnost pro všechny.
Inovovat může každý. Je důležité identifikovat ta opatření, která přinesou největší dopad v co nejkratším čase, a následně je šířit. Je třeba spojit síly, aby transformace k udržitelné produkci potravin proběhla co nejrychleji. Všichni, kdo investují peníze do transformace potravinových systémů, ať už jsou to vlády, banky, soukromí investoři, veřejní dárci nebo podniky, mají významný vliv na to, jaké inovace budou realizovány. Je třeba nejen zvýšit objem finančních prostředků na inovace potravinových systémů, ale také soustředit pozornost na jejich efektivní využití v konkrétnímu kontextu.
DOWNLOAD NOW
Praktické přístupy pro podniky, rozhodující orgány a jednotlivce:
Rámec WWF pro zavádění inovací do potravinových systémů pomůže osobám a úřadům s rozhodovací pravomocí stanovit rozsah potřebných změn a návrh na efektivní inovativní řešení konkrétních problémů. Studie WWF navíc přináší přehled funkčních řešení podobných případů v jiných zemích.
Potravinovou bezpečnost a odolnost v Evropě může zajistit strategie Farm to Fork
Dostupnost potravin není samozřejmost! A přesto se nadále zbrojí proti udržitelným potravinovým politikám nastíněným ve strategii Farm to Fork. Podle nové zprávy WWF je udržitelná produkce a spotřeba naší nejlepší šancí, jak zajistit potravinovou bezpečnost v Evropě. Řešením je strategie z farmy na vidličku.
Od zveřejnění strategie Farm to Fork (F2F) vedly rostoucí náklady na pohonné hmoty, krmiva a hnojiva a narušení dodávek klíčových celosvětově obchodovaných komodit k rekordním cenám potravin a rostoucí úrovni celosvětové potravinové bezpečnosti. WWF upozornila na zranitelnost potravinového systému EU v případě globálních otřesů – ať už jde o geopolitickou nestabilitu, globální pandemie nebo změnu klimatu.
Útoky proti strategii Z farmy na Vidličku
V posledních 12 měsících došlo k soustředěnému útoku některých zúčastněných stran proti udržitelným potravinovým politikám nastíněným ve strategii F2F – argumentem bylo, že strategie ohrožuje potravinovou bezpečnost. Některé zemědělské skupiny, politici, potravinářské podniky a zemědělsko-potravinářské skupiny nyní prosazují, aby byla strategie F2F a legislativní iniciativy v jejím rámci revidovány, zejména – aby byl kladen větší důraz na zvyšování zemědělské produkce a produktivity s cílem „nakrmit EU a svět“, a aby byla zmírněna některá ekologická opatření.
Proč je nutné strategii F2F prosadit?
Toto stručné zhodnocení zdůrazňuje, že krátkodobá opatření směřující k návratu k „obvyklým postupům“, budou mít v dlouhodobém horizontu negativní dopad na evropskou potravinovou bezpečnost. Odvrácení strategie F2F s cílem rozšířit intenzivní systémy produkce potravin nejenže nevyřeší současný nátlak na globální zásobování potravinami, naopak nás ještě více vzdálí od potravinového systému, který by byl odolný vůči budoucím šokům.
Strategie F2F nabízí jedinečnou příležitost k prosazování propojených politik, které vedou k synergiím v oblasti potravinové bezpečnosti, produkce, udržitelnosti a zdraví – nesmí být oslabena, a už vůbec ne odmítnuta.
Vzhledem k tomu, kolik jídla každý týden, měsíc a rok spotřebujeme, nikoho nepřekvapí, že nám často zůstávají zbytky. Bojovat proti plýtvání potravinami není jednoduché, ale pokud se budeme snažit dosáhnout zlepšení a nepůjde nám o naprostou dokonalost, mohou se naše každodenní návyky udržitelnějšímu životnímu stylu aspoň přiblížit.
Abychom vám pomohli, sestavili jsme seznam čtyři výrobků určených ke skladování potravin, které začínajícím bojovníkům proti plýtvání pomohou uchovat jídlo déle čerstvé, vyhnout se jeho nežádoucímu vyhazování a ušetřit peníze:
1. SILIKONOVÉ SÁČKY
Pokud hledáte alternativu k uzavíratelným igelitovým sáčkům, silikonové sáčky k opakovanému použití fungují stejně dobře a mají menší dopad na životní prostředí. Jsou tenké a skladné, hodí se do každého zákoutí vaší lednice a jsou k dispozici v různých velikostech, mohou mít například objem 1 litr nebo velikost vaší kapsy.
Photo: Shutterstock: Space_Cat
2. VČELÍ OBALY
Když bavlněné plátno napustíte včelím voskem, získáte poddajnou a biologicky rozložitelnou alternativu plastové přilnavé fólie. Balicí ubrousky napuštěné včelím voskem se vyrábějí v různých velikostech, barevných provedeních a s rozmanitými potisky. Snadno jimi můžete přikrýt misky, uzavřít hrdla sklenic nebo do nich zabalit suché potraviny a po použití se dají krátce očistit studenou vodou. Navíc je můžete zkusit vyrobit i doma.
Pokud hledáte něco, co bude více vzduchotěsné, můžete sáhnout po silikonových krytech. Jsou pružné a přizpůsobí se velikosti nádob ve vaší kuchyni – od hrnců až po zapékací misky. Dají se umývat v myčce a jsou vhodné k použití v troubě i mikrovlnce.
Photot: Shutterstock: Space_Cat
4. SILIKONOVÁ KRYCÍ VÍČKA NA OVOCE A ZELENINU
V situaci, kdy váš recept bude vyžadovat pouze polovinu citrónu, se vaším novým nejlepším přítelem stane silikonové krycí víčko. Tento barevný pomocník se pevně obalí kolem zbylé poloviny jablka, cibule nebo avokáda, takže se už nikdy nedostanete do situace, kdy byste své potraviny nezahrnuli náležitou péčí.
Photo: Vitalita.cz
Více tipů o udržitelném stravování a šetrném chování k naší planetě najdete zde.
Podle nové zprávy Driven to Waste (Vyhozeno do odpadu), kterou zpracovaly WWF a Tesco, se v současnosti 40 % vypěstovaných potravin nikdy nesní – to je o 1 miliardu tun (přesněji o 1,1 miliardy tun) více, než se dříve předpokládalo. Zpráva odhaduje, že se ročně vyhodí téměř 2,5 miliardy tun potravin, což způsobí 10 % emisí skleníkových plynů zachycujících teplo vytvořených v důsledku lidské aktivity.
Už víme, že velké množství odpadu vzniká v potravinářských podnicích. Zpráva zároveň odhalila, že jedním z nejvíce přehlížených článků řetězce vytvářejícího potravinový odpad jsou ve skutečnosti farmy. Ale do tohoto seznamu bychom neměli zapomenout zařadit také vlastní kuchyně, kde máme provedení okamžité změny ve své moci.
Shrnuto, podtrženo: 931 milionů tun každý rok se vyhodí v domácnostech, maloobchodech a restauracích. Z toho téměř 570 milionů tun vzniká v domácnostech. Jak snížit plýtváni potravinami? Dovolte nám tedy, abychom vás inspirovali k několika jednoduchým krokům, které WWF navrhuje každému, kdo se chce ve vlastní domácnosti stát bojovníkem proti plýtvání potravinami.
Některé druhy zeleniny, například salát, můžete oživit rychlou lázní v ledové vodě. Zhnědly vám banány? Oloupejte je a v nádobě na uchovávání potravin je uložte do mrazáku, abyste je později využili při přípravě moučníků nebo ovocných a zeleninových koktejlů. Zbytky vařeného jídla a oschlá nebo méně vzhledná zelenina se mohou stát prvotřídními přísadami do hustých a vydatných polévek nebo dušených pokrmů.
Vnímání trvanlivosti potravin
Důvěřujte svým smyslům v otázkách trvanlivosti potravin. Většina potravin může být bezpečně konzumována i po uplynutí lhůty trvanlivosti označené na obalu – to platí u čerstvých i konzervovaných potravin. Většinou nemá datum trvanlivosti nic společného s bezpečností konzumace a v závislosti na druhu, jsou potraviny bezpečně konzumovatelné ještě dny, týdny nebo měsíce po datu uvedeném na někdy matoucím štítku typu „spotřebovat do“, „v prodeji do“, a „minimální trvanlivost do“. Ve většině případů se při zjišťování, zda je potravina vhodná ke konzumaci, můžete spolehnout na vlastní smysly nebo můžete použít aplikaci FoodKeeper App, kde se o trvanlivosti potravin a jejich uchovávání dozvíte více.
Připravit, pozor, mrazíme!
Zmrazit se dá téměř cokoli – vejce, maso, ovoce a zelenina, omáčky – ať už jste něco právě přinesli domů nebo jste to uvařili. Skladovací nádoby na potraviny dobře uzavřete a ponechte trochu prostoru pro tekutinu. Jídlo rozdělte na porce a ty zmrazujte jednotlivě, je to praktičtější, nádoby označte popiskem a datem uložení, abyste nezapomněli, co je co. I když je to trochu přípravné práce navíc, zmrazení vám ušetří spoustu času, který byste později trávili vařením, přípravou jídla nebo dokonce i nakupováním. A pokud tímto způsobem využijete všechny nakoupené potraviny, tak dokonce i ušetříte.
Pokud můžete, podělte s tím, co nespotřebujete s ostatními
Často býváme svědky toho, jak lidé spojují své síly, aby dosáhli společného cíle. Samozřejmě, že bychom měli kupovat pouze to, co spotřebujeme. Ale také je možné ukázat svou kreativní stránku a podělit se o své recepty s přáteli, příbuznými nebo i s cizími lidmi, aby ani trocha potravin nepřišla nazmar. A pokud máte jídlo navíc, podělte se těmi, kterým chybí, nebo je případně darujte do potravinové banky. Měli bychom se o sebe navzájem starat.
Buďte přirozeně zvídavív oblasti nakupování a stravování
Potraviny jsou jádrem mnoha ekologických problémů. Nicméně pokud změníme to, co jíme, můžeme významně přispět k environmentální výkonnosti potravinového systému. Seznamte se s tím, jak je možné nakupovat a stravovat se udržitelnějším způsobem, abyste tak pomohli přispět k ochraně přírody. Více na: Driven to Waste (Vyhozeno do odpadu)
Pro plynulý chod webových stránek používáme soubory cookie. Kliknutím na „Přijmout vše“ souhlasíte s používáním VŠECH souborů cookie. Kliknutím na „Nastavení cookies“ můžete udělit kontrolovaný souhlas k jednotlivým cookie. Více informací najdetezde
This website uses cookies to improve your experience while you navigate through the website. Out of these, the cookies that are categorized as necessary are stored on your browser as they are essential for the working of basic functionalities of the website. We also use third-party cookies that help us analyze and understand how you use this website. These cookies will be stored in your browser only with your consent. You also have the option to opt-out of these cookies. But opting out of some of these cookies may affect your browsing experience.
Necessary cookies are absolutely essential for the website to function properly. These cookies ensure basic functionalities and security features of the website, anonymously.
Cookie
Délka
Popis
cookielawinfo-checkbox-analytics
11 months
This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Analytics".
cookielawinfo-checkbox-functional
11 months
The cookie is set by GDPR cookie consent to record the user consent for the cookies in the category "Functional".
cookielawinfo-checkbox-necessary
11 months
This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookies is used to store the user consent for the cookies in the category "Necessary".
cookielawinfo-checkbox-others
11 months
This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Other.
cookielawinfo-checkbox-performance
11 months
This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Performance".
viewed_cookie_policy
11 months
The cookie is set by the GDPR Cookie Consent plugin and is used to store whether or not user has consented to the use of cookies. It does not store any personal data.
Functional cookies help to perform certain functionalities like sharing the content of the website on social media platforms, collect feedbacks, and other third-party features.
Performance cookies are used to understand and analyze the key performance indexes of the website which helps in delivering a better user experience for the visitors.
Analytical cookies are used to understand how visitors interact with the website. These cookies help provide information on metrics the number of visitors, bounce rate, traffic source, etc.
Advertisement cookies are used to provide visitors with relevant ads and marketing campaigns. These cookies track visitors across websites and collect information to provide customized ads.
Other uncategorized cookies are those that are being analyzed and have not been classified into a category as yet.
Spravovat Souhlas s cookies
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
FunkčníVždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistické
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
![Obecně platí, že sortiment potravin, které používáme, je velmi úzký. Celých 75 % světových zásob potravin zahrnuje pouze dvanáct druhů plodin a pět druhů zvířat.[2] EU jdou téměř dvě třetiny roční spotřeby obilovin na krmení hospodářských zvířat.[3]Česká populace konzumuje v průměru trojnásobek doporučeného maximálního množství soli. Přibližně polovina populace uvádí, že nekonzumuje ani jednu porci ovoce nebo zeleniny denně. Je alarmující, že přibližně polovina všech úmrtí v regionu je způsobena rizikovými faktory chování, z nichž nejvýznamnější je strava. Při zlepšení zdravotního stavu české populace by se 65letí Češi mohli v budoucnu cítit a užívat si stejně kvalitního života jako dnešní 55letí.](https://www.wwfcz.org/wp-content/uploads/2024/02/Kopie-navrhu-The-Plate-of-Change-2-1024x1024-458x458.png "Obecně platí, že sortiment potravin, které používáme, je velmi úzký. Celých 75 % světových zásob potravin zahrnuje pouze dvanáct druhů plodin a pět druhů zvířat.[2] EU jdou téměř dvě třetiny roční spotřeby obilovin na krmení hospodářských zvířat.[3]Česká populace konzumuje v průměru trojnásobek doporučeného maximálního množství soli. Přibližně polovina populace uvádí, že nekonzumuje ani jednu porci ovoce nebo zeleniny denně. Je alarmující, že přibližně polovina všech úmrtí v regionu je způsobena rizikovými faktory chování, z nichž nejvýznamnější je strava. Při zlepšení zdravotního stavu české populace by se 65letí Češi mohli v budoucnu cítit a užívat si stejně kvalitního života jako dnešní 55letí.")
