Menu

Udržitelné potravinové systémy

_JAN2823

WWF představuje Zdravý talíř, Zdravá planeta: Kompas k udržitelnému stravování

,

  • Způsob, jakým vyrábíme a konzumujeme potraviny, je jednou z hlavních příčin změny klimatu a nejvýznamnějším faktorem úbytku přírody, který stojí za téměř 70 % úbytku biodiverzity na celém světě.[1] Potravinové systémy jsou zodpovědné za přibližně 30 % celosvětových emisí skleníkových plynů. Změna je nezbytná, abychom předešli nevratným škodám na přírodě a našem zdraví.
  •  Výběr potravin není pouze otázkou osobních preferencí. Je také hluboce ovlivněn tím, co je dostupné, cenově přijatelné a přístupné, i způsobem prodeje a propagace potravin.

5. února 2024, Praha

WWF, Světový fond na ochranu přírody, dnes představuje nová doporučení pro zdravé a udržitelné stravovací návyky ve střední Evropě, nazvaný “Livewell”. Udržitelný jídelníček vypracovaný environmentální organizací nejenže odpovídá národním nutričním standardům, ale zároveň efektivně snižuje ekologickou stopu našeho stravování. Tento vědecký přístup, původně vytvořený ve Velké Británii, byl upraven tak, aby odpovídal středoevropským nutričním, geografickým, kulturním a tržním podmínkám. Poskytuje konkrétní rady ohledně sestavování udržitelného jídelníčku tak, abychom do roku 2030 podpořili splnění cílů pařížské klimatické dohody.

Nová vydaná zpráva WWF  “Zdravý talíř, Zdravá planeta” zdůrazňuje, že individuální volby našeho jídelníčku mají velký dopad na životní prostředí a klima. Přináší doporučení, která mohou výrazně snížit emise a omezit ztrátu biologické rozmanitosti a zároveň podpořit přechod k zemědělským postupům šetrným k přírodě.

ZOBRAZIT ZPRÁVU ZDRAVÝ TALÍŘ, ZDRAVÁ PLANETA

ZOBRAZIT ZPRÁVU ZDRAVÝ TALÍŘ, ZDRAVÁ PLANETA

Zobrazit celou zprávu zdravý talíř, zdravá planeta
Dosažení zdravé a udržitelné stravy je reálné v rámci stávajících společenských zvyklostí, a to bez nutnosti dodatečných nákladů.Navrhovaný jídelníček je flexibilní a zahrnuje pestrou škálu potravin. Obsahuje vysoký podíl rostlinných bílkovin a umírněné množství masa, mléčných výrobků, vajec a ryb. Klade také důraz na konzumaci celozrnných potravin a doporučuje minimalizovat příjem potravin s vysokým obsahem tuku, soli a cukru, stejně jako vysoce zpracovaných potravin.

Dosažení zdravé a udržitelné stravy je reálné v rámci stávajících společenských zvyklostí, a to bez nutnosti dodatečných nákladů.Navrhovaný jídelníček je flexibilní a zahrnuje pestrou škálu potravin. Obsahuje vysoký podíl rostlinných bílkovin a umírněné množství masa, mléčných výrobků, vajec a ryb. Klade také důraz na konzumaci celozrnných potravin a doporučuje minimalizovat příjem potravin s vysokým obsahem tuku, soli a cukru, stejně jako vysoce zpracovaných potravin.

Obecně platí, že sortiment potravin, které používáme, je velmi úzký. Celých 75 % světových zásob potravin zahrnuje pouze dvanáct druhů plodin a pět druhů zvířat.[2] EU jdou téměř dvě třetiny roční spotřeby obilovin na krmení hospodářských zvířat.[3]Česká populace konzumuje v průměru trojnásobek doporučeného maximálního množství soli. Přibližně polovina populace uvádí, že nekonzumuje ani jednu porci ovoce nebo zeleniny denně. Je alarmující, že přibližně polovina všech úmrtí v regionu je způsobena rizikovými faktory chování, z nichž nejvýznamnější je strava. Při zlepšení zdravotního stavu české populace by se 65letí Češi mohli v budoucnu cítit a užívat si stejně kvalitního života jako dnešní 55letí.

Obecně platí, že sortiment potravin, které používáme, je velmi úzký. Celých 75 % světových zásob potravin zahrnuje pouze dvanáct druhů plodin a pět druhů zvířat.[2] EU jdou téměř dvě třetiny roční spotřeby obilovin na krmení hospodářských zvířat.[3]Česká populace konzumuje v průměru trojnásobek doporučeného maximálního množství soli. Přibližně polovina populace uvádí, že nekonzumuje ani jednu porci ovoce nebo zeleniny denně. Je alarmující, že přibližně polovina všech úmrtí v regionu je způsobena rizikovými faktory chování, z nichž nejvýznamnější je strava. Při zlepšení zdravotního stavu české populace by se 65letí Češi mohli v budoucnu cítit a užívat si stejně kvalitního života jako dnešní 55letí.

„Lidstvo čelí trojí výzvě: jak zajistit potravinovou a výživovou bezpečnost pro všechny a zároveň udržet globální oteplování na 1,5 °C a zastavit úbytek přírody. Potraviny, které konzumujeme, a jejich náročný způsob výroby přispívají k úbytku přírody, znečišťování vodních toků, vyčerpávání půdy a zhoršování potravinové a výživové bezpečnosti,” říká Irene Lucius, regionální ředitelka ochrany přírody WWF-CEE. „Zdraví planety je úzce spjato s naším zdravím. Upřednostňování rostlinné stravy a zároveň omezení spotřeby masa je zásadní jak pro nás, tak pro naši planetu.”

Způsob stravování není jen otázkou osobních preferencí: výběr potravin je silně ovlivňován tím, co je k dostání, co je cenově dostupné a jakým způsobem se s potravinami obchoduje.

Nejúčinnější politické změny jsou ty, které se zaměřují na potravinové prostředí a zajišťují, aby měl každý občan přístup ke zdravým a udržitelným potravinám a mohl si je dovolit – nespoléhají se pouze na individuální volbu. Odborníci WWF připomínají doporučená opatření, která mohou podnikatelé v potravinářství přijmout, aby poskytli spotřebitelům udržitelnější možnosti, jako např:

  • upravit cenovou politiku potravin tak, aby se zdravější a udržitelnější výrobky staly pro zákazníky cenově nejdostupnější volbou;
  •   stanovit si ambiciózní cíle pro zvýšení prodeje bílkovin z rostlinných zdrojů;
  • zavést systém měření prodeje živočišných a rostlinných bílkovin s ohledem na jejich uhlíkovou stopu a pravidelně zveřejňovat podíl rostlinných a živočišných bílkovin na celkovém prodeji v ročním členění.
,,Zdravé a udržitelné potraviny by měly být dostupné a cenově přijatelné pro každého, a to jak nyní, tak i v budoucnu. Vlády a potravinářské firmy musí hrát zásadní roli při umožnění a podpoře přechodu na zdravou a udržitelnou stravu, zejména v době dnešní krize životních nákladů,” říká Lenka Fryčová, expertka na udržitelnost WWF-CEE a jedna z autorek zprávy. „Nezapomínejme ale, že každá malá změna má význam. I my jako jednotlivci máme moc a odpovědnost k této změně přispět. Není třeba, aby někdo podnikal drastické kroky; je třeba, aby velké množství lidí udělalo řadu malých kroků.”

,,Zdravé a udržitelné potraviny by měly být dostupné a cenově přijatelné pro každého, a to jak nyní, tak i v budoucnu. Vlády a potravinářské firmy musí hrát zásadní roli při umožnění a podpoře přechodu na zdravou a udržitelnou stravu, zejména v době dnešní krize životních nákladů,” říká Lenka Fryčová, expertka na udržitelnost WWF-CEE a jedna z autorek zprávy. „Nezapomínejme ale, že každá malá změna má význam. I my jako jednotlivci máme moc a odpovědnost k této změně přispět. Není třeba, aby někdo podnikal drastické kroky; je třeba, aby velké množství lidí udělalo řadu malých kroků.”

Zpráva „Zdravý talíř, zdravá planeta” vznikla v rámci zastřešujícího partnerství mezi WWF-CEE a společností Tesco Central Europe. WWF-CEE a Tesco společně podporují posun k udržitelnější produkci a spotřebě potravin v České republice, Maďarsku a na Slovensku. Další podrobnosti o partnerství naleznete zde.

Zobrazit celou zprávu Zdravý talíř, Zdravá planeta: Kompas k udržitelnému stravování

Kontaktní údaje:

Lenka Fryčová, vedoucí českého zastoupení WWF Střední a východní Evropa, lfrycova@wwfcee.org, +420 602 750 309

 

 O WWF

WWF je jednou z největších a nejzkušenějších nezávislých organizací na ochranu přírody na světě, která má více než pět milionů příznivců a celosvětovou síť působící ve více než 100 zemích. Posláním WWF je zastavit degradaci přírodního prostředí planety a budovat budoucnost, v níž budou lidé žít v souladu s přírodou, a to zachováním světové biologické rozmanitosti, zajištěním udržitelného využívání obnovitelných přírodních zdrojů a podporou snižování znečištění a nehospodárné spotřeby.

Jako člen celosvětové sítě WWF existuje WWF Střední a východní Evropa (WWF-CEE), aby podporoval poslání WWF v sedmi zemích střední a východní Evropy. Mezi členské organizace patří WWF-Bulharsko, WWF-Maďarsko, WWF-Rumunsko, WWF-Slovensko, Světový fond na ochranu přírody na Ukrajině a WWF v České republice. Více o WWF v Česku na: www.wwfcz.org.

Poznámky :

(1)    Grooten M. Bending the Curve of Biodiversity Loss. (Almond REA, Petersen T, eds.). WWF; 2020. https://wwfin.awsassets.panda.org/ downloads/lpr_2020_full_report.pdf  (2)   FAO. Women: users, preservers and managers of agrobiodiversity. Published online 1999. https://www.fao.org/3/x0171e/x0171e03. htm#P181_22270  (3)   European Commission. Cereals – European Commission. Published October 12, 2023. Accessed December 21, 2023. https://agriculture.ec.europa.eu/ farming/crop-productions-and-plant-based-products/cereals_en

River Danube flowing through the Iron Gate Gorge, Djerdap Nation

Nová zpráva WWF varuje: Globální krize s vodou má dopad na ekonomickou hodnotu a dostupnost potravin ve výši 58 trilionů dolarů 

, ,

  • Úplně první roční odhad ekonomické hodnoty vody a sladkovodních ekosystémů činí 58 trilionu USD – což odpovídá 60 % světového HDP.
  • Degradace řek, jezer, mokřadů a vodonosných vrstev ohrožuje jejich ekonomickou hodnotu a nenahraditelnou úlohu při zajišťování nejen potravinové bezpečnosti, ale i zdraví lidí a celé planety.
  • U příležitosti Světového dne potravin WWF aktivně vyzývá podniky, aby se bezodkladně ujaly vedení transformace potravinářského průmyslu a přijaly “Principy WWF pro udržitelné potravinové systémy ve střední Evropě.”

16. října (Budapešť, Bratislava, Praha) – Voda, nejcennější a zároveň nejpodceňovanější světový zdroj, je jádrem narůstající globální krize, která ohrožuje nejen potravinovou bezpečnost, ale i zdraví lidí a celé planety, varuje nová zpráva WWF. Zpráva Vysoká cena levné vody, která byla vydána u příležitosti Světového dne potravin, odhaluje drsnou skutečnost: roční ekonomická hodnota vody a sladkovodních ekosystémů se odhaduje na 58 trilionů dolarů, což odpovídá 60 % celosvětového hrubého domácího produktu (HDP)*. 

Zpráva uvádí, že přímé ekonomické užitky, jako je spotřeba vody pro domácnosti, zavlažované zemědělství a průmysl, dosahují minimálně 7,5 trilionu USD ročně.

Odhaduje také, že neviditelné přínosy – mezi něž patří čištění vody, zlepšování zdraví půdy, zadržování uhlíku a ochrana komunit před extrémními povodněmi a suchem – jsou sedmkrát vyšší a dosahují přibližně 50 trilionů dolarů ročně. Světové sladkovodní ekosystémy se však nacházejí v úpadku, což představuje stále větší riziko pro tyto hospodářské ukazatele. 

Od roku 1970 svět přišel o třetinu zbývajících mokřadů, zatímco populace sladkovodních volně žijících živočichů klesly v průměru o 83 %. Tento katastrofální trend přispěl k tomu, že stále více lidí čelí nedostatku vody a potravinové nejistotě, protože řeky a jezera vysychají, zvyšuje se znečištění a ubývá zdrojů potravin, například ze sladkovodního rybolovu.

V povodí Dunaje bylo ztraceno 80 % záplavových oblastí, které mají zásadní význam pro zmírnění rizika povodní a sucha, doplňování podzemních vod a filtraci vody. V současné době si zachovává přirozený nebo přírodě blízký stav pouhých 16 % řek v povodí Dunaje a méně než 20 % je ve stavu podobajícím se přirozenosti nebo mírně pozměněném. 

Mezi hlavní hrozby pro řeky a záplavová území patří neudržitelné zemědělské postupy. Podle Světové banky se na zemědělství v současnosti spotřebuje více než 70 % vody, kterou lidstvo využívá. 

Nadměrné čerpání vody pro zavlažování plodin snižuje množství vody dostupné pro jiné účely, například pro přirozené toky podporující rybolov, a přispívá k nedostatku vody. Intenzivní zemědělská půda zabírá území bývalých záplavových oblastí, což má za následek snížení schopnosti říčních systémů čistit vodu a snížit riziko povodní a sucha. Nadměrné používání hnojiv mezitím způsobuje rozsáhlé znečištění, které ovlivňuje povrchové a podzemní vody.

“Ohrožení říčních systémů je hrozbou pro potravinovou bezpečnost. Pouze ochrana a obnova řek a jejich současných i bývalých záplavových území a zadržování vody v krajině pomocí přirozených opatření na retenci vody, nám může pomoci udržet produktivitu zemědělských systémů i do budoucna. Abychom toho dosáhli, musíme podporovat přírodě prospešnou produkci potravin, zachovat volně tekoucí řeky, uplatňovat udržitelné postupy využívání půdy, které se lépe přizpůsobí přírodním podmínkám a usnadní přirozené zadržování vody, a přijmout stravovací návyky, které sníží poptávku po produktech zatěžujících sladkovodní zdroje,” říká Irene Lucius, regionální ředitelka ochrany přírody WWF-CEE.

“Nejenže naše současné postupy výroby potravin poškozují sladkovodní ekosystémy, ale jsou také označovány za hlavního přispěvatele ztráty biologické rozmanitosti a změny klimatu. Způsobují erozi půdy a snižují schopnost krajiny vyrovnat se s nedostatkem vody a suchem. Přesto právě potravinářský průmysl dokáže přispět k pozitivní změně, pokud přijme osvědčené postupy pro udržitelnost,” dodala Lucius.

U příležitosti Světového dne potravin připomíná environmentální organizace podnikům Principy WWF pro udržitelné potravinové systémy ve střední Evropě.  Tato doporučení založená na vědeckých poznatcích mají podpořit obchodní řetězce, zpracovatele a výrobce potravin na jejich cestě k udržitelnosti. V dokumentu jsou stanoveny konkrétní cíle v sedmi kritických enviromentálních oblastech:

  1. Klima: Snížení emisí skleníkových plynů ve všech oblastech v souladu s vědecky podloženým cílem 1,5 stupně.
  2. Plýtvání potravinami: snížení ztrát potravin a plýtvání potravinami o 50 % ve všech fázích dodavatelského řetězce do roku 2030.
  3. Obaly: 100 % recyklovatelných obalů, žádné nadbytečné obaly. Všechny materiály jsou získávány udržitelným způsobem a maximálně se využívá recyklovaných materiálů.
  4. Odlesňování a přeměna půdy: dodavatelské řetězce zemědělských komodit jsou 100% bez nutnosti odlesňování a další přeměny půdy.
  5. Zemědělství: konkurenceschopné a udržitelné zemědělství schopné zadržovat vodu v krajině a podporovat biologickou rozmanitost a zároveň zamezit degradaci půdy a úniku živin.
  6. Rybolov a akvakultura: 100 % mořských plodů z udržitelných zdrojů do roku 2030. Používá se pouze certifikovaných zdrojů mořských plodů.
  7. Strava: zvýšení podílu rostlinných potravin v průměrném jídelníčku.

Dokument obsahuje také doporučená opatření a advokační priority podřízené jednotlivým cílům. Více informací o zásadách naleznete zde.

vize-zemedelstvi

LEPŠÍ BUDOUCNOST POTRAVINÁŘSTVÍ A ZEMĚDĚLSTVÍ V EU

, ,

Vize BirdLife Europe, EEB a WWF pro budoucnost zemědělské politiky EU

Přečtěte si společnou vizi BirdLife Europe, EEB a WWF pro budoucnost zemědělské politiky EU.

Otevřít vizi budoucnosti zemědělské politiky EU

Shrnutí:

Zdá se, že potravinový a zemědělský systém EU se nachází ve stavu neustálé krize, kdy se klimatické, geopolitické nebo hygienické výkyvy vzájemně prolínají a vystavují výrobce, dodavatelské řetězce i spotřebitele stále většímu tlaku. Reakce na tyto výzvy se dosud soustředila na ad hoc a často krátkodobá řešení. Je však stále jasnější, že transformace potravinových systémů je nezbytná pro zajištění naší schopnosti dlouhodobě produkovat potraviny, ukončit hlad a zlepšit stravování a řešit četné globální environmentální krize.
Toho lze dosáhnout pouze prostřednictvím strukturální transformace společné zemědělské politiky EU (SZP). Podpora spravedlivého přechodu ke skutečné sociální, hospodářské a environmentální udržitelnosti v zemědělském odvětví by měla být smyslem budoucí zemědělské politiky EU. To vyžaduje jasný posun, aby se rozpočet, nástroje a administrativní systémy SZP přeorientovaly na tento nový zastřešující cíl a vizi formulovanou prostřednictvím společné zemědělské a potravinové politiky a politiky hospodaření s půdou.

Základem této nové politiky by měly být následující prvky:

  1. Investování v plném rozsahu do této přeměny
  2. Ukončení necílených škodlivých dotací
  3. Zavedení spravedlivého mechanismu přeměny a spravedlivých podmínek pro zemědělce
  4. Zaměření na výkonnost a odpovědnost
  5. Stanovení nového udržitelného řízení potravinového systému
  6. Změna přístupu k řízení rizik: od zvládání k prevenci
  7. Podpora transparentnější a digitálnější správy
Snímek obrazovky 2023-07-18 053549

NOVÝ RÁMEC PRO INOVATIVNÍ TRANSFORMACI POTRAVINOVÝCH SYSTÉMŮ

Produkce potravin představuje velkou zátěž pro životní prostředí a zdraví naší planety. Transformace potravinových systémů však v sobě zároveň skrývá potenciál pro řešení těchto problémů, ať už se jedná o klimatickou změnu nebo o vymírání druhů a vyčerpávání přírodních zdrojů. Klíčem k těmto řešením jsou inovace.

Způsoby produkce potravin se liší místo od místa. Je nutné hledat na každém místě taková řešení, která vycházejí ze zdejších podmínek a budou mít žádoucí dopad. Nová studie Světového fondu na ochranu přírody  ,,WWF RIGHT INNOVATION, RIGHT IMPACT, RIGHT PLACE” pomáhá odhadnout udržitelnost různých inovativních přístupů v různých kontextech a zajistit co největší dopad těchto inovací v co nejkratším čase.

Rámec pro inovaci potravinových systémů

Přečtěte si novou Studii a rámec pro zavádění inovací do potravinových systémů, která ukazuje všem aktérům, jaké změny a inovativní přístupy zvolit, aby měly co největší přínos v co nejkratším čase s respektem k místním potřebám. Inovace mají zásadní místo v národních plánech transformace potravinových systémů a jsou klíčové pro naplnění cílů udržitelného rozvoje do roku 2030 – pro zdravou a udržitelnou budoucnost pro všechny.

Zjistit více

Inovovat může každý. Je důležité identifikovat ta opatření, která přinesou největší dopad v co nejkratším čase, a následně je šířit. Je třeba spojit síly, aby transformace k udržitelné produkci potravin proběhla co nejrychleji. Všichni, kdo investují peníze do transformace potravinových systémů, ať už jsou to vlády, banky, soukromí investoři, veřejní dárci nebo podniky, mají významný vliv na to, jaké inovace budou realizovány. Je třeba nejen zvýšit objem finančních prostředků na inovace potravinových systémů, ale také soustředit pozornost na jejich efektivní využití v konkrétnímu kontextu.

DOWNLOAD NOW

Praktické přístupy pro podniky, rozhodující orgány a jednotlivce:

Rámec pro zavádění inovací do potravinových systémů ↗

Rámec WWF pro zavádění inovací do potravinových systémů pomůže osobám a úřadům s rozhodovací pravomocí stanovit rozsah potřebných změn a návrh na efektivní inovativní řešení konkrétních problémů. Studie WWF navíc přináší přehled funkčních řešení podobných případů v jiných zemích.

Dobré pro vás, dobré pro Planetu ↗

Můžete se inspirovat také naším webem: Dobré pro vás, Dobré pro Planetu.

Contact us for more information ↗

Pokud Vás téma inovací v produkci potravin zajímá, neváhejte nás kontaktovat.

Připravujeme také spoustu akcí, abychom podpořili inovativní přístupy v produkci potravin ve veřejném prostoru.

f2f

Z farmy na vidličku: K zajištění potravinové bezpečnosti a odolnosti v Evropě je nutné změnit systém

, ,

Potravinovou bezpečnost a odolnost v Evropě může zajistit strategie Farm to Fork

Dostupnost potravin není samozřejmost! A přesto se nadále zbrojí proti udržitelným potravinovým politikám nastíněným ve strategii Farm to Fork. Podle nové zprávy WWF je udržitelná produkce a spotřeba naší nejlepší šancí, jak zajistit potravinovou bezpečnost v Evropě. Řešením je strategie z farmy na vidličku.

Od zveřejnění strategie Farm to Fork (F2F) vedly rostoucí náklady na pohonné hmoty, krmiva a hnojiva a narušení dodávek klíčových celosvětově obchodovaných komodit k rekordním cenám potravin a rostoucí úrovni celosvětové potravinové bezpečnosti. WWF upozornila na zranitelnost potravinového systému EU v případě globálních otřesů – ať už jde o geopolitickou nestabilitu, globální pandemie nebo změnu klimatu.

Útoky proti strategii Z farmy na Vidličku

V posledních 12 měsících došlo k soustředěnému útoku některých zúčastněných stran proti udržitelným potravinovým politikám nastíněným ve strategii F2F – argumentem bylo, že strategie ohrožuje potravinovou bezpečnost. Některé zemědělské skupiny, politici, potravinářské podniky a zemědělsko-potravinářské skupiny nyní prosazují, aby byla strategie F2F a legislativní iniciativy v jejím rámci revidovány, zejména – aby byl kladen větší důraz na zvyšování zemědělské produkce a produktivity s cílem “nakrmit EU a svět”, a aby byla zmírněna některá ekologická opatření.

Proč je nutné strategii F2F prosadit?

Toto stručné zhodnocení zdůrazňuje, že krátkodobá opatření směřující k návratu k “obvyklým postupům”, budou mít v dlouhodobém horizontu negativní dopad na evropskou potravinovou bezpečnost. Odvrácení strategie F2F s cílem rozšířit intenzivní systémy produkce potravin nejenže nevyřeší současný nátlak na globální zásobování potravinami, naopak nás ještě více vzdálí od potravinového systému, který by byl odolný vůči budoucím šokům.

Strategie F2F nabízí jedinečnou příležitost k prosazování propojených politik, které vedou k synergiím v oblasti potravinové bezpečnosti, produkce, udržitelnosti a zdraví – nesmí být oslabena, a už vůbec ne odmítnuta.

Zobrazit principy strategie Farm to Fork

Zdroj: https://www.wwf.eu/?10212966/Systemic-Change-is-Key-to-European-Food-Security-and-Resilience

wax_600

4 TIPY: JAK UCHOVAT POTRAVINY DÉLE ČERSTVÉ A NEPLÝTVAT

Vzhledem k tomu, kolik jídla každý týden, měsíc a rok spotřebujeme, nikoho nepřekvapí, že nám často zůstávají zbytky. Bojovat proti plýtvání potravinami není jednoduché, ale pokud se budeme snažit dosáhnout zlepšení a nepůjde nám o naprostou dokonalost, mohou se naše každodenní návyky udržitelnějšímu životnímu stylu aspoň přiblížit.

Abychom vám pomohli, sestavili jsme seznam čtyři výrobků určených ke skladování potravin, které začínajícím bojovníkům proti plýtvání pomohou uchovat jídlo déle čerstvé, vyhnout se jeho nežádoucímu vyhazování a ušetřit peníze:

1. SILIKONOVÉ SÁČKY

Pokud hledáte alternativu k uzavíratelným igelitovým sáčkům, silikonové sáčky k opakovanému použití fungují stejně dobře a mají menší dopad na životní prostředí. Jsou tenké a skladné, hodí se do každého zákoutí vaší lednice a jsou k dispozici v různých velikostech, mohou mít například objem 1 litr nebo velikost vaší kapsy.

Photo: Shutterstock: Space_Cat

2. VČELÍ OBALY

Když bavlněné plátno napustíte včelím voskem, získáte poddajnou a biologicky rozložitelnou alternativu plastové přilnavé fólie. Balicí ubrousky napuštěné včelím voskem se vyrábějí v různých velikostech, barevných provedeních a s rozmanitými potisky. Snadno jimi můžete přikrýt misky, uzavřít hrdla sklenic nebo do nich zabalit suché potraviny a po použití se dají krátce očistit studenou vodou. Navíc je můžete zkusit vyrobit i doma.

Photo: © Rika Cossey from Pixabay

3. SILIKONOVÉ KRYTY

Pokud hledáte něco, co bude více vzduchotěsné, můžete sáhnout po silikonových krytech. Jsou pružné a přizpůsobí se velikosti nádob ve vaší kuchyni – od hrnců až po zapékací misky. Dají se umývat v myčce a jsou vhodné k použití v troubě i mikrovlnce.

Photot: Shutterstock: Space_Cat

4. SILIKONOVÁ KRYCÍ VÍČKA NA OVOCE A ZELENINU

V situaci, kdy váš recept bude vyžadovat pouze polovinu citrónu, se vaším novým nejlepším přítelem stane silikonové krycí víčko. Tento barevný pomocník se pevně obalí kolem zbylé poloviny jablka, cibule nebo avokáda, takže se už nikdy nedostanete do situace, kdy byste své potraviny nezahrnuli náležitou péčí.

Photo: Vitalita.cz

Více tipů o udržitelném stravování a šetrném chování k naší planetě najdete zde.

JAK SNÍŽIT PLÝTVÁNÍ POTRAVINAMI

Podle nové zprávy Driven to Waste (Vyhozeno do odpadu), kterou zpracovaly WWF a Tesco, se v současnosti 40 % vypěstovaných potravin nikdy nesní – to je o 1 miliardu tun (přesněji o 1,1 miliardy tun) více, než se dříve předpokládalo. Zpráva odhaduje, že se ročně vyhodí téměř 2,5 miliardy tun potravin, což způsobí 10 % emisí skleníkových plynů zachycujících teplo vytvořených v důsledku lidské aktivity.

Už víme, že velké množství odpadu vzniká v potravinářských podnicích. Zpráva zároveň odhalila, že jedním z nejvíce přehlížených článků řetězce vytvářejícího potravinový odpad jsou ve skutečnosti farmy. Ale do tohoto seznamu bychom neměli zapomenout zařadit také vlastní kuchyně, kde máme provedení okamžité změny ve své moci.

Shrnuto, podtrženo: 931 milionů tun každý rok se vyhodí v domácnostech, maloobchodech a restauracích. Z toho téměř 570 milionů tun vzniká v domácnostech. Jak snížit plýtváni potravinami? Dovolte nám tedy, abychom vás inspirovali k několika jednoduchým krokům, které WWF navrhuje každému, kdo se chce ve vlastní domácnosti stát bojovníkem proti plýtvání potravinami.

Jednoduché tipy ke snížení plýtvání potravinami

Photo: © Elizabeth Dalziel / WWF-UK

Prodlužte hranice použitelnosti vašich surovin

Některé druhy zeleniny, například salát, můžete oživit rychlou lázní v ledové vodě. Zhnědly vám banány? Oloupejte je a v nádobě na uchovávání potravin je uložte do mrazáku, abyste je později využili při přípravě moučníků nebo ovocných a zeleninových koktejlů. Zbytky vařeného jídla a oschlá nebo méně vzhledná zelenina se mohou stát prvotřídními přísadami do hustých a vydatných polévek nebo dušených pokrmů.

Vnímání trvanlivosti potravin

Důvěřujte svým smyslům v otázkách trvanlivosti potravin. Většina potravin může být bezpečně konzumována i po uplynutí lhůty trvanlivosti označené na obalu – to platí u čerstvých i konzervovaných potravin. Většinou nemá datum trvanlivosti nic společného s bezpečností konzumace a v závislosti na druhu, jsou potraviny bezpečně konzumovatelné ještě dny, týdny nebo měsíce po datu uvedeném na někdy matoucím štítku typu „spotřebovat do“, „v prodeji do“, a „minimální trvanlivost do“. Ve většině případů se při zjišťování, zda je potravina vhodná ke konzumaci, můžete spolehnout na vlastní smysly nebo můžete použít aplikaci FoodKeeper App, kde se o trvanlivosti potravin a jejich uchovávání dozvíte více.

Připravit, pozor, mrazíme!

Zmrazit se dá téměř cokoli – vejce, maso, ovoce a zelenina, omáčky – ať už jste něco právě přinesli domů nebo jste to uvařili. Skladovací nádoby na potraviny dobře uzavřete a ponechte trochu prostoru pro tekutinu. Jídlo rozdělte na porce a ty zmrazujte jednotlivě, je to praktičtější, nádoby označte popiskem a datem uložení, abyste nezapomněli, co je co. I když je to trochu přípravné práce navíc, zmrazení vám ušetří spoustu času, který byste později trávili vařením, přípravou jídla nebo dokonce i nakupováním. A pokud tímto způsobem využijete všechny nakoupené potraviny, tak dokonce i ušetříte.

Pokud můžete, podělte s tím, co nespotřebujete s ostatními

Často býváme svědky toho, jak lidé spojují své síly, aby dosáhli společného cíle. Samozřejmě, že bychom měli kupovat pouze to, co spotřebujeme. Ale také je možné ukázat svou kreativní stránku a podělit se o své recepty s přáteli, příbuznými nebo i s cizími lidmi, aby ani trocha potravin nepřišla nazmar. A pokud máte jídlo navíc, podělte se těmi, kterým chybí, nebo je případně darujte do potravinové banky. Měli bychom se o sebe navzájem starat.

Buďte přirozeně zvídaví v oblasti nakupování a stravování

Potraviny jsou jádrem mnoha ekologických problémů. Nicméně pokud změníme to, co jíme, můžeme významně přispět k environmentální výkonnosti potravinového systému. Seznamte se s tím, jak je možné nakupovat a stravovat se udržitelnějším způsobem, abyste tak pomohli přispět k ochraně přírody. Více na: Driven to Waste (Vyhozeno do odpadu)

Nahraďte sladké ovocem

4 PŘÍKLADY POTRAVIN, KTERÉ NIČÍ DIVOKOU PŘÍRODU

Vše, co jíme, má určitý dopad na planetu Zemi – a na zvířata, se kterými ji sdílíme. Populace savců, ptáků, obojživelníků, plazů a ryb se jen za posledních 40 let snížily o 60 %. K této ztrátě biologické rozmanitosti významně přispěla produkce potravin. WWF po celém světě usiluje o vybudování udržitelnějšího potravinového systému. Spotřebitelé i výrobci potravin mají spoluodpovědnost za zajištění toho, že se dokážeme nasytit a zároveň zachovat stanoviště a přírodní zdroje, které divoká zvířata potřebují k přežití. Tato cesta začíná pochopením toho, jak naše stravování ovlivňuje zvířata, na kterých nám záleží. Ukážeme vám souvislosti mezi různými potravinami a živočišnými druhy a to, jak můžete nakupovat chytřeji a jíst udržitelněji, abyste je chránili.

Co se skutečně skrývá za tabulkou čokolády, vanilkovou zmrzlinou, pestem a dalšími dobrůtkami a jak je nahradit?

1. ŠIMPANZI A TABULKA ČOKOLÁDY

Pobřeží slonoviny je největší zemí na světě produkující kakao a jedním z posledních zbývajících domovů šimpanzů. I když má tato země na ochranu našich opičích bratranců mnoho národních parků, lesy jsou stále nezákonně káceny kvůli produkci kakaa. A trocha toho kakaa se následně možná dostane do čokolády, kterou si doma vychutnáváme. Naštěstí certifikační programy, jako je Rainforest Alliance, poskytují milovníkům čokolády způsob, jak zajistit, aby se jejich oblíbené pochoutky vyráběly způsobem, který chrání lesy a jejich divoké obyvatele, jakož i farmáře pěstující kakao.

Photo: © Karine Aigner / WWF-US

2. SLONI A SVAČINKY

Sumatranští sloni jsou charismatičtí a ikoničtí. Na celém indonéském ostrově Sumatra však přicházejí o své lesní domovy kvůli neudržitelné a nelegální produkci palmového oleje. Palmový olej se používá asi v polovině produktů na regálech supermarketů, včetně mnoha zpracovaných potravin, jako je čokoláda, hranolky, sušenky, cereálie, instantní nudle atd.

Spotřebitelé, kteří hledají produkty obsahující zodpovědně vyrobený palmový olej, by měli sledovat označení Certified Sustainable Palm Oil. To znamená, že palmový olej se vyrábí způsoby, které chrání nejen slony a jejich stanoviště, ale také orangutany, nosorožce a tygry. Přestože certifikace vyžadují neustálou revizi a úpravy, aby odpovídaly očekáváním v oblasti životního prostředí, stále poskytují solidní alternativu.

Photo: © naturepl.com / Klein & Hubert / WWF

3. TYGŘI A PESTO

S chutí stejně výraznou jako jeho barva je pesto skvělou pochoutkou. A zatímco hvězdou je v něm bazalka, krémovou texturu a pikantní chuť mu dávají piniové oříšky. Ale odkud tyto oříšky vůbec pocházejí? Mnohé z borovic na ruském Dálném východě a ve východní Číně – což jsou rovněž domovy ohrožených tygrů amurských. Tato zvířata se živí jeleny a kanci, kteří zase jedí piniové oříšky. To je důvod, proč WWF spolupracuje s ruskými komunitami a firmami na zachování lesů a piniových oříšků, které produkují, ku prospěchu jak místních komunit, tak tygrů.

Photo: © Shutterstock / Evgeniyqw / WWF

4. LEMUŘI A VANILKOVÁ ZMRZLINA

Bývá považována za obyčejnou, ale vanilka je klasickou chutí – a stále patří mezi nejoblíbenější druhy zmrzliny. Ale co to vlastně vanilka je a odkud pochází?

Věřte nebo ne, vanilka je plodem orchidejí – a na Madagaskaru se jí pěstuje více než kdekoli jinde na planetě. Madagaskar je také domovem jediných původních populací lemurů na světě, od sifaky hedvábné po lemura kata. A zatímco zemědělství vede ke ztrátě jejich přirozeného prostředí, nedávné studie ukazují, že udržitelně navržené a spravované vanilkové plantáže mohou lemury skutečně podporovat a propojovat fragmentovaná přírodní stanoviště. WWF spolupracuje s farmáři a společnostmi produkujícími koření, aby našli udržitelnější způsoby výroby vanilky a zároveň chránili tyto čilé primáty.

Photo: © Renee Turgeon

Koláče, sladkosti a čokoláda, stejně jako uzeniny, hranolky a chipsy, škodí nám i přírodě. Pěstování cukrové třtiny a cukrové řepy způsobuje erozi půdy a je často spojeno s intenzivním používáním vody a pesticidů. Zdravou náhradou plnou vitamínů, minerálních látek a vlákniny jsou ořechy, ovoce a zelenina. Vyhněme se také sladkým nápojům, dejme raději přednost vodě. Udělejme to pro své zdraví a pro zdraví naší planety!

Více o zdravém způsobu stravování se dočtete zde.

1669299162

ROSTLINNÁ ALTERNATIVA ŠTĚDROVEČERNÍ VEČEŘE

,,Toto je můj ověřený recept, díky němuž připravíte štědrovečerní hostinu bez ryby a majonézy tak, že chutí oklame i ty, kteří nedají na vánoční rybu dopustit. O typickou rybí chuť se postará nori řasa. Strukturu ryby dokonale nahradí hlíva, která je skvělou náhradou pro všechny, kteří hledají veganskou alternativu, ale nechtějí se vzdát tohoto tradičního vánočního jídla. Pokud chcete konzumovat více rostlinné stravy, houby ke svému růstu spotřebují až tisíckrát méně vody, než se skrývá za stejným množstvím masa. Skvělá volba! A čočková majonéza dostane vaše snahy o stoprocentně rostlinné Vánoce na další úroveň.” Nikoleta Kováčová – surova dcerka.

RECEPT NA HOUBOVÝ ŘÍZEK A BRAMBOROVÝ SALÁT

Množství: 4 porce
Čas: 2 hodiny

Domácí čočková majonéza:

160 g červené čočky
400 ml vody
40 až 140 g řepkového oleje
½ ČL soli
1 ČL hořčice
6 ČL jablečného octa/citrónové šťávy
½ ČL tekutého sladidla (čekankový sirup)

Salát:

2 kg brambor
300–400 g čočkové majonézy
200 g hrášku
1 pohár sterilizovaných okurek
3–4 mrkve
1 cibule
2–3 PL octa
1 PL tekutého sladidla (čekankový sirup)
sůl
špetka pepře

Hlíva “řízek/kapr”:

350 g hlívy
50 olivový olej
2 ČL koření na ryby
200 g hladká mouka
10 g lahůdkového droždí
1 ½ ČL soli
špetka pepře
250 ml vody
20 ml octa
nori řasa
kukuřičná/panko strouhanka
slunečnicový olej na smažení

Fotografie: Nikoleta Kováčová

Postup:

Nejen z vajíček můžete vyrobit majonézu. S tímto receptem navíc do stravy dostanete extra porci luštěnin, na které nezapomínejte, chcete-li jist plnohodnotnou rostlinnou stravu. Čočku umyjte pod tekoucí vodou. V misce jí zalejte 400 ml vody a nechte odstát přes noc anebo alespoň 3 hodiny před přípravou majonézy. Změklou čočku rozmixujte spolu s vodou v mixéru do hladka. Hustější čočkové mléko, které tímto vznikne, sceďte přes jemné plátno anebo pytlík na výrobu sýra nebo rostlinného mléka.

Teď byste měli mít přibližně 200 gramů čistého čočkového mléka. Za stálého míchání ho v hrnci přiveďte k varu a vařte alespoň 5 minut, dokud nezhoustne. Když získá hustou, až pudingovou konzistenci, přestaňte jej vařit a nechte jej na 10 minut odpočívat v ledničce.

Ochlazené čočkové mléko začněte opět v mixéru na nízkých otáčkách mixovat. Olej přilévejte postupně. Přesnou gramáž nechávám na vás – pro méně kalorickou majonézu můžete použít jen 40 gramů oleje, pro jemnější a krémovější konzistenci použijte oleje více. Majonézu osolte a dochuťte hořčicí, jablečným octem a čekankovým sirupem, který má nízký glykemický index díky vysokému obsahu vlákniny a jen 5 % cukru.

Při přípravě salátu nejdříve uvařte mrkev a brambory ve slupce. Brambory po uvaření oloupejte a nakrájejte anebo propasírujte přes mřížku na brambory. Nakrájejte i uvařenou mrkev a okurky, následně je přidejte do misky k bramborám. Do stejné misky sceďte i hrášek.

Cibulku nasekejte najemno a vařte zvlášť v asi 200 ml vody. Přidejte k ní 2-3 polévkové lžíce octa, 2 polévkové lžíce sladidla a sůl. Vařte, dokud cibulka nezměkne, potom můžete cibulku scedit – zůstane vám jen „vývar”. Pokud vám cibulka v salátu nevadí, vodu cedit nemusíte. Nálev přidejte k bramborám a zamíchejte. Nakonec přidejte čočkovou majonézu. Dochuťte pepřem, solí a vodou ze sterilizovaných okurek. Salát doporučuji připravovat alespoň den předem a nechat ho odstát na chladném místě. Tak dáte chutím čas, aby se krásně spojily.

Hlívu, která bude hlavním hrdinou vašich úplně rostlinných Vánoc, rozdělte na plátky a precizně utřete vlhkou utěrkou. Uložte ji do misky a přidejte olivový olej a kořeni na ryby. Hlívu nechte hodinu anebo ideálně přes noc marinovat.

V misce zmáchejte mouku, lahůdkové droždí, sůl, pepř, vodu a ocet, aby vzniklo těstíčko na obalování. Lahůdkové droždí možná neznáte. Je to neaktívní druh droždí, který je opěvován pro jeho skvělou sýrovou–umami chuť a vysoký obsah proteinů, takže to není pouze zdroj chuti, ale i tajný zdroj bílkovin, jenž si při rostlinné stravě zamilujete.

Každý kousek hlívy obalte v navlhčeném plátku nori řasy, následně v těstíčku a strouhance. Na pánvi rozpalte olej a každý kousek smažte do zlatova. Vánoční hlívu servírujte se salátem a pokapanou citrónem, který se k ní hodí stejně jako k rybě.

Tento recept vytvořila pro WWF foodblogerka Nikoleta Kováčová, autorka veganských receptů a kuchařek Slovegán. Celý rozhovor s ní a více receptů najdete zde.

Více informací o tom, jak jíst udržitelněji na webové stránce: Dobré pro vás, dobré pro planetu.

1669300426

ZDRAVÝ RECEPT: VÁNOČKA

I tradiční vánoční štolu dovedete připravit bez mléka, kravského másla a vajec a na chuti jí to neubere. I když se štola připravuje z kynutého těsta, vydrží čerstvá až několik týdnů, proto jí doporučuji zařadit do zero waste vánočního menu. Vydrží vám, až dokud jí nesníte!

Fotografie: Nikoleta Kováčová

Čas přípravy: 4 hodiny
Množství: 1 štola (cca 900 g)

Ingredience:
125 g sušených rozinek/brusinek
100 g kandovaného ovoce
70 g nasekaných mandlí
50 g rumu
100 g rostlinného mléka (doporučuji mandlové)
20 g čerstvého droždí
100 g krystalového cukru
300 g hladké pšeničné mouky
½ ČL soli
1 ČL perníkového koření
1 ČL citrónové kůry
½ ČL mleté vanilky
60 g rostlinného másla + 40 g k potření (volitelné)
mletý březový cukr k poprášení

Večer před pečením smíchejte v misce sušené rozinky/brusinky, kandované ovoce a mandle s rumem. Nechte ingredience přikryté odpočívat přes noc. Nasají voňavé aróma.

Rostlinné máslo vyberte z ledničky alespoň hodinu před pečením, aby změklo. I když se říká, že živočišné máslo i mléko dávají dezertům bohatou chuť, rostlinné alternativy mají výrazně menší vliv na využívání půdy a vody, jakož i na klima, neboť nejsou spojeny s produkcí skleníkových plynů. Jejich využitím nepřijdete o chuť – naopak, mandlová chuť mléčné alternativy dodá štole nový rozměr a nižší zátěž na naši planetu vás bude během Vánoc hřát o to více.

V rostlinném mléku pokojové teploty rozmíchejte droždí, přidejte 10 g krystalového cukru, 10 g mouky a nechte vzejít kvásek. Bude to trvat přibližně 10 až 20 minut.

Těsto můžete vypracovat ručně anebo pomocí kuchyňského robota. Já používám robota, při ručním mísení počítejte minimálně s dvounásobkem času. V míse takto smíchejte zbytek cukru a mouky, sůl, perníkové koření, citrónovou kůru a vanilku. Množství cukru je, samozřejmě, vhodné snížit, proto je v tomto těstě omezeno. Ti, kteří si na sladké koláče nepotrpí, dokonce mohou použít pouze půlku doporučeného množství – sladkost ve štole zajistí sušené a kandované ovoce. Můžete rovněž zaměnit cukr za jinou alternativu, například březový cukr.

Do směsi přidejte hotový kvásek a rostlinné máslo pokojové teploty. Vypracujte hladké, nelepivé těsto. To, že je hotové, poznáte tak, že se nebude lepit na misku. Nemělo by to trvat déle než 10 minut.

Z těsta vytvarujte bochník a nechte ho pod vlhkou utěrkou kynout 90 minut. Toto těsto objem výrazně nezvětšuje, tak se nelekejte, že se hmota nezdvojnásobí. Po vykynutí těsto přeložte zpět do mísy, přidejte do něj odstátou směs sušeného ovoce s mandlemi a rumem a pokračujte v mísení, dokud nebude ovoce rovnoměrně zapracované.

Na nepomoučené pracovní desce rozválejte těsto na obdélník. Delší strana by měla mít délku 35 až 40 cm. Kratší stranu obdélníku přeložte na třetiny. Nejdříve pravou třetinu na střed, poté levou třetinu přes obě. Spoj, který zůstane na pravé straně, přitlačte. Vytvoříte tak klasický, dlouhý tvar štoly s kopečkem na jedné straně.

Štolu položte na pečící papír, přikryjte potravinářskou folií a nechte dalších 90 minut kynout. Kousky ovoce, které zůstaly na povrchu štoly, odeberte, aby se při pečení nespálily.

Štolu potřete rostlinným mlékem a pečte asi 30 až 35 minut v troubě nahřáté na 175 °C do tmavohněda. Po dopečení štolu několikrát propíchněte špejlí, potřete 40 g rozteklého rostlinného másla a poprašte pomletým březovým cukrem. Táto vrstva je volitelná, ale díky ní štola vydrží déle čerstvá.

Před krájením dopřejte štole alespoň 4 hodiny oddechu. Přejeme dobrou chuť a hezké svátky!

Tento recept vytvořila pro WWF foodblogerka Nikoleta Kováčová, autorka veganských receptů a kuchařek Slovegán.

Load More