Biodiverzita

Při první výměně názorů k zákonu o obnově přírody musí ministři životního prostředí EU vyjádřit pevný závazek navrátit přírodu do Evropy.

Co se děje?

V úterý 20. prosince 2022 budou mít ministři životního prostředí EU první příležitost vyměnit si názory na návrh zákona EU o obnově přírody. Návrh, který Evropská komise předložila v červnu 2022, zahrnuje právně závazné cíle pro obnovu různých ekosystémů v celé EU a představuje obrovskou příležitost, jak obnovit naši znehodnocenou přírodu. Návrh Komise bude projednán na zasedání Rady životního prostředí a povede k návrhu nařízení o obnově přírody.

Toto zasedání má velký význam, neboť diskuse připraví půdu pro jednání v nadcházejících měsících. Podpora členských států silného a ambiciózního zákona EU o obnově přírody bude mít zásadní význam pro zachování celkového potenciálu této legislativy. V souladu s naléhavostí vzájemně se prolínajících přírodních a klimatických krizí je zásadní, aby členské státy podpořily zastřešující cíl obnovit do roku 2030 nejméně 20 % území EU a nejméně 20 % mořských oblastí EU, jak zdůraznily nevládní organizace ve své analýze návrhu.

Obnova našich degradovaných ekosystémů, zejména těch, které mají největší potenciál zachycovat a ukládat uhlík, je klíčem k dostání mezinárodních závazků a dosažení cílů EU v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti. Zatímco během diskuzí na konferenci COP15 v Montrealu byla v sázce budoucnost celosvětových opatření v oblasti biologické rozmanitosti, ministři životního prostředí EU musí na zasedání Rady pro životní prostředí 20. prosince vyjádřit silnou podporu účinným komplexním a včasným opatřením na obnovu přírody na úrovni EU.

Proč na tom záleží?

Ambiciózní a včasný zákon EU o obnově přírody může být skutečný “game-changer” pro přírodu, lidi, klima a hospodářství. Neboť každé 1 euro investované do obnovy přírody přináší ekonomickou hodnotu 8 až 38 eur. Rozsáhlá obnova přírody je nezbytně nalehává na celém našem kontinentu, aby se zvrátil ničivý úbytek biologické rozmanitosti a zachovaly se zásadní přínosy přírody (jako čistý vzduch a voda, potraviny, opylování plodin), a také aby byla Evropa odolnější vůči dopadům změny klimatu (například vůči velkým suchům a povodním). Evropa si již nemůže dovolit svou přírodu dále zneužívat a selhávat a díky tomuto zákonu mohou členské státy učinit jednu ze svých nejlepších investic – do přírody. 

Více než 80 % stanovišť v EU je ve špatném stavu z hlediska ochrany, a evropská biologická rozmanitost tak v současnosti znepokojivě klesá. Různá stanoviště a druhy jsou pod nátlakem intenzivního zemědělství, nadměrného rybolovu, znečištění a změny klimatu. Ochrana zbývající přírody je sice zásadní, ale k zastavení úbytku biologické rozmanitosti v Evropě již nestačí, proto se stala rozsáhlá obnova přírody neodkladnou nutností. Díky zákonu EU o obnově přírody jsou vůbec poprvé v EU stanoveny právně závazné cíle obnovy ekosystémů (lesů, rašeliniští, sladkovodních, mořských a městských ekosystémů a zemědělské půdy). Po přijetí zákona budou členské státy povinny vypracovat takový národní plán obnovy přírody, který skutečně zajistí zavedení opatření, dosažení konkrétních cílů pro každý ekosystém a učinné obnovení přírody v Evropě.

Sabien Leemans, vedoucí pracovník pro biologickou rozmanitost v evropské kanceláři WWF, řekl: „V rámci této iniciativy je třeba zajistit, aby se obnovitelné ekosystémy staly součástí evropského ekosystému. Budeme to opakovat tak dlouho, jak bude třeba. Věda mluví jasně -krize biologické rozmanitosti a klimatu jsou naléhavé a vzájemně propojené. Obnova přírody je dvojím řešením. Očekáváme, že ministři životního prostředí EU pozitivně podpoří tuto agendu, protože právě teď je ten správný okamžik pro návrat přírody ve velkém. Obnova přírody je naší nejlepší ochranou proti následkům změny klimatu a zajišťuje také bezpečí v rámci dostupnosti potravin.”

Co chce WWF?

WWF především vyzývá ministry životního prostředí EU, aby vyjádřili svou podporu zákonu o obnově přírody a deklarovali svůj závazek k včasnému jednání při zasedání rady “ENVI”.

Konkrétně se na tomto zasedání Rady životního prostředí zaměří na úroveň ambicí a cílů tohoto právního návrhu a nařízení o nezhoršování současného stavu. V tomto ohledu WWF vyzývá k posílení návrhu dvěma způsoby:

● Je třeba posílit zastřešující cíl: Zavést do roku 2030 účinná a plošná opatření k obnově alespoň 20 % pevniny a alespoň 20 % mořských oblastí v EU, a zajistit, aby všechny členské státy přispívaly spravedlivým a odpovědným dílem. Tím se zajistí rovné podmínky, kdy všechny země přispívají stejnou měrou, a zvýší se i flexibilita členských států.

● Je třeba urychlit proces zavedení těchto opatření, abychom dosáhli cílů obnovy jednotlivých ekosystémů. Potrvá nějakou dobu, než se projeví přínosy opatření na obnovu přírody, jako je například opětovné zavodnění odvodněných rašelinišť. Proto je třeba zavést tato opatření co nejdříve, aby bylo dosaženo cílů EU v oblasti klimatické neutrality do roku 2050.

Přísná ustanovení proti zhoršování stavu zajistí dosažení cílů jednotlivých členských států nejefektivněji možným způsobem a zároveň zaručí, že význačné finanční investice do obnovy zůstanou dlouhodobě rentabilní. Silné zásady zákazu zhoršování stavu také nabídnout příležitost k maximalizaci dopadu investic, jelikož obnovené lokality dále příspějí k cíli strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti ochránit 30 % rozlohy souše a moře v EU do roku 2030 (třetina z nich by měla být navíc přísně chráněna.)

COP15: Globální dohoda o biologické rozmanitosti byla schválena – EU musí následovat s přísným zákonem o obnově přírody

Montreal, Kanada/Brusel, Belgie (19. prosince) – Dnešní přijetí globálního rámce pro biologickou rozmanitost na konferenci COP15 v Montrealu zavazuje svět k zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti do roku 2030, což je globální cíl, který je označován za ekvivalent klimatického cíle 1,5 °C. WWF vítá cíl dohody zachovat alespoň 30 % půdy, sladkých vod a oceánů na celém světě a zároveň respektovat práva původních obyvatel a místních komunit a uznat přínos domorodých a tradičních území k dosažení tohoto cíle.

O dva roky později, než bylo plánováno, byla dnes v rámci Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti přijata 196 zeměmi dohoda o biologické rozmanitosti (tzv. Kunming-Montreal Agreement).

“Tato dohoda o jednotném globálním cíli bude vodítkem pro společná a okamžitá opatření k zastavení a zvrácení úbytku přírody do roku 2030. Stává se tak mimořádnou událostí pro všechny, kteří vyjednávali o globálním rámci pro biologickou rozmanitost a výhrou pro lidi i planetu. Je jasným signálem a musí se stát odrazovým můstkem pro budoucí postupy vlád, podniků a společnosti, jež povedou k přechodu na svět příznivý pro přírodu a zároveň podpoří opatření v oblasti klimatu a cíle udržitelného rozvoje,” vysvětluje Marco Lambertini, generální ředitel WWF International.

“Dohoda představuje významný milník pro ochranu naší přírody. Biologická rozmanitost nebyla nikdy tak vysoko v politické a obchodní agendě, ale její pomalé provádění a neschopnost mobilizovat slíbené zdroje ji mohou ohrozit. Chybí jí také povinný mechanismus, který by přiměl vlády k odpovědnosti za zvýšení opatření v případě, že cíle nebudou splněny. Nyní je třeba, aby tato dohoda byla okamžitě provedena, bez výmluv a odkladů,” dodává Lambertini.

Nyní bude nezbytné, aby země Montreálskou dohodu naplnily tím, že ji promítnou do ambiciózních národních plánů a politik. Země musí aktualizovat národní strategie a akční plány v oblasti biologické rozmanitosti tak, aby byly v souladu s globálním cílem: zvrátit úbytek biologické rozmanitosti do roku 2030.

“Tato dohoda bude pouze tak dobrá, jak dobrá bude její implementace. V EU máme nyní šanci vrátit přírodě její ráz přijetím silného a ambiciózního zákona o obnově přírody. Na zítřejším zasedání ministrů životního prostředí EU musí členské státy dostát duchu Montrealské dohody a vyjádřit jednoznačnou podporu návrhu Komise obnovit do roku 2030 nejméně 20 % pevniny a nejméně 20 % mořských oblastí EU, přičemž pro všechny ekosystémy budou stanoveny smysluplné cíle. Svět se bude dívat!” uvedl Sabien Leemans, vedoucí pracovník pro biologickou rozmanitost v evropské kanceláři WWF.

Zítra budou mít ministři životního prostředí EU první příležitost vyměnit si názory na návrh zákona EU o obnově přírody. Návrh, který Evropská komise předložila v červnu 2022, zahrnuje právně závazné cíle obnovy různých ekosystémů v celé EU a představuje obrovskou příležitost, jak naši degradovanou přírodu nasměrovat na cestu obnovy.

Jednou z nejspornějších otázek jednání COP15 byl finanční balíček na podporu úsilí o ochranu přírody v celosvětovém měřítku, a to zejména v rozvojových zemích.

WWF proto oceňuje závazek vlád odstranit dotace poškozující přírodu a širší závazek postupně a významně zvýšit úroveň finančních zdrojů do roku 2030 a mobilizovat nejméně 200 miliard USD ročně. To představuje zhruba zdvojnásobení oproti výchozímu roku 2020. Významným úspěchem je také závazek, že do roku 2025 budou mezinárodní finanční toky činit 20 miliard USD a do roku 2030 30 miliard USD.

WWF rovněž varuje, že cíl dohody zvrátit do roku 2030 úbytek biologické rozmanitosti by mohl být ohrožen, pokud se na národní úrovni nebudou řešit slabé formulace v kritických oblastech, jako je ochrana nedotčených ekosystémů a řešení neudržitelné výroby a spotřeby.