Společná tisková zpráva Hnutí DUHA, České společnosti ornitologické a WWF v Česku
Europoslanci a europoslankyně zatloukli další hřebík do rakve péče o přírodu a půdu v zemědělských dotacích
čtvrtek 25. dubna 2024
Evropský parlament včera 24. dubna podpořil návrh Evropské komise radikálně oslabit ekologické podmínky pro čerpání veřejných peněz ze zemědělských dotací v rámci Společné zemědělské politiky. [1] Pro návrh hlasovala také většina českých vládních i opozičních europoslanců a europoslankyň. Ekologické organizace hodnotí rozhodnutí jako skandální a nešťastný krok, který z pohledu ochrany přírody a krajiny zemědělské dotace vrací alespoň o 10 let zpět a ohrožuje udržitelnost zemědělství v době sílících dopadů klimatické změny.
Pro návrh hlasovali čeští europoslanci a europoslankyně ze všech stran (ODS, KDU-ČSL, ČSSD, ANO, SPD, TOP 09, STAN) kromě Pirátů, kteří hlasovali proti, a Niedermayera z TOP 09 a Knotka z ANO, kteří se zdrželi. Návrh již dříve podpořili i ministři členských států včetně ministra Výborného. Evropská komise jej tak může uvést v platnost.
Zemědělci tak opět až do roku 2028 nebudou muset vyčleňovat část orné půdy pro meze, remízky, úhory a další stabilizační prvky a v rámci EU budou moci opět rozšířit aplikaci pesticidů na více než 9 milionech hektarů půdy (plocha větší než Česko). [2] V Česku díky dosud platícímu nastavení v roce 2023 vzniklo 90 tisíc hektarů ploch, které podpořily biodiverzitu a adaptaci krajiny na klimatické extrémy. Tyto plochy mohou nyní zcela zaniknout, což by znamenalo oslabení podmínek před rok 2014. [3] Ekologické organizace proto vyzývají, aby podpora krajinných prvků a dalších stabilizačních ploch byla zachována nebo rozšířena alespoň v rámci dotačního nástroje tzv. celofaremního ekoschématu.
Zemědělci by také nemuseli střídat plodiny, ačkoli střídání plodin je zásadním opatřením např. pro omezování pesticidů a pro zdraví půd. [4] Podmínka byla přitom nastavena již tak velmi slabě. Místo toho by nyní mohli zemědělci podmínku plnit pouze tzv. diverzifikací neboli tím, že na všech svých plochách budou v jeden rok pěstovat víc než jednu plodinu. Tato podmínka platí již od roku 2014 a její přínos nebyl nijak dokázán. Ekologické organizace proto vyzývají, aby ministerstvo zemědělství naopak posílilo podporu lepších osevních postupů.
Návrh odmítli vědci, ekologické organizace i některé zemědělské organizace [5] a je zřejmé, že problémy zemědělců nevyřeší, ba naopak v dlouhodobém horizontu zhorší, protože zvyšují zranitelnost zemědělské krajiny.
Celý proces rozhodování o úpravě podmínek pro rozdělování zemědělských dotací, které představují třetinu rozpočtu EU, byl velmi netransparentní a uspěchaný. Evropská komise nevytvořila žádné hodnocení dopadů, konzultovala pouze čtyři zemědělské organizace a zohlednila pohled pouhých dvou z nich. V rámci Evropského parlamentu byla použita tzv. “urgentní procedura”, díky které nemusela být o návrhu vůbec vedena diskuze ve výborech nebo na plénu, a Evropská lidová strana (EPP) v pondělí prosadila hlasování o den dříve, než bylo plánováno. Celý legislativní proces trval pouhý měsíc. Evropské ekologické organizace jej označily za “nehorázný a nepřijatelný”. [6]
Martin Rexa, koordinátor zemědělské kampaně Tohle Žeru Hnutí DUHA, řekl:
„Evropský parlament se těsně před evropskými volbami rozhodl zaujmout postoj “po nás potopa” a daroval agroprůmyslové lobby dárek v ceně stovek miliard korun daňových poplatníků. Zapláče nad tím půda i živáčci v krajině a nakonec i zemědělci. Mnoho let dojednávaná pravidla se v řádu týdnů obrátila v prach. Je to výsměch voličům a zejména krátkozraký a nebezpečný krok tváří v tvář dopadům klimatické změny a ubývající biodiverzitě. Parlament i Evropská komise popřeli to, s čím do tohoto volebního období vstupovali, a místo kroku vpřed udělali několik vzad.”
Václav Zámečník, zemědělský specialista České společnosti ornitologické, řekl: „Existuje celá řada dílčích příkladů, které dokládají, že je možné hospodařit přírodě šetrnými způsoby a skloubitfunkční krajinu s produkcí. Ve všech těchto případech jsou na farmách plochy, které jsou pro přežívání živé přírody zásadní. Je skandální, že namísto obhajoby nutných environmentálních podmínek pro udržitelné hospodaření jsme svědky jejich oslabování.”
Alžběta Procházková, zemědělská expertka WWF v Česku, řekla:
„Evropa se prezentuje jako leader v obnově přírody, v ozdravení produkce potravin, v adaptaci na klimatickou změnu atd. Problém je, že zástupci evropské politiky nejsou schopni předat společnosti vzkaz o naléhavosti těchto problémů, o jejich důležitosti pro naši společnost. A tak když začne vycházet najevo, že hledání řešení vyžaduje úsilí a určitá omezení, Evropa pod heslem konkurenceschopnosti svou pozici leadera bez uzardění odkládá, zejména před volbami. A problémy zůstávají neřešené.”
[3] Od roku 2014 museli zemědělci vyčlenit alespoň 5 % tzv. ploch v ekologickém zájmu v rámci tzv. ozelenění. Jelikož ale např. studie Evropského účetního dvora ukázala, že opatření je neúčinné, byla podmínka od roku 2023 zlepšena. https://www.eca.europa.eu/en/publications?did=44179 Nyní nebude muset platit žádná podmínka.
Návrh v dopise předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyen odmítli také menší zemědělci z evropského hnutí Via Campesina a ekologičtí zemědělci z federace IFOAM. Ve společném dopise napsali, že návrh “pouze prohloubí nespokojenost v zemědělské komunitě, protože nepodporuje zemědělce ve zvyšování jejich odolnosti ani neřeší skutečné problémy, s nimiž se zemědělci potýkají” . https://www.eurovia.org/wp-content/uploads/2024/04/Letter_ECVC_IFOAMEU__CAP-simplification-rules_finalv.pdf
Lidstvo v současnosti čelí klíčovým výzvám: jak zajistit potravinovou a výživovou bezpečnost pro rostoucí počet obyvatel, zároveň udržet globální oteplování na úrovni 1,5 °C a zastavit ubývání rostlinných a živočišných druhů.
Řešení spočívá v transformaci potravinového systému. Chceme zajistit výživné a cenově dostupné potraviny pro každého, a to v souladu s globálními klimatickými a přírodními cíli.
S naším stravovacím scénářem “Zdraví talíř, zdravá planeta” směřujeme k dosažení těchto cílů. Klade důraz na zdravé a udržitelné stravování, které nevyžaduje drastické změny ve spotřebních návycích či nadměrné finanční náklady. Přechod na tuto stravu nejen zlepší naše zdraví a životní pohodu, ale také otevře dveře k transformaci zemědělství. Tím umožníme našemu potravinovému systému stát se klíčovým aktérem v budoucnosti s nulovými emisemi, přátelskému k přírodě.
Je reálné snížit emise uhlíku ve stravě tak, aby byl splněn klimatický cíl pro rok 2030, a zároveň přinést značné výhody pro životní prostředí.
DOPORUČENÉ ZMĚNY STRAVOVACÍH NÁVYKŮ
ZELENINA A OVOCE
Podíl zeleniny a ovoce by se v našem jídelníčku měl výrazně zvýšit. Jsou dobrým zdrojem vlákniny, pričemž potraviny rostlinného původu také přinášejí podstatné výhody pro životní prostředí. Pouze malá část Čechů zařazuje do svého jídelníčku pět porcí zeleniny a ovoce denně.
LUŠTĚNINY
Současný podíl luštěnin v našem jídelníčku je výrazně nižší, než by měl podle výživových doporučení pro středoevropský region být. Zvýšení příjmu luštěnin v rámci jídelníčku sestávajícího z větší části z rostlinné stravy může kompenzovat snížený příjem bílkovin a zároveň produkce luštěnin znamená snížení emisí skleníkových plynů.
POTRAVINY ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU
Podle jídelníčku, který doporučuje Livewell, by se množství masa a masných výrobků v českém jídelníčku mělo snížit o více než polovinu. Důrazně je doporučováno úplné vyloučení zpracovaného masa z jídelníčku. Na druhou stranu se doporučuje zvýšit spotřebu vajec, protože dodávají důležité živiny při relativně menším dopadu na životní prostředí.
RYBY A MOŘSKÉ PLODY
Ryby a mořské plody jsou důležitou součástí naší stravy. Tučné mořské ryby mají vysoký obsah omega-3 mastných kyselin s dlouhým řetězcem a jsou dobrým zdrojem vitamínu D. Aby se však předešlo zhoršujícímu se dopadu na rybí populace a mořská stanoviště, bude zásadní získávání ryb a mořských plodů z udržitelných zdrojů anebo alespoň ze zdrojů s nižší ekologickou stopou.
POTRAVIN S OBSAHEM OBILOVIN
Obiloviny jsou důležitým zdrojem energie a vlákniny v našem jídelníčku a také nám poskytují bílkoviny. Jakožto rostlinná potravina mají nižší dopad na životní prostředí, což z nich činí zdravou a udržitelnou alternative.
POTRAVINY S VYSOKÝM OBSAHEM TUKU, SOLI A CUKRU A ULTRAZPRACOVANÉ POTRAVINY
Ve středoevropském regionu konzumujeme příliš mnoho cukru a nasycených tuků. Nahrazení pro – duktů s vysokým obsahem tuku, soli a cukru výživnějšími potravinami včetně ovoce, zeleniny a celozrnných výrobků by přispělo ke zlepšení našeho zdravotního stavu a také by zaručilo, že vzácné přírodní zdroje budeme využívat pouze k výrobě výživově hodnotných potravin.
METODOLOGIE
Tato zpráva vychází z výzkumu, který v roce 2023 provedla společnost Blonk Consultants na zakázku WWF-CEE. Úplný popis použitých metod, zjištěných výsledků a předpokladů tohoto výzkumu naleznete v technické zprávě.
AUTOŘI
Julie Mokrá (Technická univerzita v Liberci), Eliška Selinger (Univerzita Karlova v Praze), Lenka Fryčová (WWF-CEE).
PODĚKOVÁNÍ
WWF-CEE děkuje společnosti Tesco Central Europe za poskytnutí finanční podpory na vypracování této zprávy. WWF-CEE a Tesco společně podporují posun k udržitelnější produkci a spotřebě potravin v Česku, Maďarsku a na Slovensku. Další podrobnosti o partnerství naleznete zde.
Praha 18. ledna 2024 – WWF včera představilo Příručku péče o půdu. Křest proběhl při slavnostním promítání mezinárodně oceňovaného dokumentárního filmu Život pod Zemí (Planet Soil) o pestrosti a důležitosti života půdních organismů pro zemědělskou produkci. Film uvedl jeho producent Ignas van Schaick. Příručku pokřtil přední půdní biolog a zároveň poradce českého prezidenta pro životní prostředí a udržitelnost Ladislav Miko. Cílem Příručky péče o půdu je přispět k udržitelnějšímu hospodaření a lepší ochraně naší zemědělské půdy.
Stav půd v České republice není uspokojivý. Více než polovina zemědělských půd čelí vodní erozi a více než 20 % půd je ohroženo erozí větrnou. Odborníci odhadují, že v důsledku zadržuje půda v Česku o 40 % méně vody, než by mohla. Půdy navíc trápí nadměrná kyselost, utužení podorničí, nedostatek klíčových živin a další problémy. Tyto faktory významně snižují výnosy, což posiluje klíčovou roli péče o půdu pro produkční a ekonomický úspěch zemědělských podniků. Například roční ztráty půdy vodní erozí ministerstvo zemědělství odhadlo až na 21 milionů tun ročně, přičemž finanční ztráty dosahují až 10 miliard ročně. Erozní ohrožení se navíc vlivem klimatických změn bude, podle všech očekávání, stupňovat.
Příručka Péče o půdu je uceleným průvodcem pro hospodaření s půdou. Umožňuje pochopení jejího stavu díky identifikaci zranitelných oblastí na pozemku a navrhuje příslušná opatření k ochraně půdy. Dále se zabývá správným používáním minerálních a přírodních hnojiv a poskytuje informace o vhodných opatřeních na zadržení vody v půdě. Příručka klade důraz na spolupráci mezi hospodářem a vlastníkem pozemku při péči o půdu a podporuje efektivní a udržitelné zemědělské postupy. Věnuje se také legislativním aspektům péče o půdu a analyzuje vztahy v dodavatelsko-odběratelských vztazích. Příručka poskytuje informace o dostupných dotacích, které lze využít v rámci ochrany půdy a směřuje čtenáře k relevantním zdrojům pro získání dalších informací. Příručku péče o půdu si můžete stáhnout zde.
Tento průvodce pro zemědělce ukazuje, že i když je půda zdrojem pomalu obnovitelným, úpravou zemědělských postupů můžeme významně přispět ke zlepšení jejího stavu.
Alžběta Procházková, zemědělská expertka WWF v Česku, zdůrazňuje: ,,Zdravá půda je základem dobré úrody a podmínkou stabilních výnosů a kvality plodin, ale také základem zdravé krajiny a podmínkou kvality a dostatku vodních zdrojů. Půda je také místem obrovské biodiverzity, jak dokládá i film Život pod zemí. Péče o půdu je základem ochrany zemědělské krajiny.”
Dominika Čermáková, expertka sdružení odborníků na poradenství v oblasti péče o půdu Vše pro půdu a spoluautorka Příručky péče o půdu: Dostatek kvalitní organické hmoty v půdě pozitivně ovlivňuje půdní strukturu. Optimální stav půdní struktury zajišťuje odolnost půdy vůči utužení i erozi a půda také lépe odolává klimatickým extrémům.
Eva Procházková, odbornice z nevládní organizace NUIK a spoluautorka Příručky péče o půdu: Příručka má za cíl pomoci zemědělcům snadněji se orientovat v problematice péče o půdu a vnímat ji i v jiných souvislostech, než byli doposud zvyklí. Obsahuje spoustu kontaktů na odborné instituce, které pomohou najít vhodné řešení a podat pomocnou ruku.
Příručku péče o půdu sestavili Alžběta Procházková (WWF), Dominika Čermáková (Vše pro Půdu), Eva Procházková (NUIK) a Vojtěch Kotecký (COŽP UK).
WWF-CEE děkuje společnosti Tesco Central Europe za poskytnutí finanční podpory na vypracování této příručky. WWF-CEE a Tesco společně podporují posun k udržitelnější produkci a spotřebě potravin v Česku, Maďarsku a na Slovensku. Další podrobnosti o partnerství naleznete zde.
Společná tisková zpráva Hnutí DUHA, České společnosti ornitologické a WWF v Česku
Ministr Výborný chce odložit potřebnou ochranu půdy proti erozi o další rok. Hrozí další oslabení ekologických ambic nových zemědělských dotací.
čtvrtek 11. ledna 2024
Ministerstvo zemědělství chce Evropskou komisi požádat o odklad nových podmínek pro účinnější ochranu půdy před vodní erozí v rámci zemědělských dotací z podzimu 2024 až na podzim 2025. Původně se přitom počítalo se začátkem platnosti od jara 2024. Důvodem odkladu je pomalá příprava implementace podmínek ze strany státu. Ekologické organizace s odkladem nesouhlasí. Žádají spuštění podmínek v přechodním režimu, který by pomohl zemědělcům i státu protierozní systém vyzkoušet a předejít budoucím problémům. Zároveň náhradou žádají o zvýšení ochrany životního prostředí v rámci jiných dotačních podmínek, jelikož se jedná už o několikáté oslabení ekologických ambic Společné zemědělské politiky.
Strategický plán Společné zemědělské politiky (SZP), schválený vládou v říjnu 2022, počítal od jara 2024 se sladěním podmínek dotací (tzv. DZES 5) s tzv. protierozní vyhláškou, podle které se snižuje přípustná potenciální ztráta půdy z ha ze 17 tun na 9 tun. [1] V rámci nově domluvených podmínek se má výměra orné půdy vyžadující protierozní ochranu rozšířit z 580 tisíc ha na 1,28 milionu ha z celkových 2,43 milionu ha. Na těchto plochách bude možné pěstovat erozně náchylné plodiny (např. kukuřice nebo řepka) výhradně s půdoochrannými technologiemi, které jsou oproti současnému nevyhovujícímu stavu účinnější.
V červenci 2023 se ministr Výborný dohodl s ministrem životního prostředí Petrem Hladíkem na odkladu na červenec 2024, který byl komentován jako “menší časový odklad”, díky kterému “budou mít [zemědělci] alespoň čas se na změnu připravit.” [2] Na podzim vláda požádala Evropskou komisi o změnu pravidel s účinností od 1. července 2024 s kladným vypořádáním. [3] Z důvodu pomalých příprav implementace na straně státu však nyní hrozí, že se pravidla naplno od podzimu spustit nepodaří. Ministerstvo zemědělství proto chce požádat Evropskou komisi o další odklad, tentokrát o celý rok. Z pěti let trvání tohoto období SZP by tak nové podmínky platily jen dva a půl roku.
Roční ztráty půdy vodní erozí přitom Ministerstvo zemědělství odhaduje potenciálně až na 21 milionů tun ročně, přičemž finanční ztráty dosahují až 10 miliard ročně. Erozní škody se vlivem klimatické změny navíc zvýší do roku 2030 až dvojnásobně. [4] Vodní erozí je ohrožena polovina zemědělsky obhospodařované půdy. Větrnou erozí, kterou stát zatím nijak koncepčně neřeší, je pak ohrožena třetina půdy.
Další odklad účinnějších protierozních pravidel by znamenal opětovné oslabení environmentálních ambic, které byly do Strategického plánu zakotveny. V únoru umožnila vláda po první dva roky zemědělcům obcházet povinnost vyčlenit část orné půdy pro přírodu a biodiverzitu. [5] Významně se také omezila povinnost maximální velikosti monokultur na 10 ha na půdě ohrožené erozí. Omezení se dle původního Strategického plánu mělo od tohoto roku rozšířit ze 4 na zhruba 16 % půdy [6], ale nedošlo k tomu.
Ekologické organizace nesouhlasí s dalším odkladem protierozních ochrany o celý rok. Pokud nelze podmínky spustit naplno od podzimu 2024, měly by být spuštěny v přechodním režimu, ve kterém by bylo možné “vychytat mouchy” pro plné spuštění. S myšlenkou přechodného, “zkušebního” režimu přišel přitom sám ministr Výborný např. v souvislosti s novým systémem kontrol AMS [7], jehož zavedení tento rok vystavilo zemědělce potížím. Vedle přechodného režimu je také potřeba snížené ekologické ambice kompenzovat v jiných oblastech. Ohroženost půdy erozí trvale vyřeší jen dostatečně pestrá krajina. Ministerstvo by proto mělo učinit konkrétní kroky k podpoře krajinných prvků, jako jsou meze nebo liniová zeleň, a dalších mimoprodukčních ploch, které mohou rozdělit velké erozně ohrožené lány v naší krajině. V současné době je jejich podpora silně nedostatečná.
Martin Rexa, koordinátor zemědělské kampaně Tohle Žeru Hnutí DUHA, řekl: „I když s opětovným odkladem protierozních pravidel zásadně nesouhlasíme, nechceme kvůli pomalému postupu státu přílišně zatížit zemědělce, kteří by nedostali dostatek času na přípravu na nová pravidla. Proto je potřeba systém spustit ve zkušebním režimu, což pomůže zemědělcům i státu, a zároveň zvýšit ekologické ambice v jiných oblastech. Odklad na podzim 2025 bez ničeho je ale neospravedlnitelný a neobhajitelný.”
Václav Zámečník, zemědělský specialista České společnosti ornitologické, řekl: „Problémy s erozí jsou jen jedním z mnoha důsledků necitlivých zásahů do krajiny v posledních desetiletích. Jakkoli je zřejmé, že bez dobré přípravy není možné nový systém spustit, další odklad posunu ke zdravější krajině by byl špatnou zprávou i s ohledem na stále viditelnější dopady klimatických změn. Dobře naplánovanou protierozní ochranou je navíc možné podpořit i biodiverzitu zemědělské krajiny, která má bohužel stále klesající trend. Pozitivní je nicméně fakt, že celá řada zemědělců už dnes přísnější protierozní ochranu praktikuje.”
Alžběta Procházková, zemědělská expertka WWF v Česku, řekla: „Monitoring Protierozní vyhlášky v praxi zachytí jen jednotky procent nastalých erozních událostí. Nové nastavení preventivních protierozních opatření (DZES 5) povede zemědělce k tomu, aby hospodařili na svých pozemcích s respektem ke kontextu místní krajiny a hydrologie a erozním událostem předcházeli. Tento přístup naše zemědělská krajina dlouhodobě postrádá. Na kvalitě půdy navíc přímo záleží její schopnost zachytit srážkovou vodu, a tedy i odolnost zemědělství vůči stále častějším srážkovým a teplotním výkyvům.
Poznámky: [1] https://eagri.cz/public/portal/-a31876—TvBUcDz6/strategicky-plan-spolecne-zemedelske-politiky-ceske-republiky-na-obdobi-2023-2027-schvalene-zneni-verze-1.3 Str.183 Podmínky DZES, neboli Dobrý zemědělský a environmentální stav, jsou základní podmínky, které musí plnit každý zemědělec, aby měl na zemědělské dotace nárok. Tzv. protierozní vyhláška je Vyhláška č. 240/2021 Sb. o ochraně zemědělské půdy před erozí. [2] https://eagri.cz/public/portal/mze/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/x2023_pro-hospodareni-na-erozne-ohrozenych.html [3] https://eagri.cz/public/portal/-a31870—bHs0x0GQ/strategicky-plan-spolecne-zemedelske-politiky-ceske-republiky-na-obdobi-2023-2027-schvalene-zneni-verze-2.1 Str. 77 [4] https://eagri.cz/public/portal/mze/puda/ochrana-pudy-a-krajiny/degradace-pud/vodnieroze-pudy [5] https://hnutiduha.cz/aktualne/vlada-potvrdila-vyznamne-oslabeni-podpory-biodiverzity-v-zemedelskych-dotacich [6] Omezení monokultur na 10 ha platí pro silně erozně ohrožené plochy (tzv. SEO). Dle původního Strategického plánu se měly tyto plochy rozšířit ze zhruba 60 tisíc hektarů na 400 tisíc. Nový protierozní systém však místo rozšíření SEO vytváří nové kategorie Mírně erozně ohrožené půdy s vyšším a s nižším rizikem (tzv. MEO 1 a MEO 2), čímž k rozšíření omezení monokultur na 10 ha nedojde. [7] https://eagri.cz/public/portal/mze/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/ministr-zemedelstvi-evropska-komise-musi-zmenit-pravidla-pro-kontroly-zemedelcu-prvni-rok-nove-szp-se-jejich-pocet-zdvojnasobil
Úplně první roční odhad ekonomické hodnoty vody a sladkovodních ekosystémů činí 58 trilionu USD – což odpovídá 60 % světového HDP.
Degradace řek, jezer, mokřadů a vodonosných vrstev ohrožuje jejich ekonomickou hodnotu a nenahraditelnou úlohu při zajišťování nejen potravinové bezpečnosti, ale i zdraví lidí a celé planety.
U příležitosti Světového dne potravin WWF aktivně vyzývá podniky, aby se bezodkladně ujaly vedení transformace potravinářského průmyslu a přijaly “Principy WWF pro udržitelné potravinové systémy ve střední Evropě.”
16. října (Budapešť, Bratislava, Praha) – Voda, nejcennější a zároveň nejpodceňovanější světový zdroj, je jádrem narůstající globální krize, která ohrožuje nejen potravinovou bezpečnost, ale i zdraví lidí a celé planety, varuje nová zpráva WWF. Zpráva Vysoká cena levné vody, která byla vydána u příležitosti Světového dne potravin, odhaluje drsnou skutečnost: roční ekonomická hodnota vody a sladkovodních ekosystémů se odhaduje na 58 trilionů dolarů, což odpovídá 60 % celosvětového hrubého domácího produktu (HDP)*.
Zpráva uvádí, že přímé ekonomické užitky, jako je spotřeba vody pro domácnosti, zavlažované zemědělství a průmysl, dosahují minimálně 7,5 trilionu USD ročně.
Odhaduje také, že neviditelné přínosy – mezi něž patří čištění vody, zlepšování zdraví půdy, zadržování uhlíku a ochrana komunit před extrémními povodněmi a suchem – jsou sedmkrát vyšší a dosahují přibližně 50 trilionů dolarů ročně. Světové sladkovodní ekosystémy se však nacházejí v úpadku, což představuje stále větší riziko pro tyto hospodářské ukazatele.
Od roku 1970 svět přišel o třetinu zbývajících mokřadů, zatímco populace sladkovodních volně žijících živočichů klesly v průměru o 83 %. Tento katastrofální trend přispěl k tomu, že stále více lidí čelí nedostatku vody a potravinové nejistotě, protože řeky a jezera vysychají, zvyšuje se znečištění a ubývá zdrojů potravin, například ze sladkovodního rybolovu.
V povodí Dunaje bylo ztraceno 80 % záplavových oblastí, které mají zásadní význam pro zmírnění rizika povodní a sucha, doplňování podzemních vod a filtraci vody. V současné době si zachovává přirozený nebo přírodě blízký stav pouhých 16 % řek v povodí Dunaje a méně než 20 % je ve stavu podobajícím se přirozenosti nebo mírně pozměněném.
Mezi hlavní hrozby pro řeky a záplavová území patří neudržitelné zemědělské postupy. Podle Světové banky se na zemědělství v současnosti spotřebuje více než 70 % vody, kterou lidstvo využívá.
Nadměrné čerpání vody pro zavlažování plodin snižuje množství vody dostupné pro jiné účely, například pro přirozené toky podporující rybolov, a přispívá k nedostatku vody. Intenzivní zemědělská půda zabírá území bývalých záplavových oblastí, což má za následek snížení schopnosti říčních systémů čistit vodu a snížit riziko povodní a sucha. Nadměrné používání hnojiv mezitím způsobuje rozsáhlé znečištění, které ovlivňuje povrchové a podzemní vody.
“Ohrožení říčních systémů je hrozbou pro potravinovou bezpečnost. Pouze ochrana a obnova řek a jejich současných i bývalých záplavových území a zadržování vody v krajině pomocí přirozených opatření na retenci vody, nám může pomoci udržet produktivitu zemědělských systémů i do budoucna. Abychom toho dosáhli, musíme podporovat přírodě prospešnou produkci potravin, zachovat volně tekoucí řeky, uplatňovat udržitelné postupy využívání půdy, které se lépe přizpůsobí přírodním podmínkám a usnadní přirozené zadržování vody, a přijmout stravovací návyky, které sníží poptávku po produktech zatěžujících sladkovodní zdroje,” říká Irene Lucius, regionální ředitelka ochrany přírody WWF-CEE.
“Nejenže naše současné postupy výroby potravin poškozují sladkovodní ekosystémy, ale jsou také označovány za hlavního přispěvatele ztráty biologické rozmanitosti a změny klimatu. Způsobují erozi půdy a snižují schopnost krajiny vyrovnat se s nedostatkem vody a suchem. Přesto právě potravinářský průmysl dokáže přispět k pozitivní změně, pokud přijme osvědčené postupy pro udržitelnost,” dodala Lucius.
U příležitosti Světového dne potravin připomíná environmentální organizace podnikům Principy WWF pro udržitelné potravinové systémy ve střední Evropě. Tato doporučení založená na vědeckých poznatcích mají podpořit obchodní řetězce, zpracovatele a výrobce potravin na jejich cestě k udržitelnosti. V dokumentu jsou stanoveny konkrétní cíle v sedmi kritických enviromentálních oblastech:
Klima: Snížení emisí skleníkových plynů ve všech oblastech v souladu s vědecky podloženým cílem 1,5 stupně.
Plýtvání potravinami: snížení ztrát potravin a plýtvání potravinami o 50 % ve všech fázích dodavatelského řetězce do roku 2030.
Obaly: 100 % recyklovatelných obalů, žádné nadbytečné obaly. Všechny materiály jsou získávány udržitelným způsobem a maximálně se využívá recyklovaných materiálů.
Odlesňování a přeměna půdy: dodavatelské řetězce zemědělských komodit jsou 100% bez nutnosti odlesňování a další přeměny půdy.
Zemědělství: konkurenceschopné a udržitelné zemědělství schopné zadržovat vodu v krajině a podporovat biologickou rozmanitost a zároveň zamezit degradaci půdy a úniku živin.
Rybolov a akvakultura: 100 % mořských plodů z udržitelných zdrojů do roku 2030. Používá se pouze certifikovaných zdrojů mořských plodů.
Strava: zvýšení podílu rostlinných potravin v průměrném jídelníčku.
Dokument obsahuje také doporučená opatření a advokační priority podřízené jednotlivým cílům. Více informací o zásadách naleznete zde.
Zdá se, že potravinový a zemědělský systém EU se nachází ve stavu neustálé krize, kdy se klimatické, geopolitické nebo hygienické výkyvy vzájemně prolínají a vystavují výrobce, dodavatelské řetězce i spotřebitele stále většímu tlaku. Reakce na tyto výzvy se dosud soustředila na ad hoc a často krátkodobá řešení. Je však stále jasnější, že transformace potravinových systémů je nezbytná pro zajištění naší schopnosti dlouhodobě produkovat potraviny, ukončit hlad a zlepšit stravování a řešit četné globální environmentální krize. Toho lze dosáhnout pouze prostřednictvím strukturální transformace společné zemědělské politiky EU (SZP). Podpora spravedlivého přechodu ke skutečné sociální, hospodářské a environmentální udržitelnosti v zemědělském odvětví by měla být smyslem budoucí zemědělské politiky EU. To vyžaduje jasný posun, aby se rozpočet, nástroje a administrativní systémy SZP přeorientovaly na tento nový zastřešující cíl a vizi formulovanou prostřednictvím společné zemědělské a potravinové politiky a politiky hospodaření s půdou.
Základem této nové politiky by měly být následující prvky:
Investování v plném rozsahu do této přeměny
Ukončení necílených škodlivých dotací
Zavedení spravedlivého mechanismu přeměny a spravedlivých podmínek pro zemědělce
Zaměření na výkonnost a odpovědnost
Stanovení nového udržitelného řízení potravinového systému
Změna přístupu k řízení rizik: od zvládání k prevenci
Společný tiskový komentář Hnutí DUHA, České společnosti ornitologické a WWF Central and Eastern Europe
Agrární komora svým postojem proti přírodě škodí zemědělcům, kteří s krajinou a půdou nakládají poctivě
pondělí 21. srpna 2023
Agrární komora vydala 17. srpna 2023 tiskovou zprávu “Kvůli povinným úhorům může klesnout výroba chleba v Česku o 160 milionů bochníků“, ve které se tvrdě vymezila vůči vyčleňování tzv. neprodukčních ploch, podmínce zemědělských dotací v nové Společné zemědělské politice (SZP). [1] Environmentální organizace považují použité argumenty za zavádějící a demagogické. Podle nich jsou takové snahy Agrární komory škodlivé a slepé vůči problémům, kterým zemědělské hospodaření čelí. Zbytečně polarizují zemědělskou i širokou veřejnost, aniž by přinášely konstruktivní řešení. Ignorují také fakt, že dotace, na které je podmínka navázaná, jsou veřejnými finančními prostředky, které mají zajistit udržitelné zemědělské hospodaření a finančně kompenzují zemědělce za plnění požadovaných podmínek.
Česká zemědělská krajina částečně přišla oschopnost odolávat dopadům probíhajících klimatických změn, a to vinou nešetrných zásahů v druhé polovině 20. století (scelování polí, odstranění krajinných prvků nebo odvodnění krajiny) a v důsledku intenzifikace hospodaření právě díky dotacím ze SZP po roce 2004 [2]. Zároveň sledujeme neustálý pokles početnosti i druhové pestrosti celé řady rostlinných a živočišných druhů. Právě nové podmínky zemědělských dotací se přitom snaží stav krajiny zlepšit a jsou pro českou krajinu jednoznačně více příležitostí než hrozbou.
Martin Rexa, koordinátor zemědělské kampaně Hnutí DUHA, k tomu řekl: “Agrární komora zbytečně poštvává své členy proti správným snahám podpořit ozdravení půdy, zastavit alarmující úbytek biodiverzity, snížit znečištění vod pesticidy a adaptovat krajinu na dopady klimatické změny. Zjednodušuje a manipuluje fakty, bagatelizuje problémy, kterým krajina i zemědělství čelí. Tím svým členům reálně škodí, protože proti nim poštvává i veřejnost, která je právoplatně znepokojena současným stavem. Chápeme že zemědělci mohou tzv. neprodukční plochy vnímat jako komplikaci a je potřeba je lépe podpořit, ale cestou není je takto nesystémově odmítat.”
“Snahy o zlepšení stavu zemědělské krajiny přináší každá nová reforma SZP, ale i přes jednoznačné doklady o jejich potřebnosti ze strany vědců a veřejnou poptávku veřejnosti se stále nedaří nastavit takové podmínky zemědělských dotací, aby se podařilo zvrátit dosavadní negativní dopady hospodaření na krajinu. Jedním z důvodů je i postoj zemědělských organizací hájících zejména intenzivní zemědělskou praxi jak na národní úrovni, tak i na úrovni EU. Tisková zpráva Agrární komory plná nepřesností a zavádějících tvrzení je toho dokladem,” doplnil zemědělský specialista České společnosti ornitologické Václav Zámečník.
“Skutečné problémy, které v dlouhodobé perspektivě ohrožují potravinovou bezpečnost Česka a Evropské unie, jsou degradované přírodní zdroje – voda a půda, klimatická změna a úbytek biodiverzity. Přijít s takovýmto strašením v době, kdy extrémy počasí ohrožují úrodu po celém světě, je nevkusné. Je třeba hledat smysluplná řešení pro krajinu a zemědělství a ne se zarytě držet starých pořádků,” podotýká Alžběta Procházková ze Světového fondu na ochranu přírody.
“Je také vidět, že významně selhávají Ministerstva zemědělství a životního prostředí, když nejsou stále schopny vysvětlit mnohým zemědělcům, proč jsou plochy pro přírodu v naší krajině, která utrpěla v minulých desetiletích obrovské šrámy, potřebné. A co by znamenalo nejednat a spoléhat na to, že se současným převažujícím modelem hospodaření se nám důsledky klimatické změny nebo úbytku biodiverzity zázračně vyhnou,” dodává Martin Rexa.
Agrární komora se tímto útokem pravděpodobně snaží v souladu se svou mateřskou evropskou asociací COPA-COGECA [3] zajistit další odložení ekologických požadavků i pro příští rok. S těmito snahami se bohužel potkává s Ministerstvem zemědělství, které na červnovém zasedání Rady Evropské unie požádalo s dalšími státy Evropskou komisi o to samé. [4]
Citace Agrární komory (neseřazené chronologicky) a jejich zpochybnění:
“Nová povinnost vyčlenit tzv. „neprodukční plochy“ spočívá v tom, že nejméně čtyři procenta půdy, kterou zemědělec vlastní nebo si pronajímá a kde by se jinak pěstovaly obiloviny nebo olejniny, nelze obdělávat.” “Zemědělci se museli v letošním roce vyrovnat s novými pravidly, podle kterých musí vyjmout z hospodaření nejméně čtyři procenta orné půdy například na úhory, ochranné pásy a další krajinné prvky. Na této části pole nemohou provádět žádné produkční činnosti.” “Tyto ambiciózní požadavky na pěstitele, které má Česko nastavené mnohem přísněji než v mnoha ostatních členských zemích Evropské unie, mohou ve výsledku prodražit výrobu potravin, což si jistě nepřejí tuzemští producenti, ani zákazníci. Považujeme za nespravedlivé a nerovné, že si některé státy vyjednaly výjimky z dodržování pravidel, která musíme plnit my – čeští zemědělci.”
Ve skutečnosti stačí vyčlenit pouze 3 % půdy, ze které za současných podmínek zemědělec nemůže sklidit produkci. [5] Na dalších 4 % lze pěstovat meziplodiny nebo plodiny vázající dusík (např. vojtěška), které lze např. jako krmivo použít. Alternativní možností je vyčlenit jen 4 % úhorů, ochranných pásů a krajinných prvků.
Oproti jiným státům Česká republika umožnila zemědělcům přeměnit úhory z luk a pastvin, [6] ačkoli evropská podmínka je mířená na podporu v rámci orné půdy. Podmínky jsou tak proti evropskému standardu naopak rozvolněny. Naštěstí se nakonec podařilo tuto výjimku omezit jen do roku 2025.
Zemědělské organizace si také oproti původním návrhům vymohly v rámci tzv. celofaremního ekoschématu počítat mezi úhory tzv. zelené úhory, které mohou spočívat v osetí jen jednou rostlinou, např. trávou. Jejich přínos pro biodiverzitu je tak oproti tzv. nektarodárným úhorům výrazně nižší.
“V praxi to znamená to, že se zde volně rozrůstají jakékoliv rostliny a množí různí živočichové včetně plevelů a škůdců, kteří následně ničí úrodu na celém poli.”
Protipřírodní model implicitně navrhovaný Agrární komorou, tedy intenzivně obhospodařovaná pole a krajina bez jakýchkoli krajinných a přírodních prvků, v kterých by se mohli “množit různí živočichové”, je představa apokalypticky holé agroprůmyslové krajiny a naprosté popření reality toho, že zemědělské hospodaření může fungovat jen díky přírodním procesům. Je také popřením různých státních strategií a koncepcí, které o potřebě obnovovat krajinné prvky a krajinnou pestrost hovoří. [7] Že si takovou představu dovolí vedení zákonem ustanovené a státem podporované instituce komunikovat, je alarmující.
Zemědělci mají možnost úhory sami osít rostlinami z velmi širokého výběru a dokonce mohou každý rok úhor rozorat a založit znovu.
Plochy pro přírodu a biodiverzitu okolo polí stabilizují nebo i zvyšují výnosy plodin skrze zajišťování podpůrných funkcí, jako je opylování, podpora predátorů tzv. škůdců aj. (viz níže). [8] Naopak, rozsáhlé monokultury bez jakýchkoli přírodních prvků jsou nejnáchylnější k rychlému a nekontrolovanému rozšíření tzv. škůdců. Tomu přispívá také časté pěstování plodin po sobě a nevhodné osevní postupy.
“V následujícím roce tak může dojít podle analýzy Agrární komory ČR k úbytku přibližně 86 tisíc hektarů produkční zemědělské půdy. “
Mluvit o úbytku produkční půdy je zcela zavádějící, jelikož na úhorových plochách nebo v krajinných prvcích se půda může naopak částečně vzpamatovat z intenzivního využívání půdy (není možné zde používat pesticidy ani umělá hnojiva),zlepšit své produkční schopnosti a jako útočiště pro užitečné půdní organismy pozitivně ovlivnit i okolní půdu. Úhory je přitom možné po roce až dvou přesouvat.
Mezi lety 1948–1989 bylo rozoráno 270 000 ha luk a pastvin, 145 000 ha mezí (tj. 800 000 km), 120 000 km polních cest, odstraněno bylo 35 000 ha lesíků, hájků, remízků a 30 000 km liniové zeleně. [9]
Vhodně umístěné úhory s pestrou skladbou rostlin mohou plnit mnohé ekologické podpůrné funkce, jako je ochrana půdy před erozí, podpora opylovačů, podpora predátorů škůdců, zádrž vody a adaptace krajiny na dopady klimatické změny atd.
“Z této plochy by mohlo být podle analýzy Agrární komory České republiky vyrobeno například 160 milionů bochníků chleba nebo krmivo pro 170 tisíc prasat.”
“Podle aktuální struktury plodin tak nebudou zasety obiloviny na 47 tisících hektarech (především pšenice a ječmen), některé olejniny na 13,5 tisíci hektarech a pícniny v čele s kukuřicí na zeleno mohou přijít o přibližně 16 tisíc hektarů osevní plochy. … S tím bude následně spojený pokles sklizně pšenice o zhruba 185 tisíc tun, ječmene o bezmála 70 tisíc tun, řepky o 46 tisíc tun, pícnin o 160 tisíc tun, kukuřice na zrno o téměř 22 tisíc tun a cukrové řepy bude méně o takřka 150 tisíc tun.”
“Snížení objemu výroby chleba nebo krmiv pro prasata jsou pouze dva typické příklady z mnoha, které ilustrují, že úbytek osevní plochy některých plodin může mít poměrně zásadní vliv na tuzemský maloobchod s potravinami. Můžeme si potraviny ve větší míře dovážet … spotřebitel bude vystaven ještě většímu kolísání cen, než jakému čelil v roce minulém, kdy se dále propadala soběstačnost ve výrobě potravin, a naopak zvyšovala závislost na dovozech.”
Česká republika je z hlediska obilovin soběstačná ze 157 % (pšenice 190 %, ječmen 130 %), z hlediska cukrové řepy ze 137 %, z hlediska řepky olejné ze 108 %. [10] Ani jeden z avizovaných údajných poklesů produkce tak neohrozí soběstačnost ČR.
Většina v EU vypěstovaných obilnin je použito jako krmivo pro dobytek. [11] V ČR bylo 45 % spotřebované pšenice, 42 % spotřebovaného ječmenu, 79 % spotřebované kukuřice na zrno použito jako krmivo. [10] Evropská spotřeba masa je příliš vysoká z hlediska zdravotního i ekologického a přispívá zhoršování klimatické změny. [12]
Jak ukázaly poslední roky, výkyvy v cenách potravin odvisí od zcela jiných příčin než od ekologických podmínek dotací. Jde zejména o výkyvy v cenách fosilních paliv, ze kterých pochází vnější vstupy do zemědělství (umělá hnojiva, pohonné hmoty atd.) nebo spekulace na trzích s potravinami.
Výnosy plodin jsou zároveň v současné době mnohem více ovlivňovány dopady klimatických změn skrze nepříznivé počasí a nedostatečně adaptovanou krajinu. Např. kvůli loňskému suchu klesla produkce kukuřice na zrno o 35 %. [13] Klimatická změna bude zásadním faktorem v ohrožení potravinové bezpečnosti v budoucích letech. [14]
Demagogický argument porovnávající potenciálně vyrobené chleby oproti tzv. neprodukčním plochám není nový. Byl používán např. v Rakousku v minulém roce v (úspěšné) snaze oslabit ekologické požadavky pod záminkou výkyvů spojených se začátkem války na Ukrajině. Jak se však poté ukázalo, jen na 0,6 % neprodukčních ploch uvolněných pro produkci byla pěstována pšenice, z které se potenciálně mohl chleba vyrobit. Naprostá většina ploch byla použita pro pěstování krmiv pro dobytek. [15]
[2] Reif J. & Vermouzek Z., 2019: Collapse of farmland bird populations in an Eastern European country following its EU accession. Conservation Letters 2019, doi: 10.1111/conl.12585.
[3] https://copa-cogeca.eu/press-releases Tisková zpráva ze 17. července. Zde sama COPA-COGECA přitom varuje před výrazným poklesem produkce v tomto roce právě kvůli extrémnímu počasí napříč Evropou.
PŘÍRUČKA PÉČE O PŮDU Přehledné informace o tom, jak pečovat o půdu tak, aby byla dlouhodobě zdravá a produkční. Přehled řešení, zdrojů, tipů i dotačních titulů pro ochranu půdy.
Příručku jsme zveřejnili 17.1.2024 u příležitosti promítání jedinečného filmu o životě v půdě Planet soil. Více v tiskové zprávě.
PARTNEŘI Na zpracování půdního manuálu spolupracovaly tyto organizace
WWF-CEE děkuje společnosti Tesco Central Europe za poskytnutí finanční podpory na vypracování této příručky. WWF-CEE a Tesco společně podporují posun k udržitelnější produkci a spotřebě potravin v Česku, Maďarsku a na Slovensku. Další podrobnosti o partnerství naleznete zde.
Společná tisková zpráva Hnutí DUHA, České společnosti ornitologické a WWF Central and Eastern Europe
Ministerstvo zemědělství navrhuje znovu oslabit klíčové požadavky na ekologii v zemědělských dotacích – zhorší tím dopady klimatické změny i úbytek biodiverzity
středa 28. června 2023
Česká republika na včerejším jednání Rady EU pro zemědělství a rybolov požadovala s šesti dalšími státy, aby i pro rok 2024 byly významně omezeny zásadní ekologické podmínky pro čerpání dotací ze Společné zemědělské politiky. [1] Důvodem má být nepříznivé počasí, které negativně ovlivňuje hospodaření v některých evropských zemích, a přetrvávající dopady války na Ukrajině. Podobné výjimky byly přitom jako údajně výjimečné vydány již v minulém a letošním roce. [2] Ekologické organizace považují tento postup za nepřijatelný.
Zemědělské dotace SZP jsou podmíněny souborem pravidel, které mají omezit negativní vlivy zemědělství na životní prostředí (tzv. Dobrý zemědělský a environmentální standard, DZES). Jedna z výjimek v rámci podmínky DZES 8 by umožnila i v roce 2024 na půdě ležící ladem pěstovat potraviny a používat pesticidy. Půda ležící ladem je přitom spolu s biopásy, mezemi, mokřady nebo remízky zásadní pro zastavení úbytku biodiverzity nebo ochranu půdy. Podmínka DZES 8 požaduje po zemědělcích, čerpajících dotace, vyčlenit alespoň 3 % půdy pro tyto tzv. neprodukční plochy.
Podobně navrhuje ministerstvo zemědělství zneplatnit podmínku střídání plodin (DZES 7). To je přitom základní způsob, jak snižovat spotřebu pesticidů nebo chránit půdu před degradací, a v ČR jsou často nevhodné plodiny pěstovány i několikrát po sobě. Analýza VÚMOP přitom odhalila, že více jak 60 % zemědělců pěstuje tzv. zlepšující plodiny pouze na 0 – 5 % výměry půdy, ačkoli dle dobré praxe by se mělo zastoupení pohybovat na 20 %. Česko také požaduje umožnit rozorávání pastvin, aby bylo uvolněno místo k intenzivnější produkci potravin.
Na jednání Rady EU se proti udělování výjimek postavil komisař Janusz Wojciechowski, který v souladu s vědeckým poznáním upozornil, že “negativní dopad výjimek zdrží přechod na odolnější zemědělství”. [3] Proti udělování výjimek se také postavilo přes 110 ekologických organizací, které poukázaly mj. na to, že např. v roce 2022 bylo na zrušených úhorech pěstováno v naprosté většině krmivo pro dobytek a ne potraviny pro lidi. [4] Proti výjimkám se také postavili vědci, kteří upozornili, že “opouštění cílů udržitelnosti nás před současnou krizí neochrání; naopak ji zhorší a učiní trvalou.” [5]
Odklady DZES nejsou jediným krokem, kterým ministerstvo zemědělství oslabuje ekologické ambice nových zemědělských dotací. V březnu umožnila zemědělcům obejít povinnost vyčlenit část orné půdy pro přírodu a biodiverzitu tím, že zemědělci mohli tzv. neprodukční plochy vyčlenit v rámci luk a pastvin. [6] Oslabena byla také podmínka omezení velikosti monokultur na 10 ha na silně erozně ohrožených plochách. Podle posledních informací panuje také nejistota, jestli se od roku 2024 zlepší ochrana před vodní erozí, jak předpokládá schválený Strategický plán SZP.
Martin Rexa, koordinátor zemědělské kampaně Hnutí DUHA, řekl:“Ministerstvo zemědělství prokazuje velmi krátkozraký přístup, když potřebnost výjimek odůvodňuje zhoršeným počasím v některých zemích. S prohlubující se klimatickou krizí už totiž nelze očekávat, že zažijeme mnoho let bez výjimečného počasí. To se stane spíše pravidlem. Naopak se ukazuje velká nepřipravenost naší i evropské krajiny na dopady klimatické krize. Právě proto potřebujeme vytvářet nové plochy pro přírodu, právě proto potřebujeme lépe pečovat o půdu. Je alarmující, že si toto ministerstvo zemědělství neuvědomuje a dělá kroky přímo proti tomu.”
Alžběta Procházková, zemědělská expertka WWF Central and Eastern Europe, řekla:“Zemědělská politika i politika životního prostředí sice z různých pozic, ale obě zásadním způsobem ovlivňují zemědělskou krajinu. Úzká spolupráce těchto resortů je proto nezbytná. Pan Marek Výborný se právě ujímá vedení Ministerstva zemědělství. Co asi chce MZe tímto návrhem vzkázat Ministerstvu životního prostředí? Své environmentální požadavky na zemědělskou krajinu si strčte zase na rok za klobouk? Tento přístup by neměl ministr Hladík akceptovat. Doufáme, že se oběma ministrům podaří otevřít v otázkách problémů zemědělské krajiny konstruktivní meziresortní diskusi.”
Václav Zámečník, zemědělský specialista České společnosti ornitologické, řekl:“Pokud chceme udržitelně zemědělsky hospodařit v krajině, musíme se začít lépe starat o přírodní zdroje – půdu, vodu a biodiverzitu. Pouze zdravá a funkční krajina dokáže produkovat potraviny i v nových podmínkách, kterým čelíme v důsledku klimatických změn. I proto se v roce 2020 27 zemí EU přihlásilo k tzv. Zelené dohodě, jejíž součástí je do roku 2030 zajistit na 10 % zemědělské půdy neprodukční prvky s vysokou rozmanitostí nebo navýšení výměry ekologického zemědělství na 25 % celkové zemědělské plochy. Současné snahy ministerstva zemědělství příliš naděje na tolik potřebnou změnu krajiny nepřináší.”
Ministr Nekula na poslední chvíli významně oslabil podporu biodiverzity
21.02.2023: Společná tisková zpráva Hnutí DUHA, České společnosti ornitologické a WWF Central and Eastern Europe.
Vyčlenění alespoň tří procent orné půdy pro přírodu a biodiverzitu mělo být hlavní novou ekologickou podmínkou pro dotace ze Společné zemědělské politiky. Opatření mělo napomoci řešit alarmující úbytek biodiverzity, vyčerpání půdy a potřebu adaptovat krajinu na klimatické změny. Ministerstvo zemědělství však na středeční jednání vlády po netransparentní přípravě a na poslední chvíli předkládá ke schválení nařízení, které zemědělcům umožní povinnost obejít. [1] Ekologické organizace považují kroky ministerstva za neakceptovatelné.
Nařízení umožní, že zemědělec si nově bude moci tzv. “neprodukční” plochy (krajinné prvky, úhory atd.) čistě formálně vyčlenit z luk a pastvin místo z orné půdy, aniž by se v krajině cokoli fyzicky změnilo. Mnozí zemědělci tak v rámci vyčlenění těchto tří procent nebudou muset vytvořit žádné nové plochy na orné půdě. Právě ve zpestření rozsáhlých ploch orné půdy novými prvky byla hlavní naděje a smysl opatření. Již tak slabé ambice zemědělských dotací by schválením dostaly velkou ránu a sliby z programového prohlášení vlády o vyčlenění 10 % zemědělské plochy pro přírodu do roku 2030 by se rozplynuly. Zemědělci navíc za plnění této podmínky získají peníze nejen v rámci základních plateb, ale i v rámci speciální environmentální platby, tzv. celofaremního ekoschématu, jehož cílem by mělo být významně zlepšit stav životního prostředí v zemědělské krajině. [2] Stav životního prostředí se přitom nadále zhoršuje, ubývá např. polního ptactva, půda je stále více ohrožena erozí. [3]
Podle ekologických organizací je skandální také netransparentní postup, kterým ministerstvo na poslední chvíli změnu prosadilo. Do mezirezortního připomínkového řízení v prosinci minulého roku ještě vložilo podobu nařízení, které vyčlenění ploch z luk a pastvin neumožňovalo. Vyhovělo až připomínkám zemědělských organizací, o takto zásadní změně však pak již veřejně neinformovalo a neumožnilo o ní diskuzi. [4] Podle výroku ministerstva zemědělství o změně vědělo i ministerstvo životního prostředí, ale nepodařilo se mu dosáhnout významnějších úprav. [5] Změna nařízení umožní převést louky a pastviny na tzv. zelené úhory, což není nic jiného než travnatý porost, který se pouze nesmí hnojit, poséct či spásat. Samotnou možnost vyčlenit jako plochu pro přírodu zelené úhory přitom ministerstvo minulý rok umožnilo také až po tlaku zemědělců. Původně navrhovalo pouze tzv. nektarodárné kvetoucí úhory. Tyto změny tak umožnily hlavní ekologický prvek nových zemědělských dotací postupnými kroky významně rozmělnit. Tato změna přitom není jediným oslabením ekologických ambicí v posledních týdnech. Podobně netransparentně také ministerstvo rozhodlo o omezení povinnosti maximální velikosti monokultur na 10 ha na půdě ohrožené erozí. Oproti původním 4 % orné půdy se nyní bude vztahovat zhruba jen na 2,5 %. Omezení se naopak původně mělo od roku 2024 rozšířit na zhruba 16 % půdy.
“Zdálo se, že co posvětila Evropská komise, už je dané a pro tuto chvíli neměnné. Ministerstvo zemědělství mluvilo o nutnosti naplnění ducha environmentálních opatření. Zdánlivě drobné úpravy předkládaného nařízení vlády však přinášejí významnou změnu a ducha opatření jednoznačně vykrádají. Zdá se, že se na polích ani v novém období Společné zemědělské politiky mnoho nových druhově pestrých prvků neobjeví.”
Alžběta Procházková, zemědělská expertka WWF Central and Eastern Europe
Martin Rexa, koordinátor zemědělské kampaně Tohle Žeru Hnutí DUHA, řekl: „Vlk se nažere a koza zůstane celá. Nic jiného tato změna provedená na poslední chvíli není. Plochy pro přírodu vzniknou na papíře, ale v krajině se v podstatě nic nezmění. Jsme postupem ministerstva zemědělství skutečně šokováni. Zkrátka přijdou nejen polní ptáci, včely nebo zajíci, ale také občané, kteří tyto dotace platí a kteří budou čím dál víc doplácet na to, že stát takto uhýbá z řešení, která kvůli klimatické změně i úbytku biodiverzity musíme udělat.”
Václav Zámečník, zemědělský specialista České společnosti ornitologické, řekl: „Práce na nové zemědělské politice začaly už v polovině roku 2018. Měla přinést zlepšení environmentálního stavu zemědělské krajiny a právě do povinného vymezení neproduktivních ploch vkládaly ochranářské organizace velké naděje. Po 4 a půl letech jednání a schválení dokumentu v Bruselu předkládá Ministerstvo zemědělství ústupek, který ocení možná někteří zemědělci, ale k oživení orné půdy nepřispěje.”
Poznámky: [1] https://odok.cz/portal/zvlady/jednani-detail/2023-02-22/ 3. položka. Jedná se o nařízení vlády307/2014 Sb., o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů. Jedná se o změnu znění § 3 odst. 4: “(4) Úhorem se rozumí zemědělsky obhospodařovaná orná půda ležící ladem, včetně ploch vyňatých z produkce v souladu s požadavky stanovenými podle přímo použitelného předpisu Evropské unie4), která byla v bezprostředně předcházejícím období nejméně po dobu 1 roku vedena v evidenci půdy s kulturou standardní orná půda, travní porost, trvalý travní porost, chmelnice, vinice, ovocný sad, rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích, plocha s víceletými produkčními plodinami, jiná trvalá kultura nebo školka.” Změna umožní již tento rok změnit TTP na úhory.”
[2] V rámci podmínek pro základní platby, tzv. DZES, již ministr Nekula zavedl výjimku pro neprodukční plochy minulý rok. https://hnutiduha.cz/aktualne/ministr-nekula-riskuje-dalsi-zhorseni-biodiverzity-kvality -pudy-chce-odlozit-zasadni [3] Podle Zprávy o životním prostředí 2020 např. vzrostlo ohrožení větrnou erozí z 23 na 37 % zemědělské půdy: https://www.cenia.cz/wp-content/uploads/2022/12/Zprava_ZP_CR_2021.pdf str. 96. I nadále také klesají stavy polního ptactva: https://www.facebook.com/jakub.hruska.923/posts/pfbid02ju8PsHvbhvJ29icJnmd8d3pMv8Gei3FTpNxk79UppxSgY5cF85kcsDzPd7X9hQ9Pl [4] Technický postup reagující na změnu sice zveřejnilo na webových stránkách (https://eagri.cz/public/web/mze/farmar/LPIS/novinky/ohlasovani-uhoru-u-a-umozneni-zmen-z.html), ale ne v sekci věnující se SZP, a také změnu neoznámilo na veřejném jednání k SZP 27. ledna, kde o jiných změnách informovalo. [5] https://www.youtube.com/watch?v=ZMNz76wUT14 Webinář MZe pro zemědělce (46. minuta). MŽP dosáhlo pouze nepovolení možnosti v 1. a 2. zónách CHKO a NP, což je však marginální část ploch
Kontakty: Martin Rexa, koordinátor zemědělské kampaně Hnutí DUHA, 775 894 642, martin.rexa@hnutiduha.cz Václav Zámečník, zemědělský specialista České společnosti ornitologické, 776 368 360, zamecnik@birdlife.cz Alžběta Procházková, zemědělská expertka WWF Central and Eastern Europe, 775 147 742, aprochazkova@wwfcee.org Aleš Miklík, tiskový mluvčí Hnutí DUHA, 604 131 131, ales.miklik@hnutiduha.cz
Pro plynulý chod webových stránek používáme soubory cookie. Kliknutím na „Přijmout vše“ souhlasíte s používáním VŠECH souborů cookie. Kliknutím na „Nastavení cookies“ můžete udělit kontrolovaný souhlas k jednotlivým cookie. Více informací najdetezde
This website uses cookies to improve your experience while you navigate through the website. Out of these, the cookies that are categorized as necessary are stored on your browser as they are essential for the working of basic functionalities of the website. We also use third-party cookies that help us analyze and understand how you use this website. These cookies will be stored in your browser only with your consent. You also have the option to opt-out of these cookies. But opting out of some of these cookies may affect your browsing experience.
Necessary cookies are absolutely essential for the website to function properly. These cookies ensure basic functionalities and security features of the website, anonymously.
Cookie
Délka
Popis
cookielawinfo-checkbox-analytics
11 months
This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Analytics".
cookielawinfo-checkbox-functional
11 months
The cookie is set by GDPR cookie consent to record the user consent for the cookies in the category "Functional".
cookielawinfo-checkbox-necessary
11 months
This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookies is used to store the user consent for the cookies in the category "Necessary".
cookielawinfo-checkbox-others
11 months
This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Other.
cookielawinfo-checkbox-performance
11 months
This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Performance".
viewed_cookie_policy
11 months
The cookie is set by the GDPR Cookie Consent plugin and is used to store whether or not user has consented to the use of cookies. It does not store any personal data.
Functional cookies help to perform certain functionalities like sharing the content of the website on social media platforms, collect feedbacks, and other third-party features.
Performance cookies are used to understand and analyze the key performance indexes of the website which helps in delivering a better user experience for the visitors.
Analytical cookies are used to understand how visitors interact with the website. These cookies help provide information on metrics the number of visitors, bounce rate, traffic source, etc.
Advertisement cookies are used to provide visitors with relevant ads and marketing campaigns. These cookies track visitors across websites and collect information to provide customized ads.
Other uncategorized cookies are those that are being analyzed and have not been classified into a category as yet.
Spravovat Souhlas s cookies
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
FunkčníVždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistické
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
