Při první výměně názorů k zákonu o obnově přírody musí ministři životního prostředí EU vyjádřit pevný závazek navrátit přírodu do Evropy.
Co se děje?
V úterý 20. prosince 2022 budou mít ministři životního prostředí EU první příležitost vyměnit si názory na návrh zákona EU o obnově přírody. Návrh, který Evropská komise předložila v červnu 2022, zahrnuje právně závazné cíle pro obnovu různých ekosystémů v celé EU a představuje obrovskou příležitost, jak obnovit naši znehodnocenou přírodu. Návrh Komise bude projednán na zasedání Rady životního prostředí a povede k návrhu nařízení o obnově přírody.
Toto zasedání má velký význam, neboť diskuse připraví půdu pro jednání v nadcházejících měsících. Podpora členských států silného a ambiciózního zákona EU o obnově přírody bude mít zásadní význam pro zachování celkového potenciálu této legislativy. V souladu s naléhavostí vzájemně se prolínajících přírodních a klimatických krizí je zásadní, aby členské státy podpořily zastřešující cíl obnovit do roku 2030 nejméně 20 % území EU a nejméně 20 % mořských oblastí EU, jak zdůraznily nevládní organizace ve své analýze návrhu.
Obnova našich degradovaných ekosystémů, zejména těch, které mají největší potenciál zachycovat a ukládat uhlík, je klíčem k dostání mezinárodních závazků a dosažení cílů EU v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti. Zatímco během diskuzí na konferenci COP15 v Montrealu byla v sázce budoucnost celosvětových opatření v oblasti biologické rozmanitosti, ministři životního prostředí EU musí na zasedání Rady pro životní prostředí 20. prosince vyjádřit silnou podporu účinným komplexním a včasným opatřením na obnovu přírody na úrovni EU.
Proč na tom záleží?
Ambiciózní a včasný zákon EU o obnově přírody může být skutečný “game-changer” pro přírodu, lidi, klima a hospodářství. Neboť každé 1 euro investované do obnovy přírody přináší ekonomickou hodnotu 8 až 38 eur. Rozsáhlá obnova přírody je nezbytně nalehává na celém našem kontinentu, aby se zvrátil ničivý úbytek biologické rozmanitosti a zachovaly se zásadní přínosy přírody (jako čistý vzduch a voda, potraviny, opylování plodin), a také aby byla Evropa odolnější vůči dopadům změny klimatu (například vůči velkým suchům a povodním). Evropa si již nemůže dovolit svou přírodu dále zneužívat a selhávat a díky tomuto zákonu mohou členské státy učinit jednu ze svých nejlepších investic – do přírody.
Více než 80 % stanovišť v EU je ve špatném stavu z hlediska ochrany, a evropská biologická rozmanitost tak v současnosti znepokojivě klesá. Různá stanoviště a druhy jsou pod nátlakem intenzivního zemědělství, nadměrného rybolovu, znečištění a změny klimatu. Ochrana zbývající přírody je sice zásadní, ale k zastavení úbytku biologické rozmanitosti v Evropě již nestačí, proto se stala rozsáhlá obnova přírody neodkladnou nutností. Díky zákonu EU o obnově přírody jsou vůbec poprvé v EU stanoveny právně závazné cíle obnovy ekosystémů (lesů, rašeliniští, sladkovodních, mořských a městských ekosystémů a zemědělské půdy). Po přijetí zákona budou členské státy povinny vypracovat takový národní plán obnovy přírody, který skutečně zajistí zavedení opatření, dosažení konkrétních cílů pro každý ekosystém a učinné obnovení přírody v Evropě.
Sabien Leemans, vedoucí pracovník pro biologickou rozmanitost v evropské kanceláři WWF, řekl: „V rámci této iniciativy je třeba zajistit, aby se obnovitelné ekosystémy staly součástí evropského ekosystému. Budeme to opakovat tak dlouho, jak bude třeba. Věda mluví jasně -krize biologické rozmanitosti a klimatu jsou naléhavé a vzájemně propojené. Obnova přírody je dvojím řešením. Očekáváme, že ministři životního prostředí EU pozitivně podpoří tuto agendu, protože právě teď je ten správný okamžik pro návrat přírody ve velkém. Obnova přírody je naší nejlepší ochranou proti následkům změny klimatu a zajišťuje také bezpečí v rámci dostupnosti potravin.“
Co chce WWF?
WWF především vyzývá ministry životního prostředí EU, aby vyjádřili svou podporu zákonu o obnově přírody a deklarovali svůj závazek k včasnému jednání při zasedání rady “ENVI”.
Konkrétně se na tomto zasedání Rady životního prostředí zaměří na úroveň ambicí a cílů tohoto právního návrhu a nařízení o nezhoršování současného stavu. V tomto ohledu WWF vyzývá k posílení návrhu dvěma způsoby:
● Je třeba posílit zastřešující cíl: Zavést do roku 2030 účinná a plošná opatření k obnově alespoň 20 % pevniny a alespoň 20 % mořských oblastí v EU, a zajistit, aby všechny členské státy přispívaly spravedlivým a odpovědným dílem. Tím se zajistí rovné podmínky, kdy všechny země přispívají stejnou měrou, a zvýší se i flexibilita členských států.
● Je třeba urychlit proces zavedení těchto opatření, abychom dosáhli cílů obnovy jednotlivých ekosystémů. Potrvá nějakou dobu, než se projeví přínosy opatření na obnovu přírody, jako je například opětovné zavodnění odvodněných rašelinišť. Proto je třeba zavést tato opatření co nejdříve, aby bylo dosaženo cílů EU v oblasti klimatické neutrality do roku 2050.
Přísná ustanovení proti zhoršování stavu zajistí dosažení cílů jednotlivých členských států nejefektivněji možným způsobem a zároveň zaručí, že význačné finanční investice do obnovy zůstanou dlouhodobě rentabilní. Silné zásady zákazu zhoršování stavu také nabídnout příležitost k maximalizaci dopadu investic, jelikož obnovené lokality dále příspějí k cíli strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti ochránit 30 % rozlohy souše a moře v EU do roku 2030 (třetina z nich by měla být navíc přísně chráněna.)
COP15: Globální dohoda o biologické rozmanitosti byla schválena – EU musí následovat s přísným zákonem o obnově přírody
Montreal, Kanada/Brusel, Belgie (19. prosince) – Dnešní přijetí globálního rámce pro biologickou rozmanitost na konferenci COP15 v Montrealu zavazuje svět k zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti do roku 2030, což je globální cíl, který je označován za ekvivalent klimatického cíle 1,5 °C. WWF vítá cíl dohody zachovat alespoň 30 % půdy, sladkých vod a oceánů na celém světě a zároveň respektovat práva původních obyvatel a místních komunit a uznat přínos domorodých a tradičních území k dosažení tohoto cíle.
O dva roky později, než bylo plánováno, byla dnes v rámci Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti přijata 196 zeměmi dohoda o biologické rozmanitosti (tzv. Kunming-Montreal Agreement).
„Tato dohoda o jednotném globálním cíli bude vodítkem pro společná a okamžitá opatření k zastavení a zvrácení úbytku přírody do roku 2030. Stává se tak mimořádnou událostí pro všechny, kteří vyjednávali o globálním rámci pro biologickou rozmanitost a výhrou pro lidi i planetu. Je jasným signálem a musí se stát odrazovým můstkem pro budoucí postupy vlád, podniků a společnosti, jež povedou k přechodu na svět příznivý pro přírodu a zároveň podpoří opatření v oblasti klimatu a cíle udržitelného rozvoje,“ vysvětluje Marco Lambertini, generální ředitel WWF International.
„Dohoda představuje významný milník pro ochranu naší přírody. Biologická rozmanitost nebyla nikdy tak vysoko v politické a obchodní agendě, ale její pomalé provádění a neschopnost mobilizovat slíbené zdroje ji mohou ohrozit. Chybí jí také povinný mechanismus, který by přiměl vlády k odpovědnosti za zvýšení opatření v případě, že cíle nebudou splněny. Nyní je třeba, aby tato dohoda byla okamžitě provedena, bez výmluv a odkladů,“ dodává Lambertini.
Nyní bude nezbytné, aby země Montreálskou dohodu naplnily tím, že ji promítnou do ambiciózních národních plánů a politik. Země musí aktualizovat národní strategie a akční plány v oblasti biologické rozmanitosti tak, aby byly v souladu s globálním cílem: zvrátit úbytek biologické rozmanitosti do roku 2030.
„Tato dohoda bude pouze tak dobrá, jak dobrá bude její implementace. V EU máme nyní šanci vrátit přírodě její ráz přijetím silného a ambiciózního zákona o obnově přírody. Na zítřejším zasedání ministrů životního prostředí EU musí členské státy dostát duchu Montrealské dohody a vyjádřit jednoznačnou podporu návrhu Komise obnovit do roku 2030 nejméně 20 % pevniny a nejméně 20 % mořských oblastí EU, přičemž pro všechny ekosystémy budou stanoveny smysluplné cíle. Svět se bude dívat!“ uvedl Sabien Leemans, vedoucí pracovník pro biologickou rozmanitost v evropské kanceláři WWF.
Jednou z nejspornějších otázek jednání COP15 byl finanční balíček na podporu úsilí o ochranu přírody v celosvětovém měřítku, a to zejména v rozvojových zemích.
WWF proto oceňuje závazek vlád odstranit dotace poškozující přírodu a širší závazek postupně a významně zvýšit úroveň finančních zdrojů do roku 2030 a mobilizovat nejméně 200 miliard USD ročně. To představuje zhruba zdvojnásobení oproti výchozímu roku 2020. Významným úspěchem je také závazek, že do roku 2025 budou mezinárodní finanční toky činit 20 miliard USD a do roku 2030 30 miliard USD.
WWF rovněž varuje, že cíl dohody zvrátit do roku 2030 úbytek biologické rozmanitosti by mohl být ohrožen, pokud se na národní úrovni nebudou řešit slabé formulace v kritických oblastech, jako je ochrana nedotčených ekosystémů a řešení neudržitelné výroby a spotřeby.
Společná tisková zpráva Zeleného kruhu, Hnutí DUHA, České společnosti ornitologické a WWF Central and Eastern Europe
Ekologické nevládky vzkazují v otevřeném dopise ministru Nekulovi: Zlepšete dohled nad zemědělskými dotacemi
Zdeňka Nekulu, aby zajistil transparentní dohled nad více než 140 miliardami korun z veřejných zemědělských dotací ze Společné zemědělské politiky. Vytýkají mu, že sestavení Monitorovacího výboru (hlavní kontrolní orgán pro novou SZP), který se dnes poprvé schází, proběhlo zcela netransparentně a v rozporu s evropskou legislativou i vládní metodikou. Žádají ho proto o nápravu. Zástupci Zeleného kruhu (hlavní střešní asociace ekologických organizací), kteří se dlouhodobě zemědělským dotacím věnují, nemají ve výboru zastoupení a složení zástupců tak negarantuje účinný veřejný dohled nad dotacemi. Dotace přitom mohou v dalších 5 letech doznat významných změn.
Společní tisková zpráva: Greenpeace ČR, Ekumenické akademie, WWF a České společnosti ornitologické
Zákon proti odlesňování omezí kácení kvůli produkci sóji, palmového oleje a dalších komodit
Praha/Brusel – 6. prosince 2022: Evropský parlament a státy Evropské unie se dnes ráno dohodly na konečném zněníNařízení proti odlesňování. Evropské firmy budou díky němu muset prokázat, že jejich výrobky nepřispívají k odlesňování, pokud je chtějí prodávat na společném trhu. Konkrétně budou mít povinnost sledovat svůj dodavatelský řetězec až k oblastem, kde byly sklizeny plodiny, které používají. Pokud byl kvůli plantážím vykácen vzácný les či prales, budou firmám budou hrozit pokuty. Ekologické organizace zákon vítají, ale zároveň varují, že zákon sice bude chránit lesy, ale ochrana lidských práv původních obyvatel je stále slabá a zatím se nevztahujena jiné ekosystémy, jako jsou savany a rašeliniště.
Zákon se bude vztahovat na společnosti prodávající sóju, hovězí maso, palmový olej, dřevo, kaučuk, kakao a kávu a některé odvozené produkty, jako je kůže, čokoláda a nábytek. V současné době nemají lidé v EU žádnou záruku, že zboží v jejich nákupních košících nezpůsobuje ničení lesů.
Jan Freidinger z Greenpeace říká: „Je to velký průlom pro lesy a pro lidi, kteří se postavili na jejich ochranu. Je jisté, že tento zákon umlčí mnohé motorové pily v pralesech a zastaví společnosti, které profitují z odlesňování. Vlády EU by se ale měly stydět za to, že přidávají mezery pro svůj dřevařský průmysl a poskytují chabou ochranu právům původních obyvatel, kteří za ochranu přírody často platí vlastní krví. V příštích letech musí EU rozšířit působnost nařízení na další ekosystémy a zabránit společnostem ničícím přírodu nejen v přístupu na trh EU, ale také v získávání úvěrů od evropských bank.“
Nedostatky zákona
Pod tlakem evropského lesnického sektoru a kanadské vlády si vlády EU zajistily volnou definici „poškozování lesů“. Jedná se v podstatě o mezeru, která umožňuje pokračovat v neudržitelné těžbě přírodních lesů. Do zákona proti odlesňování rovněž nebylo zahrnuto dodržování mezinárodního práva v oblasti lidských práv. Schválená dohoda vyžaduje pouze respektování práva na svobodný, včasný a informovaný souhlas původních obyvatel, pokud producentská země toto právo zaručuje.
Evropský parlament neúspěšně prosazoval, aby zákon chránil „ostatní zalesněnou půdu“ vedle půdy, která je formálně považována za les, ale tato věc bude znovu otevřena při revizi po prvním roce, a ochranu dalších ekosystémů, jako jsou savany a mokřady, po dvou letech.
Návrh Evropského parlamentu zahrnout do nového zákona evropské finanční instituce se nakonec do konečné dohody nedostal. Tento návrh by vyžadoval, aby společnosti prokazovaly, že jejich výrobky jsou bez odlesňování, a to nejen proto, aby mohly prodávat na trhu EU, ale také proto, aby mohly získat financování od bank se sídlem v EU. Tento návrh však bude do dvou let znovu posouzen v rámci revize zákona. Evropský parlament rovněž prosazoval, aby se zákon vztahoval i na kukuřici, která je rovněž spojena se značným ničením lesů. Rozšíření zákona na kukuřici a bionaftu bude zváženo v rámci tohoto procesu přezkumu.
Evropský parlament nyní potvrdí nový zákon EU o odlesňování hlasováním na svém plenárním zasedání a národní vlády jej formálně schválí na zasedání ministrů. Tyto formality proběhnou pravděpodobně počátkem příštího roku.
Shrnutí:
Nově schválený zákon proti odlesňování zaváže firmy prodávající na evropském trhu ke kontrole svých dodavatelských řetězců, aby žádná z plodin, jež používají ve svých výrobcích, nebyla získána díky odlesňování.
Zákon obsahuje mezery, které budou přezkoumány v průběhu dalších dvou let, je to: nezahrnuje lidská práva původních obyvatel, nezahrnuje ochranu ostatní zalesněné půdy a nezahrnuje finanční instituce.
Odlesňování způsobené EU EU je druhým největším dovozcem tropického odlesňování a souvisejících emisí. V roce 2017 byla EU zodpovědná za 16 % odlesňování spojeného s mezinárodním obchodem, což představuje celkem 203 000 hektarů a 116 milionů tun CO₂. EU předstihla Čína (24 %), ale předstihla Indii (9 %), Spojené státy (7 %) a Japonsko (5 %). V letech 2005-2017 byly komoditami s největším vloženým odlesňováním tropických lesů dováženými do EU sója, palmový olej a hovězí maso, následované výrobky ze dřeva, kakaem a kávou. Spotřeba v EU je navíc hnací silou přeměny dalších přírodních ekosystémů, včetně brazilské savany Cerrado.
O projektu WWF: #Together4Forests Tento výsledek je významným vítězstvím celosvětové kampaně WWF #Together4Forests, která v posledních dvou letech spojila více než 220 nevládních organizací v boji za silný zákon EU proti odlesňování. Jde o mezinárodní kampaň, která zmobilizovala více než 1,2 milionu občanů, firem, vědců, umělců, dětí a dalších zainteresovaných stran, aby podpořili přijetí silného zákona na řešení odlesňování způsobeného EU.
Role ministra zemědělství Zdeňka Šimka v současných jednáních by mohla změnit směřování zákona EU o odlesňování
Pravděpodobně patříte mezi 7 z 10 Evropanů, kteří chtějí odlesňování z trhu EU odstranit. Odlesňování na svůj nákupní seznam sice nepřidáváte, a přesto tam je mezi neudržitelnými surovinami: vejci, mlékem, hovězím masem, kuřecím masem, lososem, sýrem, kapučínem a sušenkami. Spotřeba EU je zodpovědná za 16 % odlesňování tropických lesů v souvislosti s mezinárodním obchodem, což je druhý podíl po Číně. Potraviny, které kupujeme, způsobují škody na přírodě, ale i lidských obydlích a místech, o kterých jste ani nepřemýšleli, škody, kterých si nejste vědomi a v žádném případě byste se jich nechtěli účastnit. Přesto je odpovědnost kladena na vaše bedra, což je nespravedlivé. Je načase to změnit.
Návrh nového zákona EU o odlesňování, který požadovalo 1,2 milionu lidí v celé Evropě, předložila Evropská komise v loňském roce. Obsahuje řadu silných prvků, jež by měly být zachovány. Výrobky vstupující na trh EU musí být skutečně udržitelné, nikoliv pouze legální podle zákona. Musí být možné snadno dohledat, kde byly vyrobeny nebo sklizeny. Návrh také obsahuje jasnější rámec pro členské státy, pokud jde o způsoby provádění kontrol, inspekcí a prosazování práva.
Otevřený dopis k podpoře zákona o odlesňování
V otevřeném dopise jsme spolu s dalšími nevládními organizacemi vyzvali rozhodující činitele EU, aby podpořili odvážný a ambiciózní zákon, který chrání přírodu a práva původních obyvatel. Jeho znění si můžete přečíst níže.
Návrh však, podobně jako příliš krátký ubrus, zatím nepokrývá všechny důležité ekosystémy, všechny komodity, které mají dopad, a ponechává mezery, které nejsou vyřešeny. Navíc by případné změny odložil nejméně o dva roky. Přestože členské státy EU ve svém stanovisku z loňského června tento přístup podpořily, hlasování Evropského parlamentu rozzářilo trochu slunce a vrátilo naději. Poslanci Evropského parlamentu navrhli zastavit nejen ničení lesů, ale také „ostatní zalesněné půdy“, což by zajistilo ochranu klíčových ohnisek biologické rozmanitosti, včetně 70 % brazilské savany Cerrado. V roce 2018 pocházelo 23 % dovozu sóji do EU z Jižní Ameriky z Cerrado a neuvěřitelných 70 % sóji dovážené do EU v souvislosti s odlesňováním a přeměnou lesů bylo soustředěno právě v tomto biomu. Říci, že zahrnutí dalších zalesněných oblastí by mohlo změnit pravidla hry, je slabé slovo.
Ministr zemědělství Zdeněk Nekula jako hlavní vyjednavač za české předsednictví, a tedy zastupující členské státy EU, musí podpořit rozšíření návrhu nařízení na další přírodní ekosystémy hned od začátku, a ne až dva roky po vstupu v platnost. Zejména je nezbytné zahrnout kromě odlesňování i přeměnu dalších lesních pozemků, ohrožených naší spotřebou. Pokud nařízení EU vyloučí ostatní zalesněné půdy, společnosti působící v lesích a dodávající na trh EU jednoduše přesunou své podnikání na savany. A namísto ukončení odlesňování se tímto předpisem podaří ochránit pouze jeden ekosystém, zatímco ostatní budou nadále hořet. Také je třeba řádně kontrolovat, zda je zákon uplatňován. Procentuální kontroly by měly být prováděny u výrobků bez ohledu na to, z jaké země pocházejí, aby se vyrovnaly podmínky pro podnikání v EU.
Způsob, jakým vyrábíme potraviny, se musí změnit hned. Musíme zajistit, aby to, co dáváme na stůl, bylo udržitelné. A i když se na první pohled zdá, že k ničení dochází na vzdálených místech, dopad spotřeby EU dopadá blízko domova. Jen z našeho nákupního seznamu se do atmosféry ročně dostane více než 30 milionů tun emisí uhlíku. Chceme-li se do roku 2050 posunout směrem ke klimatické neutralitě, chceme-li být schopni čelit klimatickým změnám nebo jen dýchat čistý vzduch, pak potřebujeme od začátku silný, vhodný zákon o odlesňování bez mezer.
Naše země nám může pomoci změnit životy milionů lidí a ochránit naši budoucnost. Rozhodnutí leží v našich rukou.
Anke Schulmeister-Oldenhove, vedoucí pracovnice pro lesnickou politiku v evropské kanceláři WWF.
Chcete se dozvědět více o globální kampani #Together4Forests?
Proč spolupracujeme Technologie, které denně používáme, mohou hrát významnou roli při řešení klimatické a přírodní krize. Přitom každý z nás může přispět k tomu, aby se náš svět uzdravil. Během našeho tříletého partnerství budeme spolupracovat se zákazníky, podniky a společnostmi na vytvoření pozitivního dopadu na planetu využitím technologií ve velkém měřítku. Prostřednictvím globálního partnerství se společností Vodafone se snažíme objevit, jak může každý jednotlivec snížit svou ekologickou stopu pomocí digitálních technologií a služeb, a zároveň využíváme mobilní technologie k prosazování klíčových projektů WWF na ochranu přírody po celém světě.
Milion telefonů pro planetu V rámci naší první kampaně Milion telefonů pro planetu Vodafone a WWF shromažďují milion nepotřebných a použitých telefonů, které budou znovu zodpovědně použity a recyklovány. Z každého nasbíraného telefonu bude 1 libra (zhruba 28 Kč) sloužit k podpoře projektů WWF na ochranu přírody po celém světě.
Zajímá vás, jak recyklovat svůj telefon? Klikněte níže.
Projekty financované společností Vodafone V rámci partnerství budou také spuštěny strategické iniciativy na trzích Vodafonu v Evropě a Africe. Mezi ně budou patřit aplikace, které pomohou zákazníkům Vodafonu činit udržitelnější rozhodnutí, a projekty v Jižní Africe, Německu a Velké Británii, které využívají mobilní technologie k řešení problémů ochrany přírody a udržitelnosti.
Gland/Vídeň, (13. října 2022) – Podle zprávy WWF Living Planet Report (LPR) 2022 zaznamenaly sledované populace volně žijících živočichů* (savců, ptáků, obojživelníků, plazů a ryb) od roku 1970 v průměru devastující pokles o 69 %. Zpráva upozorňuje na hrozivý výhled stavu přírody a naléhavě varuje vlády, podniky a veřejnost, aby přijali transformační opatření, která by zvrátila ničení biologické rozmanitosti.
Dosud nejrozsáhlejší soubor dat, který obsahuje téměř 32 000 populací 5 230 druhů, Living Planet Index (LPI), který v rámci zprávy poskytla ZSL (Zoological Society of London), ukazuje, že právě v tropických oblastech klesají sledované populace obratlovců obzvlášť závratným tempem. WWF je tímto trendem velmi znepokojen, protože tyto zeměpisné oblasti patří k biologicky nejrozmanitějším na světě. Z údajů LPI vyplývá, že zejména v Latinské Americe a karibské oblasti klesly sledované populace volně žijících živočichů mezi lety 1970 a 2018 v průměru o 94 %.
Evropa je jedním z regionů, které dosahují nejhoršíchvýsledků v oblasti „neporušenosti biologické rozmanitosti“, a je důležité poznamenat, že velká část biologické rozmanitosti byla vyčerpána již ve výchozím roce indexu Living Planet 1970. V důsledku toho se pokles populací volně žijících živočichů o 18 % v regionu „Evropa a střední Asie“ nemusí zdát tak drastický jako strmější klesající trendy v jiných regionech, které byly vystaveny vlivu člověka v nedávné době. Přesto je alarmující, že klesající trend v Evropě stále pokračuje, a to i přes některé úspěchy v ochraně přírody.
Zjištění také ukazují, že navrácení přírody do Evropy bude mít klíčovývýznam, a zdůrazňují význam zbývajících téměř nedotčených starých lesů v regionu střední a východní Evropy, za které WWF bojuje již více než 30 let.
Za dobu necelého jednoho lidského života klesly sledované populace sladkovodních ryb v celosvětovém měřítku v průměru o 83 %, což je největší pokles ze všech skupin druhů. Ztráta biotopů a překážky na migračních trasách jsou příčinou přibližně poloviny ohrožení sledovaných druhů migrujících ryb.
Jeseteři, celosvětově nejohroženější skupina druhů, jsou dobrým příkladem tohoto šokujícího trendu. Nedávno zveřejněný červený seznam IUCN potvrzuje, že jeden druh v Dunaji vyhynul, přestože má status ochrany podle směrnice EU o stanovištích. zbývající čtyři druhy, které v Dunaji stále žijí, jsou silně ohrožené. Tyto velké stěhovavé ryby, které jsou na Zemi již více než 150 milionů let, trpí kvůli přehradám, které blokují jejich migrační trasy v řece a do moře, a kvůli nelegálnímu rybolovu.
,,Evropa má mnoho dobrých strategií a politik, které mají zastavit úbytek biologické rozmanitosti, ale potřebuje více politické vůle a zdrojů k jejich účinnému provádění v praxi. Zejména naše sladkovodní fauna potřebuje naléhavé a rozhodné kroky. Bez nich budeme pouze nadále dokumentovat úbytek a sázet se, kdy další druh jesetera v Dunaji vymře,“ uvedla Beate Striebel-Greiterová, vedoucí globální iniciativy WWF pro jesetery.
Marco Lambertini, generální ředitel WWF International, k celosvětovým zjištěním uvedl: ,,Čelíme dvojí mimořádné situaci, a to změně klimatu způsobené člověkem a úbytku biologické rozmanitosti, což ohrožuje blahobyt současných i budoucích generací. WWF je nesmírně znepokojen těmito novými údaji, které ukazují ničivý pokles populací volně žijících živočichů, zejména v tropických oblastech, které jsou domovem jedněch z biologicky nejrozmanitějších oblastí na světě.“
V prosinci tohoto roku se mají světoví lídři sejít na 15. konferenci smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti (CBD COP15), kde při příležitosti, která se naskytne jednou za desetiletí, budou mít možnost zjednat v zájmu lidí i planety nápravu. WWF se zasazuje o to, aby se vedoucí představitelé zavázali k dohodě „pařížského typu“, která by do roku 2030 dokázala zvrátit úbytek biologické rozmanitosti a zajistit svět příznivý pro přírodu.
,,Na prosincové konferenci COP15 o biologické rozmanitosti mají vedoucí představitelé příležitost obnovit náš narušený vztah k přírodě a zajistit zdravější a udržitelnější budoucnost pro všechny prostřednictvím ambiciózní dohody o globální biologické rozmanitosti, která bude pozitivní pro přírodu,“ řekl Dr. Lambertini. ,,Tváří v tvář naší stupňující se přírodní krizi je nezbytné, aby tato dohoda přinesla okamžitá opatření v praxi, mimo jiné prostřednictvím transformace odvětví, která způsobují úbytek přírody, a finanční podpory rozvojových zemí.“
Dr. Andrew Terry, ředitel pro ochranu přírody a politiku v ZSL, řekl: ,,V současné době je ochrana přírody v České republice velmi důležitá: „Index živé planety poukazuje na to, jak jsme narušili základní vztah s životním prostředím. Polovina světové ekonomiky a miliardy lidí jsou přímo závislé na přírodě. Zabránění dalšímu úbytku biologické rozmanitosti a obnova životně důležitých ekosystémů se musí dostat na přední místa globálních programů, aby bylo možné řešit narůstající krizi klimatu, životního prostředí a veřejného zdraví.“
Zpráva uvádí, že na celém světě jsou hlavními příčinami úbytku populací volně žijících živočichů degradace a ztráta přírodních stanovišť, vykořisťování, zavlékání invazních druhů, znečištění, změna klimatu a nemoci. Zpráva LPR jasně říká, že zajištění příznivé budoucnosti pro přírodu nebude možné bez uznání a respektování práv, správy a vedoucí úlohy domorodých národů a místních komunit v oblasti ochrany přírody na celém světě.
Zpráva tvrdí, že dvojí krizi může zmírnit jedině koordinované úsilí o ochranu a obnovu přírody, udržitelnější produkci a spotřebu potravin a rychlou a důkladnou dekarbonizaci všech odvětví. Autoři vyzývají tvůrce politik, aby transformovali ekonomiky tak, aby byly přírodní zdroje náležitě oceňovány.
LPR 2022 je čtrnáctým vydáním stěžejní publikace WWF, která vychází každé dva roky. Úplné originální znění zprávy Living Planet Report 2022 a její souhrnné verze jsou k dispozici zde a zde.
Dodatečné informace:
* Globální index Living Planet Index (LPI) z roku 2022 vykazuje průměrný pokles sledovaných populací volně žijících obratlovců o 69 %. Procentuální změna indexu odráží průměrnou poměrnou změnu velikosti populací živočichů sledovaných po dobu 48 let – nikoliv počet ztracených jednotlivých živočichů ani počet ztracených populací.
Upozorňujeme, že po sobě jdoucí iterace LPI nejsou přímo srovnatelné, protože obsahují různé soubory druhů. Je také důležité si uvědomit, že výchozí hodnota z roku 1970 má pro různé sledované regiony různý význam. V Evropě a Severní Americe působily tlaky na druhy a stanoviště již mnoho desetiletí před rokem 1970, takže i když pokles v těchto regionech není zdánlivě tak prudký, neznamená to, že je biodiverzita v těchto regionech více narušená. Index neporušenosti biologické rozmanitosti uvedený ve zprávě ve skutečnosti ukazuje, že Evropa je jedním z regionů, které dosahují nejnižších hodnot neporušenosti biologické rozmanitosti. Naopak tropické regiony by v roce 1970 vycházely z neporušenějšího výchozího stavu, ale od té doby došlo k rychlejším změnám jejich ekosystémů.
Index LPI je indikátorem včasného varování o stavu přírody. Letošní vydání analyzuje téměř 32 000 populací druhů – od vydání předchozí zprávy v roce 2020 přibylo více než 838 nových druhů a něco přes 11 000 nových populací. Poskytuje nejkomplexnější měřítko toho, jak druhy reagují na tlaky v jejich prostředí způsobené úbytkem biologické rozmanitosti a změnou klimatu, a umožňuje nám také pochopit vliv lidí na biologickou rozmanitost.
Patnáctá konference smluvních stran Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti (COP15) se má konat v kanadském Montrealu ve dnech 7.-19. prosince za předsednictví Číny.
WWF
WWF je nezávislá organizace na ochranu přírody s více než 30 miliony příznivců a celosvětovou sítí působící v téměř 100 zemích. Naším posláním je zastavit degradaci přírodního prostředí planety a budovat budoucnost, v níž budou lidé žít v souladu s přírodou, a to zachováním světové biologické rozmanitosti, zajištěním udržitelného využívání obnovitelných přírodních zdrojů a podporou snižování znečištění a nehospodárné spotřeby. Navštivte stránku panda.org/news, kde najdete nejnovější zprávy a mediální zdroje; sledujte nás na Twitteru @WWF_media
ZSL
ZSL (Zoological Society of London) je mezinárodní charitativní organizace zabývající se ochranou přírody, která usiluje o vytvoření světa, v němž se daří divoké přírodě. Od zkoumání zdravotních hrozeb, kterým zvířata čelí, až po pomoc lidem a divokým zvířatům žít vedle sebe, se ZSL snaží vrátit divoká zvířata z pokraje vyhynutí. Naši práci realizujeme prostřednictvím průkopnické vědy, ochrany přírody v terénu po celém světě a zapojením milionů lidí prostřednictvím našich dvou zoologických zahrad, ZSL London Zoo a ZSL Whipsnade Zoo. Více informací najdete na www.zsl.org.
For More Information WWF International | news@wwfint.orgCharlotte Raynsfordová | Tisková mluvčí ZSL (věda, ochrana přírody a politika) | charlotte.raynsford@zsl.org
Aby byly naše potravinové systémy skutečně udržitelné, musí EU přistoupit k jejich transformaci
Dopad potravinových systémů pociťujeme v každodenním životě – jsou základním pilířem našich společností a ekonomik, ale také masivně přispívají ke ztrátě biologické rozmanitosti a změně klimatu. Způsob, jakým vyrábíme a konzumujeme potraviny, je nejen neudržitelný, ale také škodlivý pro naše vlastní zdraví. V současné době jsou naše potravinové systémy zodpovědné za 34 % celosvětových emisí CO2 a za nezdravou stravu, která stojí za úmrtím každého pátého Evropana.
Evropská komise v zájmu řešení této situace pracuje na legislativním rámci EU pro udržitelné potravinové systémy, který by měl vzniknout koncem roku 2023. Tento právní předpis je součástí strategie „Farm to Fork“ (Od farmy až po vidličku), jehož cílem je začlenit udržitelnost do všech politik souvisejících s potravinami a zároveň řešit vazby mezi zdravými lidmi, zdravou společností a zdravou planetou.
Vize WWF „Vážíme si jídla“
Vize WWF „Valuing Food: for a game-changing EU legislative framework for sustainable food systems“ (Vážíme si potravin: Pro převratnou změnu legislativního rámce EU o udržitelných potravinových systémech) identifikuje klíčové prvky pro řešení nedostatků současných potravinových systémů. Cílem je zajistit důslednost tohoto zákona, aby byl schopen naplnit cíle a zaručit razantní transformaci potravinářského průmyslu.
● Globální potravinový systém je jednou z hlavních příčin úbytku přírody
● Globální posun směrem ke zdravějšímu a udržitelnějšímu stravování nám pomůže bojovat proti změně klimatu, snížit úbytek biologické rozmanitosti a zlepšit lidské zdraví
● Odborníci WWF na udržitelnou stravu se podělili o nejlepší tipy, co je dobré pro naše zdraví a planetu
Budapešť, Bratislava, Praha – 16. říjen 2022
Náš celosvětový potravinový systém je jednou z hlavních hnacích sil úbytku biologické rozmanitosti. Samotné zemědělství ohrožuje 22 500 ze 41 000 druhů, kterým hrozí vyhynutí.1 Produkce potravin je nejen největší příčinou úbytku volně žijících živočichů a rostlin, ale přispívá také ke změně klimatu. Přibližně čtvrtina celosvětových emisí skleníkových plynů je spojena s potravinami. A vzhledem k tomu, že světová populace dosáhne do roku 2050 více než 9 miliard, je jasné, že náš potravinový systém se musí změnit – a to naléhavě.
Při příležitosti Světového dne potravin WWF připomíná, že celosvětový posun směrem ke zdravějšímu a udržitelnějšímu stravování nám pomůže bojovat proti změně klimatu a nedostatku potravin,1 omezit ztrátu biologické rozmanitosti,2 zlepšit lidské zdraví,3,4 výrazně snížit předčasnou úmrtnost5 a přispět ke snížení rizika budoucích pandemií.6,7
Jak jíst zdravě a udržitelně? 6 principů zdravého udržitelného stravování
„Záleží na tom, co jíme. Záleží na našem zdraví a na zdraví naší planety, protože naše volba potravin ovlivňuje potravinové systémy – co, jak a kde se vyrábí. Přeměna těchto potravinových systémů na udržitelné a odolné nám pomůže dosáhnout pokroku při plnění většiny cílů udržitelného rozvoje v místě, kde žijeme, i na celém světě,“ říká Irene Lucious, regionální ředitelka ochrany přírody WWF pro střední a východní Evropu. WWF, celosvětová organizace na ochranu životního prostředí, definovala několik „win-win“ vzorců spotřeby, které mohou přinést výhody pro lidské zdraví a zároveň snížit dopady na životní prostředí:
6 tipů jak jíst zdravě a udržitelně
Jezte více rostlinné stravy
Dopřejte si více ovoce, zeleniny a celozrnných výrobků. Produkce masa, mléka a vajec je náročnější na spotřebu vody, půdy a skleníkových plynů než rostlinná výroba. Když budeme jíst více rostlin – a méně masa, mléčných výrobků a vajec, snížíme tím dopad naší stravy na naši planetu.
Pestrost na talíři
Jezte pestrobarevnou škálu potravin. Celosvětově jsme závislí pouze na několika druzích potravin. 75 % celosvětové nabídky potravin pochází pouze z 12 rostlinných a 5 živočišných druhů. Monotónnost stravy souvisí s poklesem rozmanitosti rostlin a živočichů využívaných v zemědělství a ostatních oblastech, což ohrožuje odolnost našeho potravinového systému a zužuje škálu dostupných potravin. Tato omezená strava také neposkytuje dostatek vitaminů a minerálních látek.
Žádné jídlo nazmar
Téměř 570 milionů tun celosvětového potravinového odpadu vzniká v domácnostech.8 To znamená, že vyhazujeme také přírodní zdroje a peníze. Abyste se vyhnuli plýtvání potravinami ve vaší domácnosti, může vám pomoci plánování, chytré nakupování a správné skladování.
Menší spotřeba masa
Využívejte i jiné zdroje bílkovin, jako jsou houby, hrách, fazole a ořechy. Závislost na zdrojích bílkovin živočišného původu představuje další zátěž pro naše životní prostředí a současné zemědělské postupy nejsou dlouhodobě udržitelné. Přibližně 60 % emisí skleníkových plynů v zemědělství je způsobeno výrobou živočišných potravin. Produkce masa, mléka a vajec je náročnější na spotřebu vody, půdy a skleníkových plynů než rostlinná výroba. Neznamená to, že ze své stravy vyloučíme bílkoviny, protože ty se nacházejí také v mnoha rostlinných zdrojích.
Certifikované potraviny mají přednost
Na obalech potravin najdete různé normy, které zajišťují, aby naše potraviny pocházely a byly vyráběny udržitelným způsobem. Až budete příště nakupovat, zaměřte se na loga jako bio, Rainforest Alliance (pro udržitelné zemědělství), Fairtrade (ochrana zemědělců a pracovníků v rozvojových zemích), Freedom Food (dobré životní podmínky zvířat), MSC a ASC (Marine stewardship council a Aquaculture Stewardship Council pro mořské plody) a RSPO (Roundtable for Sustainable Palm oil).
Méně tuku, cukru a soli
Potraviny, jako jsou koláče, sladkosti a čokoláda, stejně jako uzeniny, hranolky a chipsy, si dopřejte jen občas. Vybírejte si vodu, vyhýbejte se sladkým nápojům. Pěstování cukrové třtiny a cukrové řepy způsobuje erozi půdy a je často spojeno s intenzivním používáním vody a pesticidů. Nové cukrové plantáže nahrazují přirozená stanoviště, což vede k poklesu biologické rozmanitosti. Více informací o tom, jak si osvojit stravu šetrnou k planetě, najdete na platformě WWF-CEE„Dobré pro vás, dobré pro planetu“.
Vyzkoušejte udržitelné recepty na zdravá jídla dobré pro vás i pro planetu.
WWF představuje klíčové zásady, které pomohou transformovat potravinové systémy a naplnit cíle v oblasti klimatu a přírody.
WWF představuje klíčové zásady, které pomůžou změnit současné potravinové systémy a naplnit cíle v oblasti klimatu a přírody.
Globální produkce potravin je jednou z hlavních příčin klimatické krize a představuje také jednu z největších hrozeb pro přírodu.
WWF vytvořilo sedm zásad, které mají nasměrovat potravinářský průmysl ve střední Evropě k udržitelnějším výrobním postupům.
Zásady byly představeny na konferenci o udržitelných potravinových systémech ve střední Evropě: Síla je na našich talířích, která proběhla v Praze 26. 10. 2022 ve spolupráci se společností Tesco.
Společnost Tesco se oficiálně zavázala k přijetí a uplatňování těchto zásad a společně s WWF vyzvala ostatní činitelé potravinářského průmyslu ve střední Evropě, aby se k této iniciativě připojili.
Sledujte záznam z konference zde:
Budapešť, Bratislava, Praha – 27.10. 2022
V současné době je celosvětová produkce potravin jednou z hlavních příčin klimatické krize, neboť se podílí 30 % na tvorbě emisí skleníkových plynů způsobených lidskou činností. Zemědělství zabírá polovinu využívané půdy na planetě. Zároveň jsou potravinové systémy jednou z největších hrozeb pro přírodu, neboť způsobují 60 % celosvětového úbytku biologické rozmanitosti. WWF proto připravil sedm zásad pro udržitelné potravinové systémy ve střední Evropě, aby toto odvětví nasměroval co nejrychleji a v co nejširším rozsahu k nezbytné transformaci. Společnost Tesco si je upravila pro implementaci ve svém vlastním podnikání a pro spolupráci se svými partnery, aby podpořila transformaci ve prospěch udržitelné výroby a spotřeby.
Dokument byl představen na regionální konferenci s podtitulem „Síla je na našich talířích„, na které se 26.10. (právě v době konání českého předsednictví v Radě Evropské unie) sešlo osobně v Praze více než 100 vedoucích představitelů podniků, volených zástupců a odborníků v oblasti udržitelnosti z celé Evropy a virtuálně se k nim připojilo přes 300 účastníků. Tuto hybridní akci spolupořádal WWF a jeho firemní partner Tesco CE pod záštitou ministra pro evropské záležitosti České republiky Mikuláše Beka. Společnost Tesco na konferenci veřejně oznámila svůj oficiální závazek k dodržování principů, který zároveň spadá do rámce strategického partnerství, jež s ekologickou organizací uzavřela. WWF a Tesco společně vyzvaly ostatní aktéry na středoevropském trhu, aby se připojili k závazku společného postupu a přijali zásady ve svých společnostech. Obě organizace se také shodly, že cílenější podpora ze strany tvůrců politik by pomohla urychlit změnu směrem k udržitelnějším potravinovým systémům.
Několik řečníků zdůraznilo závislost potravinářských podniků na přírodě a potřebu větší informovanosti v celém dodavatelském řetězci. Podle výsledků konzultace o udržitelném potravinovém systému EU, které představil David Zima, vedoucí oddělení úřední kontroly v potravinovém řetězci na ministerstvu zemědělství, má 50 % spotřebitelů potíže s udržitelným výběrem: „Musíme zajistit, abychom měli větší znalosti o tom, jak se podílet na dosažení udržitelnosti.“
Christel Delbergheová, generální ředitelka EuroCommerce (evropské organizace zastupující maloobchodní a velkoobchodní sektor) poukázala na důležitou roli tohoto odvětví nejen v každodenním poskytování základních služeb občanům: „Maloobchodníci v posledních letech prokázali vedoucí postavení v řešení problematiky udržitelnosti. Hrajeme klíčovou roli v prosazování udržitelnějších výrobků a v motivování spotřebitelů k udržitelnější volbě.“ Vojtěch Kotecký, výzkumník v oblasti udržitelnosti z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze, zdůraznil, že ačkoli uhlíková stopa zůstává pro podniky v oblasti udržitelnosti klíčovým problémem, budou se muset zaměřit na další doplňkové, překrývající se agendy – odolnost vůči klimatu a obnovu přírody. Dále dodal: „Je velmi důležité si uvědomit, že role podniků v oblasti udržitelnosti není o společenské odpovědnosti. Jde v podstatě o řízení rizik.“ Jak uvedla Giulia Riedo z evropské kanceláře WWF, vedoucí pracovnice pro politiku v oblasti zemědělství a udržitelného potravinového systému, když diskutovala o potřebě odolného evropského potravinového systému: „Budoucnost bez přírody je budoucností bez potravin.“
Zásady WWF pro udržitelné potravinové systémy ve střední Evropě jsou vědecky podloženým doporučením pro obchodníky, zpracovatele a výrobce potravin. Pro potravinářský průmysl jsou stanoveny konkrétní cíle v oblastech, jako jsou klima, plýtvání potravinami, obaly, odlesňování a přeměna lesů, zemědělství, rybolov a akvakultura a stravování. Jak vysvětluje společnost Tesco, přijetí těchto zásad do obchodní praxe je jak cestou ke snížení emisí, plýtvání potravinami a tvorbě udržitelnějších obalů, stejně jako cestou ke spolupráci s partnery s cílem zlepšit zásobování a pomoc učinit udržitelnou cenově dostupnou volbu atraktivní pro zákazníky.
„Potraviny mají zásadní význam pro naše zdraví a zdraví planety. V Tescu jsme podnikli první důležité kroky ke snížení emisí, omezení plýtvání potravinami a odstranění těžko recyklovatelných materiálů z našich obalů. A jsem rád, že naši strategičtí partneři Tesco Product Partners dělají totéž. Abychom však skutečně změnili potravinový systém, musíme změnit způsob, jakým jako odvětví spolupracujeme v celém dodavatelském řetězci. Jsem hrdý na to, že dnes zveřejňujeme akční plán, na kterém jsme pracovali v našich vlastních provozech, a doufám, že další podniky v tomto odvětví budou spolupracovat na realizaci vlastních akčních plánů v souladu s principy, které vypracoval WWF,“ komentoval přístup společnosti Tesco Matt Simister, generální ředitel společnosti Tesco CE.
„Vítám tento závazek jednoho z největších obchodních řetězců v Maďarsku, na Slovensku a v České republice. Je toho hodně, co je potřeba udělat, a já se těším na spolupráci při definování konkrétních opatření pro Tesco. Společně máme sílu dostat potraviny na vrchol agendy pro ochranu přírody, klimatu a rozvoje a pomoci tak dosáhnout výsledků, které ochrání naši budoucnost. Potravinové systémy jsou v současné době největší příčinou úbytku přírody a významnou příčinou emisí skleníkových plynů. Existují řešení, jak tento dopad snížit. Proto potravinové systémy představují také největší příležitost. Ale abychom je skutečně změnili, musíme spolupracovat. Proto vyzýváme všechny aktéry na středoevropském trhu s potravinami, aby se k této iniciativě připojili a přizpůsobili tyto zásady svým vlastním postupům a činnostem,“ říká Andreas Beckmann, ředitel WWF pro střední a východní Evropu.
Udržitelné potravinové systémy mají zásadní význam pro celosvětové zdraví, potraviny a biologickou rozmanitost. Nedávno zveřejněná zpráva WWF Living Planet Report (LPR) 2022 zdůrazňuje, že potravinové systémy jsou základem pro zvrácení alarmujícího trendu úbytku biologické rozmanitosti a dosažení budoucnosti, ve které nárůst globální průměrné teploty nepřevýší výrazně hranici 1,5 °C.
LPR konstatuje, že od roku 1970 poklesl počet druhů volně žijících živočichů v průměru o 69 % a potravinové systémy jsou jednou z hlavních příčin. 70 % veškerého úbytku biologické rozmanitosti na souši a 50 % ve sladkých vodách úzce souvisí s tím, jak vyrábíme potraviny a co jíme.
Bez výrazných změn v potravinovém systému není možné splnit globální klimatické závazky, zastavit úbytek biologické rozmanitosti ani zajistit potravinovou bezpečnost pro světovou populaci. WWF spolu se společností Tesco vyzývají obchodníky a výrobce potravin, aby se k těmto zásadám připojili a implementovali je do svého podnikání.
Andreas Beckmann z WWF CEE řekl ve svém závěrečném vystoupení: „Na jedné straně máte diskusi o politice, na druhé straně máte jednotlivé firmy a je vždy obtížné, aby se tyto oblasti prolnuly. Musíte diskutovat na vyšší rovině, což je zároveň velmi abstraktní; musí si to zkrátka sednout a my potřebujeme navázat takové propojení. Právě v tom hrají organizace důležitou roli, aby pomohli přetlumočit skutečné potřeby lidí a doručili surovou realitu na vyšší politickou úroveň. Důležitá je však také střední oblast tohoto hodnotového řetězce. Proto jsem velmi rád, že mohu spolupracovat se společností Tesco, jelikož hrajete opravdu důležitou roli mezi spotřebiteli na jedné straně a výrobci na straně druhé a do jisté míry i mezi vládami.“
Zatímco výrobci, dodavatelé, obchodníci a tvůrci politik mají odpovědnost za budování udržitelného a bezpečného zásobování, každý jednotlivec se může stát součástí změny, a to rozvojem udržitelné poptávky. WWF připravil kampaň Dobré pro vás, dobré pro planetu, která má lidi nasměrovat ke zdravějšímu životu a také ke zdravější planetě. Za tímto účelem organizace vypracovala šest jednoduchých rad pro udržitelnou stravu: jezte více rostlin, obměňujte svůj jídelníček, méně plýtvejte potravinami, omezte spotřebu masa, jezte certifikované potraviny, jezte méně tuku, cukru a soli. Každá z těchto šesti jednoduchých rad pro udržitelný život je stejně důležitá a přinese pozitivní změnu.
Společně můžeme dosáhnout posunu směrem k udržitelnější produkci a spotřebě potravin.
ZÁVĚR:
O WWF
WWF je jednou z největších a nejzkušenějších nezávislých organizací na ochranu přírody na světě. Má více než 5 milionů příznivců a celosvětovou síť působící ve více než 100 zemích. Posláním WWF je zastavit degradaci přírodního prostředí planety a budovat budoucnost, v níž budou lidé žít v souladu s přírodou, a to zachováním světové biologické rozmanitosti, zajištěním udržitelného využívání obnovitelných přírodních zdrojů a podporou snižování znečištění a nehospodárné spotřeby.
WWF střední a východní Evropa je členem celosvětové sítě WWF a jejím posláním je podpora poslání WWF v sedmi zemích střední a jihovýchodní Evropy a v dunajském a karpatském ekoregionu. Mezi členské organizace patří WWF-Ukrajina, WWF-Bulharsko, WWF-Maďarsko, WWF-Rumunsko, WWF-Slovensko a WWF-Česko.
O společnosti Tesco
Tesco provozuje v České republice, na Slovensku a v Maďarsku 538 obchodů, které každý týden obslouží až 6 milionů zákazníků. Aby Tesco snížilo svůj dopad na planetu, snaží se dosáhnout řady ambiciózních cílů v oblasti udržitelnosti, včetně:
do roku 2035 se stát uhlíkově neutrální ve svých provozech ve skupině, což zahrnuje všechny přímé emise v rozsahu 1 a 2
do roku 2050 dosáhnout nulových čistých emisí ve svém hodnotovém řetězci, které budou odpovídat trajektorii 1,5 stupně, a to v rozsahu všech nepřímých emisí Scope 3
do roku 2025 snížit množství potravinového odpadu v rámci skupiny Tesco na polovinu
do roku 2025 dosáhnout 100% recyklovatelnosti všech obalů značky Tesco
do roku 2025 zvýšit prodej rostlinných produktů o 300 %
Dosavadní pokrok zahrnuje:
snížení emisí v celé skupině Tesco o 52 % od roku 2015/16
získávání 100 % elektrické energie používané v našich obchodech z obnovitelných zdrojů
snížení plýtvání potravinami v Tescu o 70 % v celé střední Evropě od roku 2016/17
odstranění všech těžko recyklovatelných materiálů z výrobků vlastní značky Tesco ve střední Evropě a zavedení 100% recyklovatelných obalů v celých kategoriích značky Tesco v oblasti domácnosti, produktů, nudlí/těstovin/rýže
100 % palmového oleje používaného ve výrobcích Tesco v regionu je certifikováno podle standardu Roundtable on Sustainable Palm Oil (RSPO)
100 % papírových/dřevěných výrobků Tesco prodávaných ve střední Evropě má certifikaci Forest Stewardship Council (FSC) / Programme for the Endorsement of Forest Certification (PEFC) nebo pochází z recyklovaného zdroje
16 dodavatelů Tesco Product Partner ve střední Evropě nyní měří množství potravinového odpadu a zveřejňuje své údaje, 7 dodavatelů se zavázalo měřit a zveřejňovat své emise CO2 v letošním roce a všichni odstranili ze svých obalů těžko recyklovatelné materiály
WWF spojil své síly se společností TESCO v Maďarsku, na Slovensku a v České republice se společnou ambicí podpořit posun k udržitelnější spotřebě a výrobě. Naším dlouhodobým cílem je podpora přechodu k udržitelným každodenním nákupům v České republice, Maďarsku a na Slovensku. Totopartnerství pomůže zvýšit poptávku po udržitelných volbách od farmy až na stůl spotřebitele.
Partnerství Tesco-WWF ve středoevropském regionu se zaměřuje na tři klíčové oblasti:
Zvyšování povědomí zaměstnanců společnosti Tesco o tom, jakou roli mohou hrát při snižování dopadu firemních činností na životní prostředí a přírodu.
Podněcování zájmu zákazníků o udržitelný každodenní výběr potravin a zvyšování jejich povědomí o něm.
Spolupráce s dodavateli a partnery s cílem zvýšit povědomí o osvědčených postupech v oblasti udržitelné výroby a zajistit zákazníkům cenově dostupný výběr.
Kontakt: Péter Baráth, WWF CEE regionální ředitel pro marketing a partnerství, pbarath@wwfcee.org, +36 70 9538035 Veronika Bush, TESCO vedoucí oddělení komunikace a kampaní (korporátní záležitosti), Veronika.Bush@tesco.com, +421 911 698 660
Pro plynulý chod webových stránek používáme soubory cookie. Kliknutím na „Přijmout vše“ souhlasíte s používáním VŠECH souborů cookie. Kliknutím na „Nastavení cookies“ můžete udělit kontrolovaný souhlas k jednotlivým cookie. Více informací najdetezde
This website uses cookies to improve your experience while you navigate through the website. Out of these, the cookies that are categorized as necessary are stored on your browser as they are essential for the working of basic functionalities of the website. We also use third-party cookies that help us analyze and understand how you use this website. These cookies will be stored in your browser only with your consent. You also have the option to opt-out of these cookies. But opting out of some of these cookies may affect your browsing experience.
Necessary cookies are absolutely essential for the website to function properly. These cookies ensure basic functionalities and security features of the website, anonymously.
Cookie
Délka
Popis
cookielawinfo-checkbox-analytics
11 months
This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Analytics".
cookielawinfo-checkbox-functional
11 months
The cookie is set by GDPR cookie consent to record the user consent for the cookies in the category "Functional".
cookielawinfo-checkbox-necessary
11 months
This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookies is used to store the user consent for the cookies in the category "Necessary".
cookielawinfo-checkbox-others
11 months
This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Other.
cookielawinfo-checkbox-performance
11 months
This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Performance".
viewed_cookie_policy
11 months
The cookie is set by the GDPR Cookie Consent plugin and is used to store whether or not user has consented to the use of cookies. It does not store any personal data.
Functional cookies help to perform certain functionalities like sharing the content of the website on social media platforms, collect feedbacks, and other third-party features.
Performance cookies are used to understand and analyze the key performance indexes of the website which helps in delivering a better user experience for the visitors.
Analytical cookies are used to understand how visitors interact with the website. These cookies help provide information on metrics the number of visitors, bounce rate, traffic source, etc.
Advertisement cookies are used to provide visitors with relevant ads and marketing campaigns. These cookies track visitors across websites and collect information to provide customized ads.
Other uncategorized cookies are those that are being analyzed and have not been classified into a category as yet.
Spravovat Souhlas s cookies
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
FunkčníVždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistické
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
